Scéna.cz 

Frida a Augustin Berger

Pro příznivce baletu Národního divadla máme několik tipů z bohatého programu v rámci nové sezony 2011/2012. O zrušeném představení BUBENÍČEK - World Ballet Tour 2011 ve dnech 2. a 3. září 2011 v historické budově ND jsme již informovali. Z důvodu zranění (zlomenina ruky) Otty Bubeníčka není možné uskutečnit plánovaná představení Bubeníček World Ballet Tour 2011. O náhradním termínu budeme jednat a věříme, že se nám podaří najít vhodné datum, které bude vyhovovat možnostem jednotlivých umělců tak náročného projektu. Vstupné bude vráceno v místě zakoupení vstupenek.

Poprvé v historii vystoupí v Národním divadle Balet Moravského divadla Olomouc FRIDA - taneční obrazy ze života surrealistické malířky Fridy Kahlo.
Hudba: Elliot Goldenthal, Astor Piazzolla & Gary Burton, Richard Galliano, Arvo Pärt, Benny Goodman, Keith Jarrett; Libreto, choreografie a režie: Robert Balogh; Scéna: Jan Dušek; Kostýmy: Klára Vágnerová.
Baletní soubor Moravského divadla Olomouc uvede v choreografii a režii Roberta Balogha životní příběh mexické malířky Fridy Kahlo. Za pomoci prostředků moderního tanečního divadla představuje v koncentrované formě její bouřlivý život, milostné vztahy i fatální lásku k manželovi Diegu Riverovi. Celovečerní taneční představení slibuje silné zážitky umocněné strhujícími výkony celého baletního souboru.
Šéf olomouckého baletu Robert Balogh, který je zároveň i autorem libreta, vytvořil originální představení, v němž se prolne životní příběh malířky obdařené mimořádnou inteligencí, všestranným uměleckým talentem, ale také postižené velkým neštěstím a osobním utrpením. V inscenaci jsou použity nahrávky věhlasných skladatelů a hudebníků – Elliota Goldenthala (autora hudby ke stejnojmennému filmu), Astora Piazzolly a Garry Burtona, Richarda Galliana, Arvo Pärta, Benny Goodmana či Keitha Jarretta.
Tvůrcem scény je prof. Jan Dušek, který na černém pozadí umně pracuje s variabilními obdélníkovými průzory, jež se různě zvětšují, zmenšují, roztahují, stahují, přičemž je jejich zbarvení od černé výrazně a rafinovaně odlišné. Světelným designem se tu doslova kouzlí. Stylové kostýmy navrhla Klára Vágnerová.
Srdečně Vás zveme do Stavovského divadla 22. září 2011 ve 20.00 hod.

Seminář o životě a díle Augustina Bergera - 7. října 2011 ve 14 hodin v historické budově Národního divadla.
Letos 12. srpna připadlo stopadesáté výroční od narození zakladatele pražského českého baletu Augustina Ratzersbergra, rodáka z Boskovic, jenž se po odchodu Reisingera (1884) ujal vedení baletního souboru ND.
Nejdříve byl jmenován „správcem baletu“, což nebyl příliš vznešený titul, ale po úspěšných choreografiích tanečních částí vložených v operách i činohrách, dostal mladý adept, narozený v roce 1861 důvěru vedení Národního divadla a zahájil sezonu na podzim roku 1885 již jako titulární baletní mistr se zkráceným uměleckým příjmením Berger. Naše první scéna mu vděčí za mnohé, zejména však za založení baletní školy při divadle. Sám od svých dvanácti let absolvoval tréninky od Conradiho, Barbariniho a Martiniho a v Aréně na hradbách, kde statoval (1874) jej cvičily baletní mistryně Marie Hentzová a Johanna Belkeová. Ze zkušeností v cizině věděl, jaká úroveň taneční techniky se vyžaduje a tak dvanáct dívek, které byly přijaty, měly od začátku přísný režim.
V roce 1883 byl angažován do Národního divadla (1883–1900) jako sólový tanečník. Po odchodu V. Reisingra (1884) byl pověřen také funkcí baletního mistra. 1900–1910 působil jako baletní mistr a choreograf v Drážďanech a ve Varšavě (1910–1912). Poté se vrátil opět do ND jako baletní mistr a choreograf (1912–1923). V roce 1923 získal angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku, kde setrval do 1932, kdy pro nemoc odešel do penze. Jako choreograf pohostinsky působil v řadě českých a evropských měst. Po úspěchu Smetanovy Prodané nevěsty uvedené souborem ND na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni (1892) byl často zván k choreografické spolupráci při inscenacích Prodané nevěsty (Vídeň a Berlín 1893, Varšava 1895, Olomouc 1901, Berlín 1915). V Miláně nastudoval Hellmesbergerův Míšeňský porcelán (1903), v Londýně (Alhambra) uvedl Grand Spectacular Balet Carmen na Bizetovu hudbu (1911), v Berlíně nastudoval Nedbalova Andersena (1915). V roce 1884 založil při ND baletní školu a vychoval zde řadu významných tanečnic (A. Korecká, Z. Zabylová, H. Štěpánková aj.). Spolupracoval jednak jako choreograf s předními pěvci a herci při ztvárnění pohybových a tanečních scén v operách a činohrách, jednak zdokonaloval jejich pohybový projev. Aranžoval taneční scény a živé obrazy pro slavnosti a dobročinné večery, později i pro film a kabaret (V garderobě, Červená sedma, 1918). V roce 1913 nastudoval v berlínském Admiralpalast balet na ledě Veselá loutka. V roce 1942 vydal o svém plodném životě Paměti. Manžel primabaleríny ND Giulietty Paltrinierové, děd tanečníka ND Jaroslava Bergra.
Národní divadlo letos ocení jeho přínos českému baletu seminářem, který se uskuteční 7. října 2011 ve 14 hodin v historické budově Národního divadla.