Scéna.cz 

Prof. František Vajnar - úmrtí

(*15. 9. 1930 - † 9. 12. 2012)
František Vajnar působil jako dirigent a také šéf Opery Národního divadla v letech 1985-1987.
Narodil se 15. září 1930 ve Strašicích u Rokycan. Studoval hru na housle u Karla Šnebergra a dirigování u Aloise Klímy na Pražské konzervatoři (1945-1952). V letech 1951-1953 byl členem orchestru opery ND, pak dirigentem Armádní opery (1953-1955) a Hudebního divadla Karlín (1955-1960). Po krátkém působení u opery Státního divadla Ostrava byl šéfem a dirigentem opery v Ústí nad Labem (1962-1974), jejíž programovou orientaci i reprodukční úroveň výrazně ovlivnil. Od konce 60. let pohostinsky dirigoval v Národním divadle, kde byl angažován od 1. 1. 1974 do 31. 8. 1980 (1979 byl zástupcem šéfa opery ND). Od 1. 10. 1979 byl šéfem Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Od 1. 8. 1985 do 31. 7. 1987 šéf opery Národního divadla a 1991–93 působil ve funkci šéfdirigenta ve Státní opeře Praha. V letech 1980–82 byl šéfdirigentem Komorního a symfonického orchestru v Örebro ve Švédsku, v letech 1982–84 byl dirigentem České filharmonie. 1991–2001 byl šéfdirigentem Filharmonie Hradec Králové. Byl uměleckým vedoucím souboru Collegium musicum Pragense (1968-1993). Jako pedagog působil v letech 1974-75 na Pražské konzervatoři, od 1975 učil dirigování na Hudební fakultě AMU, kde mezi jeho žáky patřili mj. Vojtěch Spurný, Jiří Štrunc, Norbert Baxa, Jiří Malát, Tomáš Netopil, Marek Štryncl. Byl laureátem mezinárodní dirigentské soutěže v Rio de Janeiro (1975).

V roce 1987 získal prémii Českého literárního fondu za nastudování Zásnub v klášteře. Byl členem a předsedou odborných porot soutěží (dirigentské soutěže Pražského jara byl členem – 1985, 1995 a 2007, předsedou – 2000), dále byl členem poroty soutěže Artura Toscaniniho v italské Parmě – 1987, členem poroty Wiener Internationaler Musik Wettbewerb ve Vídni – 1992, členem a dvakrát i předsedou poroty Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech – 1997–2000. Pořídil více než sto gramofonových nahrávek pro firmy Supraphon, Panton, EMI, Bluebell OF Schweden ad. (mimo jiné opery Bedřicha Smetany Hubička, Antonína Dvořáka Šelma sedlák, Vitězslava Nováka Lucerna, Josefa Bohuslava Foerstra Eva, Jiřího Pauera Zuzana Vojířová, Ivo Jiráska Medvěd a dalších, dále symfonické skladby Emila Hlobila, Eugena Suchoně, Jana Hanuše, Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Otmara Kvěcha, Josefa Matěje, Zdeňka Šestáka, Dmitrije Šostakoviče ad). V roce 1977 obdržel výroční cenu Supraphonu - Zlatou desku. Velké množství nahrávek pořídil v Československém rozhlase. Spolupracoval s Čs. televizí. Jeho repertoár zahrnoval většinu operního a symfonického repertoáru. Mezi významná zahraniční nastudování oper patřilo např. první australské provedení Smetanovy Prodané nevěsty v Opeře v Sydney (1981), tamtéž a v Melbourne uvedl Dvořákovu Rusalku (1994). V irském Wexfordu provedl v roce 1989 Prokofjevovu operu Zásnuby v klášteře.