Scéna.cz 

Lucie Redlová na sólové desce dozrála k lidovkám

Dvě desetiletí se písničkářka Lucie Redlová bránila naplno navázat na odkaz svého otce Vlasty Redla. Svou lásku k lidové a ohlasové hudbě a léta zkušeností z kapel Docuku a Garde naplno zúročila až nyní, na albu Lidová Redlová. Desku natočila ve spolupráci s hudebníkem a producentem Jiřím Hradilem (Tata Bojs, Lesní zvěř, Hrubá Hudba), s nímž připravovala už singl Vodo moja oslavující řeku Bečva. Hradil výrazně přispěl ke konečnému vyznění nahrávky a ve většině skladeb na nějaký hudební nástroj také hraje.

Album obsahuje jedenáct písniček, z toho půl tuctu valašských a slovenských lidovek. „Ve stejném poměru jsme namíchali písničky smutné i veselé, kde jsme se snažili o jednoduchost až punkovost. Oblíbenou Horehronku mě naučila babička z otcovy strany, která pocházela z dědiny Valkovňa nedaleko od pramene Hronu,“ říká Redlová.
Autorských skladeb má Redlová na desce celkem pět, sama nahrála prakticky všechny kytary a mandolíny. Ke třem z nich písničkářka, jež se dosud opírala zejména o texty cizích autorů, napsala hudbu i text. Silná je v osobní výpovědi a křehkých, intimních tématech, kde i „wolkrovská“ smrt je jen kus života těžkého. Dále se na desce textařsky podíleli Marek Vojtěch a Kuba Horák.

Součástí alba Lidová Redlová je i skladba Hudci věnovaná Davidu Stypkovi. „Špatně skončím, nenajdu-li života smysl aspoň v půli, na mém pohřbu hudci duli…, zpíval David ve své skladbě Osudová. Při poslechu této věty jsem se vždycky trochu ošívala. Já bych o svém pohřbu v minulém čísle nikdy nezpívala. A když David loni v lednu odešel, složila jsem mu písničku o tom, co mu ti hudci mají zahrát,“ upřesňuje Redlová s tím, že píseň tematicky navazuje na pilotní singl Kamarádko moje. Ten stál na počátku rozhodnutí autorky natočit v podobném duchu celé album a Redlová ho věnovala své předčasně zesnulé přítelkyni Jitce Šuranské.

Důležitou postavou desky Lidová Redlová je Jiří Hradil. „Většinu písní jsem přearanžoval, doplnil o nové nástroje, část upravil harmonicky, vymyslel sound design a způsob, jakým písně nahrát, aby vyzněly co nejlépe, až po konečné pořadí skladeb na albu,“ říká Hradil, který do světa lidové hudby vstoupil s Hrubou Hudbou a propagaci a službu lidové hudbě považuje za své poslání. Výzvou pro něj bylo i to, jak naložit s u nás pevně zakořeněnou folk-rockovou tradicí.

Na housle a ve zpěvu Redlovou podpořil horňácký primáš Petr Mička a jeho muzika. S rytmikou vypomohl baskytarista Petr Vavřík, jenž se ve zlínském Studiu V postaral také o mix a mastering, a bubeník Marcel Gabriel, který sehrál úlohu režiséra desky. K nahrávce dále přispěli kytarista Rudy Horvat, klávesista Pavel Sotoniak nebo houslistka Eva Ludvík Kudrnová. Jednu písničku nazpíval Ivo Viktorin a ve sborech si zahalekaly společné kamarádky Jitky Šuranské a Lucie Redlové – kromě Evy Štěrbové také Alžběta Jamborová, Jana Redlová a Romana Gajdošíková.

Album Lidová Redlová vyšlo u Indies Scope. Křest proběhne 4. června ve Valašském Meziříčí a 7. září v pražském Paláci Akropolis. „Cítím, že jsem opravdu po letech našla polohu, která mi sedí nejvíc. A jestliže dřív jsem se opravdu až úzkostlivě vyhýbala nějakému spojení s otcem, dnes, když mi někdo řekne, že ‚to zní jako Redl', tak se nejenže neurazím, ale ještě to pro mě bude poklona. Dozrála jsem po letech konečně k tomu, že se k jeho dílu chci hrdě hlásit. Nám Redlům jdou zkrátka vlastní lidovky nejlíp,“ uzavírá Redlová.