Scéna.cz 

Jan Dismas Zelenka

I Penitenti al Sepolchro del Redentore, Kajícníci u hrobu Vykupitelova, je posledním duchovním oratoriem Jana Dismase Zelenky, které bylo provedeno v Drážďanech na Velký pátek 30. 3. 1730. Oproti tehdejším zvyklostem libreto nezpracovává starozákonní námět, ale dvorní básník a libretista Stefano Benedetto Pallavicini vytvořil imaginární setkání Marie Magdaleny, krále Davida a svatého Petra u Ježíšova hrobu. Oratorium sestává z rozsáhlých árií, propojených recitativy, které jsou orámovány úvodní sinfonií a závěrečným sborem. Zelenka zde mistrně pracuje jak s hudebně intimními plochami, tak i s virtuózními party nástrojů i sólistů, na které jsou tradičně kladeny vysoké nároky.

Nahrávky se ujal jeden ze specialistů na Zelenkovu tvorbu dirigent Václav Luks se svým souborem Collegium 1704. Volba nahrávacího prostoru však byla významnou determinací celého projektu. Sál zámku v pražské Tróji není akusticky ideální, což však při koncertech bohatě vyváží atmosféra, kterou zde pořádané programy mají. Avšak pro nahrávání určitě není volbou šťastnou, což se, bohužel, odrazilo na kvalitě disku. Dlouhý dozvuk sálu, který snad při jisté dávce fantasie může evokovat akustiku drážďanského Hofkirchu, výrazně setřel drobné detaily Zelenkovy hudby. Zvuková technika se s problémy tohoto sálu zřejmě potýkala během celého nahrávání, o čemž svědčí nevyrovnaná zvuková kvalita jednotlivých stop. Jen s obtížemi také nahrávací technika zabírala celé spektrum orchestru, takže u nástrojů a sborových skupin, které byly dál od nahrávacích mikrofonů, jako např. dechové nástroje, je zamlžená artikulace a ani zvukově nejsou vyrovnány s ostatními skupinami. Samozřejmě je to opět závislé na tom, o kterou stopu se jedná, jak jsem již zmínil výše.
Pojetí sólových čísel je velmi blízké opeře a upomíná tak na to, že oratorní role zpívaly také slavné operní hvězdy. Nakonec oratorium také někdy nahrazovalo operu, zejména v Římě, v případech, že se z vážných společenských důvodů nemohla opera po určitý čas provozovat. Vlastní výběr sólistů také nepatří zrovna mezi nejšťastnější kroky. Mezzosopranistka Mariana Rewerski (Maddalena) se svým poněkud monotónním zpěvem jen těžko udrží tah rozsáhlých árií, což pak odkrývá určité mezery ve vybavenosti hlasové techniky, což se v některých místech projevuje v nedobré intonaci, nekvalitním zvuku a špatně provedených trylcích. O poznání zajímavější je tenorista Erik Stoklossa (Davidde), jehož naturelu by však spíše byla bližší pozdější operní tvorba. Dokázal některým místům vtisknout důležitý dramatický náboj, přičemž dobře využívá svoji dobrou pěveckou techniku a jasnou dikci. Jen koloraturní místa jsou v jeho podání poněkud těžkopádná. Výkon basisty Tobiase Berndta (Pietro) pak jistě zalahodí uším posluchače. Jeho příjemně znějící hlas, vynikající technika, smysl pro hudební dramatičnost a měkká italská výslovnost dodávají Zelenkově hudbě vše potřebné. Árie Lingua perfida je pak v jeho podání skutečně strhující. Aby byla paleta pěveckých výkonů úplná, je třeba zmínit také Collegium Vocale 1704, byť jim na nahrávce patří jen závěrečný sbor. Imitačně prokomponované party, střídající se se sólovými vstupy tenoru a krátkými orchestrálními mezihrami, jsou provedeny velmi dobře a vytvářejí důstojný závěr celého oratoria.
Vynikající je pak výkon orchestru Collegium 1704. Jednotlivé party jsou připraveny do detailu, včetně frázování a řady drobných ozdob, typických pro Zelenkovu hudbu a drážďanskou tvorbu vůbec. Dirigent Václav Luks volil tempa kontrastní, ale s dobrým citem k Zelenkově hudbě a instrumentální nastudování patří mezi nesporné klady této nahrávky. Bohužel právě zde se znatelně odrážejí akustické podmínky sálu a práce zvukové režie, o čemž jsem se zmiňoval výše. Celá nahrávka je ukryta v sympatickém obalu s oblázkem a je doplněna o útlý booklet v jazyce francouzském a anglickém.

ZIG-ZAG TERRITORIES ZZT 090803
Jan Dismas Zelenka: I Penitenti al Sepolchro del Redentore, ZWV 63
Mariana Rewerski – alt, Eric Stoklossa – tenor, Tobias Berndt – bas, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, dirigent Václav Luks
Nahráno v sále zámku Trója v Praze 11. – 14. 11. 2008, hudební a zvuková režie Franck Jaffrès a Alban Moraud
Celkový čas 71:00
Zdroj Hudební rozhledy 10/2010 - Lukáš Vytlačil.