zvláštní poděkování
Volný.cz

To je opera: Tristan a Isolda

To je opera: Tristan a Isolda

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

To je opera: Tristan a Isolda
Stará keltská sága v mistrovském zpěvoherním zpracování Richarda Wagnera, která vás přesvědčí, že láska má mnohem větší moc než smrt. Scénář a režie Ramon Gener (Premiéra). „Tristan je a zůstane pro mne zázrakem! Nikdy nepochopím, jak jsem něco takového mohl stvořit!“, tyto věty napsal krátce před svou smrtí Richard Wagner. Jeho opera Tristan a Isolda je skladatelovým devátým zpěvoherním opusem. Námětem se započal zabývat zhruba v polovině padesátých let 19. století a poslední notu hotové partitury zapsal 6. srpna 1859. Dílo bylo poprvé uvedeno o šest let později v mnichovském Dvorním a národním divadle pod taktovkou Hanse von Büllova. Předchozí vídeňský pokus o provedení ztroskotal po 77 zkouškách, tak náročné byly pro tehdejší interprety pěvecké party.

Tristanovské téma úzce korespondovalo s Wagnerovou osobní situací, k níž se připojila deziluze z porevolučního vývoje v padesátých letech 19. století. Ve Wagnerově životě ovšem hrály významnou úlohu ženy. V té době ne právě šťastně ženatý skladatel vytvořil v Tristanovi a Isoldě „pomník“ milenecké vášně k Mathildě Wesendonckové, ženě svého velkorysého švýcarského mecenáše. Předlohou pro vlastní libreto na téma velké vykupitelské lásky mu byla stará keltská sága v literárním zpracování Gottfrieda ze Štrasburku z počátku 13. století. Tristanem se dovršila Wagnerova představa opery jako souborného uměleckého díla. Filosof Friedrich Nietzsche o této opeře sarkasticky poznamenal: „Pátrám-li po díle stejně nebezpečně fascinujícím, stejně hrůzném a sladce nekonečném, jako je Tristan – hledám ve všech uměních marně.“
Tristan, který v mnohém ovlivnil dokončení Siegfrieda, třetí části Prstenu Nibelungova, je dalším Wagnerovým krokem za naplněním ideálu souborného uměleckého díla, tzv. Gesamtkunstwerku, spojujícího všechna umění v jediný divadelní celek. Wagner přitom vycházel z Gluckovy operní reformy, navazoval také na Mozarta a německou romantickou operu Weberovu, Marschnerovu s jejich pohádkovostí, baladičností a zálibou v mýtu, na velkou francouzskou operu a její velkolepost i na Beethovenův symfonismus a tematickou práci. Svým tristanovským akordem, který můžeme slyšet hned v úvodu díla, otevřel Richard Wagner dveře do atonální hudby 20. století.
Vysílání: 27.3., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 29.3., ČT art., 02.4., ČT art

18.3.2019 11:03:33 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 23 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Jsme v pohodě  (ND)

Články v rubrice - Z éteru

Andrea Bocelli: Cinema

Andrea Bocelli: Cinema

Andrea Bocelli: Cinema
Světově známý tenor vzdává hold nejkrásnějším filmovým melodiím (Premiéra). Operní p ...celý článek


Klasické hudební tipy 22. týden

Toulky s Ladislavem Smoljakem
Po Jánském vrchu u Javorníka, Jeseníku a Červené Lhotě za skladatelem Karlem ...celý článek


Hudební klasické tipy 23. týden

Osudové lásky (10/12) - Múza Leoše Janáčka
Ona ho obdařila květinami, on ji považoval za anděla. Přinesla m ...celý článek


Z první řady... Bohéma

Bohéma

G. Puccini: Bohéma
Luciano Pavarotti v roli básníka Rudolfa v čtyřaktové opeře na libreto L. Illiky a G. Gi ...celý článek


MHF Pražské jaro 2020 závěrečný koncert

MHF Pražské jaro

MHF Pražské jaro 2020 závěrečný koncert
Přímý přenos výjimečné události z pražského Rudolfina. Smyčcový kva ...celý článek


CNSO Studio Live – Chick Corea

Chick Corea

CNSO Studio Live – Chick Corea
Setkání se světoznámým americkým jazzovým pianistou a skladatelem při ...celý článek



Časopis 23 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

DOX se otvírá s novou výstavou

ULTRASUPERNATURAL (Foto: Barbora Šlapetová)

Centrum současného umění DOX se veřejnosti otevře ve středu
27. května. Návštěvníky čeká multimediální exp celý článek

další články...