Scéna.cz 

Die schönsten Opernchöre II

Audio i videonahrávek nejkrásnějších (přesněji však spíš nejpopulárnějších) operních sborů je nesčetně a stále jich přibývá. Ty největší hity se na nich mnohdy opakují a často se jen stěží hledá specifičnost odlišující jednu nahrávku od druhé. Nové DVD rakouského vydavatelství DaCapo však přece jen v něčem ojedinělé je. Jednak ne všechna čísla tu patří k těm nejobehrávanějším, jednak za pozornost stojí ten, kdo je duší celé nahrávky – všestranný Matthias Georg Kendlinger. Rakouský dirigent, současně i sbormistr, skladatel, producent a hudební vydavatel. Začínal jako autodidakt, a dnes je zván k vystoupením do lipského Gewandhausu, berlínského Konzerthausu či vídeňského Musikvereinu. Ve svém rodném Tyrolsku stál u zrodu wagnerovského festivalu, v roce 2002 zde založil vlastní orchestr K a K Philharmonic a o rok později pěvecký sbor. Dnešní složení obou těles tvoří převážně umělci z bývalých zemí SSSR.

Právě videozáznam koncertu sboru a orchestru K a K pod Kendlingerovou taktovkou, konaný 6. 4. 2010 v Lübecku, máme nyní možnost poznat. Večer měl očividně bohatý program – deset sborových čísel a tři orchestrální. Protože jde o live nahrávku, je třeba ocenit dobré rozložení sil zpěváků i hráčů, zdá se, že jejich výkon v průběhu večera stoupá. Jistě, ani orchestr ani sbor nevybočují z úrovně velmi solidního průměru, ale to není na regionální tělesa tak málo.
Víc než třetina čísel v programu patří tvorbě Richarda Wagnera. Večer zahajuje předehra ke skladatelově rané opeře Zákaz lásky, melodicky hýřivá, rytmicky výrazná, postrádající ještě pozdější úspornost. Následují tři sborové scény, kolovrátkový sbor z Bludného Holanďana, svatební sbor z Lohengrina a vstupní „Silentium!“ ze 3. dějství Mistrů pěvců norimberských. Ansámbl K a K se zdá být dobře sladěný a Kendlingerovo zaměření na Wagnera je z jeho výkonu znát. Závěr wagnerovské sekvence tvoří orchestrální Jízda valkýr z opery Valkýra, provedená s velkým nasazením. Italský repertoár zastupují dva sbory z Verdiho Nabucca („Va, pensiero“ pochopitelně nemůže chybět) a bouře z Otella a „Don, din don“ z Leoncavallových Komediantů. Právě toto číslo odlehčí a projasní program večera, opřený jinak většinou o mohutnost zvuku a údernost rytmu, v nichž si dirigent Kendlinger očividně libuje. Lyrická nota tu chybí. Naopak nejvypjatějším číslem je asi korunovační scéna z Musorgského Borise Godunova (zpívaná německy). Stylově čistě pak vycházejí dvě ukázky z Bizetovy Carmen, scéna mužů a dělnic z 1. dějství a orchestrální úvod ke 4. dějství, na který přímo naváže defilé toretů „Les voici!“. Finále večera překvapí. Tvoří ji skočná ze Smetanovy Prodané nevěsty. Přesvědčí, že ani obávaných smetanovských smyčců se orchestr K a K nemusí obávat – a to dirigent Kendlinger nasadí o poznání rychlejší tempo, než jaké jsme zvyklí slýchat. Bohužel překvapí i to, že závěr skladby nectí Smetanovu partituru, je trochu upraven, snad za účelem větší efektnosti.
Pokud jde o obrazovou podobu nahrávky, trpí tím, čím videozáznamy koncertů trpívají. Žádná velká pastva pro kamery to prostě není. Dají se střídat záběry na jednotlivé hráče s celkovými pohledy na orchestr. Tentokrát se detaily zaměřují téměř výlučně na osobu dirigenta (máme tak možnost vidět, jak Kendlinger doslova modeluje rukama zvuk). Zpěváci i hudebníci jsou zabírání převážně v celcích a polocelcích. Postupem času se to stává stereotypem a celkovému dojmu z jinak sympatického výkonu obou těles K a K to neprospívá.

DA CAPO AUSTRIA LC 20455
Die schönsten Opernchöre II
Richard Wagner – Zákaz lásky, Bludný Holanďan, Lohengrin, Mistři pěvci norimberští, Valkýra, Giuseppe Verdi – Nabucco, Otello, Ruggiero Leoncavallo – Komedianti, Modest Petrovič Musorgskij – Boris Godunov, George Bizet – Carmen, Bedřich Smetana – Prodaná nevěsta
K a K Opernchor, K a K Philharmoniker, Matthias Georgie Kendlinger – dirigent
Videozáznam koncertu v Musik- und Krongesshalle v Lübecku 6. 4. 2010, zvuková režie Sebastian Riederer von Paar, produkce Josef Kendlinger. Zvukový formát Dolby Digital Stereo, obrazový formát PAL 16:9
Celkový čas 67:00. Zdroj Hudební rozhledy 08/2011 Jaroslav Someš.