Pražské jaro v České televizi
autor: archiv
Čestný úkol řídit zahajovací koncert 12.. května 2004 ve 20:00 h letošního už 59. ročníku MHF Pražské jaro 2004 připadne poprvé jednomu z nejvýznamnějších a také v mezinárodním měřítku nejproslulejších českých dirigentů současnosti Jiřímu Koutovi. Stejnému umělci bylo shodou okolností v roce jeho opožděného debutu na Pražském jaru 1993 svěřeno řízení České filharmonie na závěrečném večeru s Beethovenovou Devátou (v témže roce provedl tehdy šestapadesátiletý Jiří Kout se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK i oba katedrální koncerty s Mahlerovou "Symfonií tisíců").
Jiří Kout se před svým odchodem do emigrace etabloval na domácí hudební scéně jako operní dirigent v Plzni a v Národním divadle. V tomto oboru se poté skvěle uplatnil také ve Spolkové republice Německo. Jako stálý dirigent působil zprvu v opeře v Düsseldorfu, v Bavorské státní opeře v Mnichově a v roce 1985 se stal hudebním ředitelem opery v Saarbrückenu, kde vedle operních představení řídil rovněž symfonické koncerty. Po pohostinském řízení Káti Kabanové v berlínské Deutsche Oper se Jiří Kout stal na dlouhá léta trvalým spolutvůrcem tamních inscenací oper Richarda Wagnera, Richarda Strausse, Arnolda Schönberga či Paula Hindemitha. Od sezóny 1990-91 byl jmenován hlavním dirigentem této operní scény. Současně působil v letech 1993-99 jako Generalmusikdirektor operního domu v Lipsku.
Vedle proslulých wagnerovských a straussovských kreací (návštěvníci pražského Národního divadla měli možnost ocenit výtečná představení Tristana a Isoldy, Růžového kavalíra a koncertní provedení Elektry) provází dlouholetou dirigentskou dráhu Jiřího Kouta soustavný zájem o uvádění české hudby. Na předních evropských scénách i v zámoří se stal zejména vyhledávaným specialistou na provozování oper Leoše Janáčka. Už v sezóně 1988-89 nastudoval Káťu Kabanovou v Los Angeles Opera a později ji uvedl v Opéra de Paris-Bastille v Paříži, Tel Avivu a na festivalu v britském Glyndebourne (2002). Při svém debutu v londýnské Covent Garden v roce 1993 řídil Její pastorkyni, kterou nastudoval také pro operní domy v Ženevě (2001), v San Francisku (2002) a naposledy v listopadu letošního roku ve španělském Bilbau. V Los Angeles uvedl rovněž Janáčkovu operu Věc Makropulos (1992), ve Stockholmu Z mrtvého domu (2002), v Berlíně Příhody lišky Bystroušky (1999). K pohostinským vystoupením s díly světového repertoáru je Jiří Kout pravidelně zván také k dirigentskému pultu Metropolitní opery v New Yorku a Lyric Opera v Chicagu.
Při řízení symfonických koncertů hostuje Jiří Kout u většiny předních světových orchestrů: diriguje pravidelně všechny orchestry v Berlíně, s nejslavnějším z nich - Berlínskou filharmonií - vystupuje každoročně. Dále řídil Mnichovské filharmoniky, Orchestre National de France, Orchestre de Paris, Birmingham Symphony Orchestra, NHK Symphony Orchestra Tokyo, Los Angeles Philharmonic a řadu dalších. Od roku 1998 je šéfdirigentem Symfonického orchestru ve švýcarském St. Gallenu, kde také trvale žije.
Cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast bude tento umělec na Pražském jaru dirigovat poprvé. Vysílá ČT2.TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Rok české hudby – Smetana 200
Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek
Z první řady: Rusalka z Toulouse
A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Slovácké divadlo uvede napínavé drama
Slovácké divadlo v sobotu 27. 4. 2024 čeká další premiéra. Tentokrát se do čela inscenačního týmu postavil eme celý článek
HUDBA
Sum 41 - Heaven: X: Hell
Zakládajícími členy skupiny Sum 41 jsou zpěvák a kytarista Deryck Whibley, kytarista Dave Baksh, baskytarista celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Film na motivy povídek Oty Pavla
Smrt krásných srnců
Český film Karla Kachyni, od jehož narození minulý týden uplynulo 100 let, na motivy po celý článek