Scéna.cz 

Hudební rozhledy 09/17

José Cura (*1962) je netypický operní pěvec. Už proto, že operní zpěv pro něho není zdaleka to jediné. Pěstuje rovněž své umění dirigentské a kompoziční. Je také člověkem, který projel doslova celý svět, a s nímž se dá mluvit na nejrůznější témata. Už třetí sezonu se do Prahy vrací jako rezidenční umělec Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Jejich spolupráce začala v roce 2015, kdy José letěl z Madridu stejným letadlem jako FOK a manažerka orchestru si k němu přisedla a navrhla, aby udělali „něco“ společně, protože naposledy spolupracovali před dvanácti lety. A umělcův návrh zněl: „Co takhle tříletá spolupráce?“ A tak se dostali až sem, na práh třetí společné sezony. Každý koncert byl mimořádnou událostí a ne jen dalším „něčím“, a tak to bude i v sezoně nastávající. První, říjnový koncert představí díla Ariela Ramíreze, další program bude věnován jubileu Clauda Debussyho a poslední v české preméře představí symfonii Mieczysława Karłowicze Znovuzrození...

Devítinásobný držitel Grammy a nositel Pulitzerovy ceny
Wynton Marsalis, legendární trumpetista, mimořádný skladatel, generální a hudební ředitel Jazz at Lincoln Center v New Yorku a dlouholetý umělecký vedoucí světoznámého newyorského tělesa Jazz at Lincoln Center Orchestra, se vrátil do České republiky se svým big bandem po roce a tentokrát ve velkém stylu. Ve dnech 20.–23. 6. 2017 vystoupil v naší metropoli s americkými jazzovými hudebníky v rámci Eurasia turné. Společně hráli na třech koncertech se zcela odlišným programem. Nejprve ve Dvořákově síni Rudolfina, kdy uctili Dukea Ellingtona a Theoloniouse Monka, o den později pod širým nebem na Hradčanském náměstí, kde kromě jiného společně s Českou filharmonií představili Marsalisovu Swing Symphony, a 23. 6. opět v Rudolfinu, kam si fanoušci JLCO mohli přijít poslechnout nejen Monkovy skladby v aranžích hráčů orchestru, ale i vlastní kompozice těchto skvělých instrumentalistů...

Mezinárodní hudební festival Musikfestspiele Potsdam-Sanssouci v německé Postupimi má už léta své jméno a charakter; letos se uskutečnil už jeho 64. ročník, cele věnovaný hudbě na téma „živly – elementy“. Ke čtyřem základním prvkům, promítajícím se do kompozic i literárních děl, si přidal ještě pátý – samotnou hudbu a její sílu a moc. Přitažlivá a nápaditá dramaturgie tak byla na světě. Navíc se festival koná pravidelně v červnu, kdy je v této zeměpisné šířce málem do půlnoci světlo, což přispívá k neopakovatelné atmosféře jednotlivých festivalových akcí. K tomu přičtěme festivalem bohatě využívané zachovalé a jedinečné historické prostory, které jsou zde bohatě k dispozici nejen v tradičním areálu Sanssouci, ale s postupnou revitalizací města po ruských jednotkách na řadě dalších, dnes veřejnosti přístupných míst. Postupně se tu objevují např. koncerty konané venku, akce pro děti či koncertní řady propojené s cyklistickou trasou...

Klavíristka Olga Kern se narodila v Moskvě, dostala stipendium od samotného Borise Jelcina, řadu let dnes žije v New Yorku a svým jménem a uměním zaštítila vlastní interpretační soutěž pro mladé umělce. Vystupovala pro Michaila Gorbačova i v Bílém domě pro George W. Bushe. Ve volném čase maluje akvarely. Vítězka proslulé Van Cliburnovy soutěže si hrdě do životopisu uvádí ocenění z naší rozhlasové soutěže Concertino Praga. V seznamu vítězů z roku 1988 ji najdete pod jménem Olga Pušečnikova. Do světa prorazila po studiích na Moskevské konzervatoři u Sergeje Dorenského a na Akademii v italské Imole u Borise Petrušanského. Hudbu má po obou rodičích – klavíristech – v krvi od malička: když se měla narodit, cvičila její matka 3. klavírní koncert Sergeje Rachmaninova. Po pár letech s ním Olga vyhrála Rachmaninovovu mezinárodní klavírní soutěž, podobně jako v roce 2001 soutěž Van Cliburna; tu jako první žena po víc jak třiceti letech…

Více ZDE.