zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Zemřel mistr tanečního umění Pavel Šmok

Pavel Šmok

autor: archiv   

zvětšit obrázek

(22. října 1927 – 4. dubna 2016)
Ve věku osmaosmdesáti let zemřel jedinečný choreograf, pedagog, režisér, zakladatel a dlouholetý umělecký šéf Pražského komorního baletu, Pavel Šmok. Patřil k nejvýraznějším osobnostem českého uměleckého tance 20. a počátku 21. století. Jeho osobitý choreografický styl se stal svébytným fenoménem, a v nemalé míře ovlivňoval choreografické myšlení dalších českých choreografů a utvářel představu o české choreografii v zahraničí.

Pavel Šmok se narodil v Levoči v rodině českého stavebního inženýra v době jeho pobytu na Slovensku. Po vyhlášení Slovenského štátu rodina přesídlila do Prahy. Šmok studoval nejprve technické obory (Vyšší školu průmyslovou a poté čtyři semestry na fakultě strojní ČVUT), nicméně studia nedokončil a začal se věnovat umělecké činnosti. Málo se ví o tom, že první divadelní zkušenosti sbíral např. v Divadle mladých pionýrů, Divadle Na Slupi, ale především v Burianově Déčku. Zájem o herectví jej pak přivedl na dramatickém oddělení Pražské konzervatoře, poté přešel na taneční oddělení. Přitom byl i aktivním sportovcem - krasobruslení (byl juniorským mistrem ČSR). Právě při krasobruslení se setkal poprvé s klasickou taneční technikou, v té době tančil hlavní roli v lední revue Pyšná princezna (1954); a stal se též členem groteskního tria Syblík-Šmok-Krapeš. Později se vracel ke sportu jako choreograf soutěžních krasobruslařských jízd a ledních revue, spolupracoval při koncipování sestav moderních gymnastek a zajímal se o skoky do vody. Zajímal se také o folklór, aktivně se mu věnoval v souboru Josefa Vycpálka. Pro taneční kariéru se ovšem definitivně rozhodl až v 26 letech a jeho taneční kariéra byla krátká. Pedagogové, s nimiž se setkal během studií, podpořili jeho zájem o choreografii. První profesionální angažmá získal v Armádní opeře (zde ho ovlivnil Luboš Ogoun), poté byl krátce v souboru Národního divadla a Divadla J. K. Tyla (např. Princ Zlatohlávek v baletu Z pohádky do pohádky, Otec v Jánošíkovi, Šašek v Labutím jezeře, Václav v Bachčisarajské fontáně ad. Pod vedením choreografa Jiřího Němečka. Už v Plzni se věnoval souběžně choreografii, ve spolupráci se zdejší operou, operetou a činohrou. Po úspěšném konkurzu na místo šéfa baletu v Ústí nad Labem začala jeho choreografická kariéra v baletu; jeho choreografické zkušenosti v čistě baletním žánru byly v tom okamžiku minimální (nicméně vytvořil zde množství pozoruhodných choreografií, které zabodovaly i v celostátním měřítku). V následujících letech působil ve Státním divadle v Ostravě (vedle šéfa souboru Emericha Gabzdyla). V té době začala intenzivní spolupráce s nejen s Československou televizí, ale také s televizními společnostmi v Rakousku, Velké Británii, Německé spolkové republice, Švýcarsku, Jugoslávii a jinde, za níž posbíral množství cen. Do diváckého povědomí se dostala jeho choreografická práce především spoluprací na filmu Kdyby tisíc klarinetů. V roce 1964 založil společně s Lubošem Ogounem Balet Praha, v němž našel prostor pro své novátorské aktivity. K nejvýraznějším kreacím patřily Fresky (na hudbu B.Martinů) a Listy důvěrné (na hudbu L.Janáčka), ale i Jazzové variace či komediálně laděné práce. V letech 1970–73 působil jako šéf baletu v Basileji (Švýcarsko), pracoval pak v Bernu, Norimberku a Darmstadtu. Po návratu do Československa zformoval skupinku tanečníků, která byla zpočátku součástí MDP (vystupovali v divadle Rokoko), od roku 1980 působil jako samostatný soubor s názvem Pražský komorní balet, které získalo značné zahraniční renomé, a postupně z ní vzešlo množství úspěšných tanečníků a choreografů (mj. Kateřina Franková, Václav Kloubek, Jan Klár, Ladislav Rajn, Johana Kavková, později Petr Zuska. Šmokova umělecká činnost měla v tomto období mimořádný rozsah, vedle práce pro vlastní soubor spolupracoval s řadou zahraničních divadel a souborů (Polski Teatr Tańca v Poznani v Polsku, 1976, 1982; Komisches Oper v Berlíně 1979, 1982; Nederlands Dans Theater 2, 1981; soubor Choreografičeskije miniatury v Leningradě 1983, 1986, 1987 a jiné). Některé své choreografie přenesl na scény československých divadel (Olomouc, Ostrava, Bratislava, Ústí nad Labem, ND v Praze a Brně ad. V čele souboru Pražský komorní balet stojí Pavel Šmok dosud, s krátkou přestávkou v letech 1999–2000. V roce 2005 obdržel za svoji celoživotní uměleckou činnost Cenu Thalie.

Poslední rozloučení s mistrem českého tanečního umění Pavlem Šmokem se uskuteční v pondělí 11. dubna 2016 v 11 hodin v obřadní síni v Ústí nad Orlicí.

4.4.2016 10:04:56 JaSop | rubrika - Zveme ...

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Zveme ...

Premiéra 24 z dílny pěti choreografů

Dům tanečního umění Praha

Bohemia Balet, soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy chystá nový komponovaný program. Večer nese společný n ...celý článek


Český hrdina premiéra Farmy v jeskyni

Český hrdina

Mezinárodní soubor Farma v jeskyni uvede pohybovou satiru Český hrdina v režii Viliama Dočolomanského. Je o že ...celý článek


Pucciniho Vlaštovka zabarvená do stylu art deco

Vlaštovka

Pozdní dílo italského skladatele Giacoma Pucciniho Vlaštovka se na prkna Metropolitní opery v New Yorku vrací ...celý článek


Den otevřených dveří Tanečního centra Praha

Den otevřených dveří Tanečního centra Praha

Konzervatoř Taneční centrum Praha pořádá v pondělí 29. dubna 2024 od 14 do 17 hodin ve svém sídle v branickém ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Michal Horáček: Český kalendář

Přebal alba

Michal Horáček je český spisovatel, esejista, novinář, textař, básník, producent, vystudovaný antropolog. Je c celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Fotografie Miloše Budíka v Praze

Vila Tugendhat ve fotografii Miloše Budíka

Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním celý článek

další články...