zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Příhody lišky Bystroušky v Janáčkově divadle v Brně

Příhody lišky Bystroušky  (NDB)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Na brněnské představení opery Příhody lišky Bystroušky jsme se vydali těsně před prázdninami 22. června 2015 – a kam jinam než do Janáčkova divadla v Brně. Zde uvádějí tuto operu v režii Kanaďana irského původu Jamese Conwaye. Hudebního nastudování se ujal Tomáš Hanus, naše představení dirigoval Jakub Klecker. Scéna byla ponurá – režisér se bohužel dle mého názoru až příliš držel autorových instrukcí, že se děj odehrává v noci. Výtvarníkem scény a kostýmů byl Neil Irish, který využil jakýchsi mřížovaných konstrukcí, které nám dovolily nahlédnout i pod zem do brlohů zvířat. Premiéra se odehrála před sedmi lety.

V roli Bystroušky vystoupila Tereza Merklová Kyzlinková, Zlatohříbka zpívala Jana Hrochová. V roli revírníka jsme si vychutnali sytý bas Jiřího Sulženka. Ve dvojrolích vystoupili Zoltán Korda jako Rechtor a Komár, Ladislav Mlejnek coby Farář a Jezevec a Daniela Straková-Šedrlová jako Revírníková a Sova. Představení doprovázeli Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, Dětský sbor Brno a Kantiléna. V dětských rolích Malé Bystroušky a Pepíka jsme viděli Markétu Toufarovou.

Velice zajímavá je na Lišce Bystroušce historie jejího vzniku. Geneze příběhu mazané lišky začíná už v devadesátých letech 19. století. Malíř a myslivec Stanislav Lolek (žák Julia Mařáka) miloval přírodu a studoval na lesnické škole. Jako praktikant ve Veselí u Mohelnice se seznámil s revírníkem Augustinem Kořínkem, který byl předobrazem pro jeho kresby. Ten mu vyprávěl mnoho o životě lesní zvěře, lišek a o tom, jak si myslivci ochočili liščata – anebo že by si liščata ochočila je? Stanislav Lolek poté neskončil v lese, ale na Akademii výtvarných umění, kde si pro potěchu kreslil zvířata, svérázné lidičky a hlavně lišku. Takových kreseb měl na dvě stovky. Kresby se dostaly do Lidových novin a přistály na stole Rudolfa Těsnohlídka. Ten se je pokusil vrátit šéfredaktorovi – ale se svým protestem neuspěl, Arnošt Heinrich mu dal příkaz „něco“ k obrázkům napsat. Těsnohlídek byl především lyrický básník nadšený impresionismem a trpící depresemi, v redakci pracoval jako fejetonista a soudničkář a z této práce neměl pražádnou radost. K zadání se nakonec postavil čelem, chodil poslouchat „drvaře, jak hovoří“ a napsal příběhy o lišce Bystronožce. Protože ale sazeči v tiskárně nemohli po něm přečíst jeho rukopis, překřtili lišku na Bystroušku. Příběhy o Bystroušce vycházely v Lidových novinách na pokračování formou fejetonů od 7. dubna do 23. června 1920 a měly velký úspěch, našly si čtenáře napříč celým sociálním spektrem. Zaujaly i hospodyni Leoše Janáčka Marii Stejskalovou, která si četla příběhy o lišce už cestou z trafiky. Leoš Janáček se podivoval, čemuže se to jeho hospodyně tak směje? Pak si začal vystřihovat všechna pokračování a rozhodl se zkomponovat operu. Když se to dozvěděl Rudolf Těsnohlídek, myslel si, že si z něho někdo dělá legraci. Opera o Bystroušcce! A od mistra Janáčka! Leoš Janáček si sám upravil Těsnohlídkovy fejetony v libreto, zredukoval postavy i děj a vybíral především ty části, které zdůrazňují propojení lidského světa s přírodou, svou hudbou vyzdvihl především poetičnost celého příběhu. Chodil poslouchat ptáky do parků a lesů, chování lišek dokonce konzultoval s hukvaldským myslivcem Ludvíkem Jungem. Rozvržení do ročních období mu posloužilo jako symbolika konečnosti lidského bytí a věčný koloběh přírody. Slavná světová premiéra opery se konala v brněnském divadle Na Hradbách 6. listopadu 1924. Ohlas byl obrovský a sám autor byl spokojen.

Dopolední představení 22. června bylo určeno pro školy a dětmi bylo k mému překvapení velmi dobře přijato. I když to v sále trochu šumělo a děti si i povídaly, živě reagovaly na dění na jevišti a dokázaly odměnit pěvce zaslouženým potleskem. Opět se tu potvrdilo, že má smysl děti na operu do divadla brát a seznamovat je s tímto druhem umění.

Psáno z představení 22. června 2015, Národní divadlo Brno – Janáčkovo divadlo

Dirigent Jakub Klecker; Bystrouška Tereza Merklová Kyzlinková; Malá Bystrouška/Pepík Markéta Toufarová; Zlatohříbek Jana Hrochová; Revírník Jiří Sulženko; Rechtor/Komár Zoltán Korda; Farář/Jezevec Ladislav Mlejnek; Revírníková/Sova Daniela Straková-Šedrlová; Pásek Mikalai Charnyshou; Pásková/Datel Jana Iskrová; Frantík Alice Láníková; Harašta Igor Loškár; Kobylka Anna Drápalová; Cvrček Barbora Šejnohová; Skokánek Dominik Urbánek; Lapák Jitka Zerhauová; Kohout/Sojka Alena Sobolová; Chocholka Martina Králíková; Modrá vážka Jiří Veselý.

14.9.2015 12:09:39 Alena Kunčíková | rubrika - Recenze

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Časopis 18 - sekce

DIVADLO

Divadelní tipy 18. týden

Spálená 16 (Studio Ypsilon)

Jári
Policejní rada Vacátko z legendárního seriálu Hříšní lidé Města pražského, herec Jaroslav Marvan, od j celý článek

další články...

HUDBA

Peter Nagy 65

Peter Nagy

Peter Nagy 65
65. narozeniny a 40 let na scéně oslaví oblíbený zpěvák, interpret hitů jako například Kristí celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Svatá Zdislava a Cesty víry

Světci a svědci: Svatá Zdislava

Znovuotevření baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Přímý přenos slavnostní mše, kt celý článek

další články...