Scéna.cz 

Pražský komorní balet oslaví neuvěřitelné 35. narozeniny

Je to k nevíře. Pražský komorní balet oslaví 7. listopadu 2010 ve 20 hodin na Nové scéně ND již 35. narozeniny. Slavnostní večer osobně podpoří Pavel Šmok a Jiří Opěla. V rámci večera se sejde řada bývalých tanečníků a spolupracovníků.

Večer se bude skládat z nově nastudované choreografie PÁR KRÁTKÝCH SEKVENCÍ (FEW BRIEF SEQUENCES) polského choreografa Jacka Przybylowicze a choreografie MÁTOVÝ ČAJ od umělecké vedoucí souboru Lucie Holánkové. Uvedené choreografie doplní videoprojekce sestávající z medailonku Pavla Šmoka a ohlédnutím za tvorbou Pražského komorního baletu. Videoprojekce je připravena ve spolupráci s bývalou dlouholetou sólistkou PKB a pedagožkou Kateřinou Dedkovou.

Pavel Šmok k 35. výročí uvádí: „Přiznám se, že jsem při skončení své umělecké činnosti a definitivním odchodu do neuměleckého důchodu měl při nejmenším velké pochybnosti, spíš neblahou jistotu o budoucnosti PKB. Štěstí mi ale přálo, jako ostatně po celý život. Stal se trochu zázrak. Našli se mladí, kteří se dali podobnou cestou, jakou šel náš soubor od začátku. Bohužel však se stejně obtížnými podmínkami. Možná dokonce ještě těžšími…“

K vyjádření Pavla Šmoka se přidává i emeritní ředitel PKB Jiří Opěla: „S Pražským komorním baletem a jeho zakladatelem Pavlem Šmokem jsem prožil skoro čtvrt století, což považuji za štěstí ve svém pracovním životě. I když se nám ne vždy dařilo umělecky i finančně tak, jak bychom si přáli, potíže jsme překonávali - - jak kdy a jak se dalo. Po létech však člověk vzpomíná jen na ty pěkné věci (na krásné premiéry a půvabné tanečnice), na bezvadné parťáky do nepohody (tanečníky a spolupracovníky). V jedné z krizových situací nám byla ministrem Pavlem Dostálem nabídnutá možnost spolupráce se Státní operou. Ta se však po čase ukázala být poněkud destruktivní. PKB jako samostatné, úspěšné uskupení se jaksi velmi brzy rozpustilo v potřebách velké operní scény. Většina z nás tehdy odešla. Z této skutečnosti se soubor složitě vzpamatovával. Po pěti letech vznikl „nový“ Pražský komorní balet a já jsem tomu dnes rád. Doufám, že se vzpamatují i ti, kteří mají za úkol podporovat české umění. Souboru bych to přál.“

Závěrem slova prof. Vladimíra Vašuta: „Nedávno se mi do rukou dostal článek „Fenomén zvaný Pražský komorní balet - neslavně slavné narozeniny“, který jsem napsal před patnácti roky PKB k jeho dvacetinám. Leccos – skoro celý ten bilanční text dost pochmurného tónu – bych mohl zopakovat i dnes. Tehdy jsem končil takto: „Opravdu se bojím jediného – aby příští článek, který napíši o PKB, nebyl jeho nekrologem.“ Dnes mohu jen doufat, že stará moudrost „vývoj jde po spirále“ stále platí. Řekl bych, že v okamžiku nynějších pětatřicátin další vývojová dráha PKB může jít už jenom a jenom vzhůru…“

Kdybychom měli shrnout prvních 5 let nové podoby souboru, který si prošel transformací od doby vyčlenění ze Státní opery, můžeme jen konstatovat, že Pražský komorní balet ušel obrovský kus cesty. Od roku 2006, kdy započalo úsilí o záchranu a obnovu souboru, bylo uvedeno 13 premiér, odehráno více jak 120 představení, z toho 9 v zahraničí. Významnou prezentací souboru byla účast na Mezinárodním tanečním festivalu v Bangkoku (2009).

Za velmi tíživých finančních, provozních a organizačních podmínek byl soubor schopen odehrát všechna uvedená představení v patřičné umělecké kvalitě. Pražský komorní balet má dnes 10 stálých členů, 5 pravidelných hostů, 3 technické pracovníky, uměleckou vedoucí a manažerku souboru.

Slavnostní večer k 35. výročí Pražského komorního baletu představí zahraniční spolupráci s polským choreografem Jackem Przybylowiczem, na kterého naváže videoprojekce o PKB. Závěr bude patřit choreografce a umělecké vedoucí Lucii Holánkové, která představí svoji letošní premiéru Mátový čaj.

Slavnostní večer má za cíl podpořit úsilí nově transformovaného souboru PKB, prezentovat nové umělecké směřování souboru a samozřejmě také umožnit setkání bývalým tanečníkům, spolupracovníkům, přátelům a hostům, kteří přijdou zavzpomínat na „staré časy“.

Závěrem nezbývá než zdůraznit, aby v pracovním úsilí o kontinuitu souboru všichni drželi palce, neboť to Pražský komorní balet bude zejména v současné době velmi potřebovat!