Manon z Met je oslavou ženského sopránu
autor: The Metropolitan Opera
zvětšit obrázekVrcholným dílem francouzské romantické opery Manon skladatele Julese Masseneta pokračují přenosy z Metropolitní opery v kinech. Už 26. října 2019 se v tuzemských kinech představí zástupci mladé pěvecké generace, sopranistka Lisette Oropesa a tenor Michael Fabiano.
Nejvýznamnější představitel francouzské opery 19. století Jules Massenet, byl – alespoň co se tvorby týče – neklidnou, hledající duší. Adaptoval Goethova Werthera, napsal komedii s napudrovanými parukami Cherubín a vyzkoušel si i wagnerovskou variaci Esclarmonde. Nicméně jeho nejoblíbenějším kusem se stala adaptace Manon Lescaut, kterou napsal Abbé Prévost. Ztvárnil jej v realistickém duchu, což mu vyneslo osočení z oplzlosti.
Manon sklízí úspěch na operních jevištích už od doby, kdy byla napsána. Už ve své době byla vnímána jako oslava ženského sopránu – právě v kontrastu s populární mužskými wagnerovskými basy. Stala se tak pomyslnou výkladní skříní pro řadu světových sopranistek. Roli nešťastné a do kláštera mířící Manon tak ztvárnily takové pěvkyně jako Sibyl Sanderson (Massenetova osobní favoritka), Fanny Heldy či později Renée Fleming a Anna Netrebko. V nastudování pro letošní sezónu Metropolitní opery v New Yorku září americká pěvkyně kubánského původu Lisette Oropesa. Na prknech Metropolitní debutovala v pouhých dvaadvaceti letech a hned v roli Zuzany ve Figarově svatbě W. A. Mozarta a od té doby se zde objevila ve více než stovce dalších rolí. Soustavně si buduje reputaci jedné z nejoceňovanějších pěvkyň své generace.
V roli rytíře De Grieux se představí tenor Michael Fabiano. Pětatřicetiletý pěvec debutoval ve Stadttheater v Klagenfurtu, v roce 2010 poprvé vstoupil na prkna newyorského operního svatostánku. A nyní je k nezastavení. V sezóně 2019/20 jej diváci kromě Metropolitní mohou vidět také na operních scénách v Londýně, Madridu, Paříži, Berlíně.
Děj libreta z pera autorů Henri Meilhaca a Philippe Gillea se sice odehrává v osmnáctém století, režie Laurenta Pellyho děj přenesla o století později, do doby, kde Massenetův operní kus vznikl. Přenášíme se tak do Paříže v éře Belle Époque, bující doby uměleckého kvasu, vznešenosti a všudypřítomné krásy. Tu se Pellymu, který Manon poprvé inscenoval v roce 2010 pro Královskou operu v londýnské Covent Garden, podařilo zachytit neobyčejně prostě, přirozeně a realisticky.
www.aerofilms.cz
TIP!
Časopis 16 - rubriky
Články v rubrice - Zveme ...
Premiéra 24 z dílny pěti choreografů
Bohemia Balet, soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy chystá nový komponovaný program. Večer nese společný n ...celý článek
Pucciniho Vlaštovka zabarvená do stylu art deco
Pozdní dílo italského skladatele Giacoma Pucciniho Vlaštovka se na prkna Metropolitní opery v New Yorku vrací ...celý článek
Časopis 16 - sekce
DIVADLO
Nová výzva Kašpar.Dramatik
Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje celý článek
HUDBA
HDK uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska
Hudební divadlo Karlín uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska režii v Filipa Renče. Na jevišti Malé scény HDK z celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Příběh mafiána Tommasa Buscetty
První zrádce
Když promluvil, Cosa Nostra prohrála. Realistické vylíčení příběhu mafiána Tommasa Buscetty, j celý článek