Operní večer Mascagniho a Bartóka
autor: archiv
Opera ostravského Národního divadla moravskoslezského představuje svou dramaturgií jeden z nejzajímavějších a nejprogresivnějších operních souborů v České republice. Výběrem titulů se s úspěchem snaží uspokojit své široké publikum i velmi náročného diváka – vzpomeňme jen na uvedení Vampýra Heinricha Marschnera, Pelléa a Mélisandu Clauda Debussyho, z nedávné doby pak Auberovu Němou z Portici, Halévyho Židovku, Verdiho Johanku z Arku, Borodinova Knížete Igora.
V poslední premiéře sezóny mohli diváci shlédnout dvě jednoaktové opery – jmenovitě Sedláka kavalíra Pietra Mascagniho a Modrovousův hrad Bély Bartóka. Již samo spojení významného díla italského verismu s jedinou Bartókovou operou je přinejmenším zajímavé. K tomu stačí dodat, že tituly, jak je v Ostravě zvykem, byly nastudovány v originále. Obě díla inscenoval stejný umělecký tým - dirigentem je stálý ostravský host Tyrone Patterson, původem z Kanady a společně s ním kmenový dirigent NDM Jan Šrubař. Režisérem představení je ředitel divadla Luděk Golat.
V Sedláku kavalírovi (Cavalleria rusticana) nás Jaroslav Malina stavbami na scéně neomylně zavádí do vesničky na Sicílii. Luděk Golat ve své režii využívá technických vymožeností nově rekonstruované budovy Divadla Antonína Dvořáka – a tak Turiddova úvodní serenáda zazní z reproduktorů rozmístěných v hledišti. Hostující Stanislav Matis se jako Turiddu soustředil především na bezchybný pěvecký projev, herecky je však poněkud topornější. Polská pěvkyně Iwona Noszczyk svou Santuzzu zpívala s přehledem. Velmi dobře zpíval i Alexander Podolchov jako Alfio – více se rozezpíval až ve druhé půli představení, a zvláště Erika Šporerová jako vyzývavá Lola. Mimo výkony sólistů se skvěle uvedl operní sbor, který se stává pod vedením Jurije Galatenka jedním z nejlepších v republice.
Modrovousův hrad – A Kékszakállú herceg vára – Bély Bartóka, představuje operu na našich jevištích prakticky neznámou. V českém překladu byla hrána v Olomouci v roce 1960 v tehdejším Divadle Oldřicha Stibora (dnes Moravské divadlo) pod taktovkou Zdeňka Košlera. Nejnovější nastudování v Národním divadle moravskoslezském plně respektuje intimní provázanost hudby a zpívaného slova – proto je opera nastudována v maďarském originále.
Scéna představuje snový hrad, kdy postupné otevírání jednotlivých komnat je vyřešeno symbolickým rozsvěcováním částí dekorace. Dekorací se pak stává i celé hlediště, jehož lóže a balkón jsou barevně nasvěcovány a dotvářejí tak atmosféru díla. V premiérovém večeru se představili v roli Modrovouse Martin Gurbal´ a jako Judit hostující polská sopranistka Agnieszka Zwierko. Prolog byl svěřen Janu Fišarovi z činoherního souboru. V pojetí režiséra je inscenace víceméně statická – dává však možnost posluchačům plně se soustředit na deklamaci tohoto „zhudebněného dialogu“. Martin Gurbal´ se s maďarským libretem Bély Balázse vypořádal velmi dobře a jeho hlasové dispozice plně odpovídají nárokům hudby. Podobně se uvedla i Agnieszka Zwierko. Výkon obou protagonistů byl odměněn zaslouženými ovacemi premiérového publika.
Pietro Mascagni: Cavalleria rusticana. Santuzza – Iwona Noszczyk/Tatiana Teslia, Turiddu – Jack Gitto/Stanislav Matis/Gianluca Zampieri, Lucia – Tamara Brummerová/Jindřiška Rainerová, Alfio – Vojtěch Kupka/Alexander Podolchov, Lola – Erika Šporerová/Marika Žáková
Béla Bartók: A Kékszakállú herceg vára. Kékszakállú (Modrovous) – Martin Gurbal´/István Rácz, Judit – Andrea Meláth/Agnieszka Zwierko, v prologu vystupuje Jan Fišar (mluvená role).
Dirigenti: Tyrone Patterson/Jan Šrubař, režisér – Luděk Golat, výtvarník scény – Jaroslav Malina, výtvarnice kostýmů – Helena Anýžová. Premiéra 14. 6. 2003 v Divadle Antonína Dvořáka.
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Hráči v Městském divadle Mladá Boleslav
V mladoboleslavském divadle soubor propadl hazardu. Netřeba se bát, naštěstí jen v rámci chystané nové inscena celý článek
HUDBA
Litava Park nabídne hvězdný line-up
Krásné místo kousek od Brna, město Bučovice, již podruhé zve na víkend plný skvělé hudby. Dvoudenní festival L celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Audioknihou roku 2023 se staly memoáry
Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se stala memoárová kniha Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie na celý článek