Scéna.cz 

Rokia Traoré nebo Dobet Gnahoré... nejlepší ženské hlasy Afriky

Africká hudba se na letošním ročníku festivalu Colours of Ostrava ponese ve znamení mimořádných ženských osobností.
Vůbec poprvé do České republiky přijede malijská zpěvačka, hudebnice, skladatelka a tanečnice Rokia Traoré, o které například londýnské noviny The Guardian napsaly, že „její hlas patří k nejlepším a nejvzrušivějším na africkém kontinentu“. Od roku 1997, kdy Rokia vstoupila na hudební scénu, získala mimo jiné nejvyšší francouzské hudební ocenění Victoires de la Musique, zvítězila v prestižních anketách BBC Awards for World Music a magazínů fRoots a Songlines. „Na Colours přijede s netrpělivě očekávaným novým albem, které připravuje v produkci Johna Parishe (PJ Harvey) na labelu Nonesuch,“ podotýká ředitelka festivalu Zlata Holušová. „Africká hudba má u nás tradičně silné zastoupení. Jsem ráda, že letos se nám podařilo domluvit právě s Rokií Traoré, o kterou jsem dlouhá léta stála,“ doplňuje. O jejím významu svědčí to, že byla oproti zvyklostem jako první oznámena do programu letošního festivalu v Glastonbury.

Výjimečným zážitkem se také stane vystoupení projektu Acoustic Africa (podtitul: Afropean Women), ve kterém se sešly tři zpěvačky a hudebnice Dobet Gnahoré (Pobřeží slonoviny, mimo jiné držitelka Grammy), Manou Gallo (Pobřeží slonoviny, také excelentní baskytaristka) a Kareyce Fotso (Kamerun, akustická kytara). Na pódiu je doplní velmistr balafonu Aly Keita (spoluhráč Jana Garbarka, Joe Zawinula, Omara Sosy či Triloka Gurtu), malijský kytarista Zoumana Diarra a bubeník Boris Tchango z Toga. „Návštěvníci se tak při jejich koncertu mohou těšit nejen na akustické písně, ale i na ´velmi hlasitý´ mix afropopu, funky a R’n’B,“ líčí Zlata Holušová.
Rokia Traoré pochází z malijského národa Bambara. Dětství strávila v Alžíru, USA, Francii a Belgii, kde také vystudovala a dokonale vstřebala západní kultury. Dnes žije střídavě v Paříži a v Bamako. Dosud vydala pouze čtyři alba, která ale omráčila celý svět, včetně médií, která neměla s africkou dosud hudbou nic společného. Díky tomu je na duben plánovaná novinka Beautiful Africa natočená v produkci Johna Parishe (PJ Harvey) pro značku Nonesuch předem považovaná za událost letošního roku. „Její výsadní postavení potvrzuje i to, že letos ji festival v Glastonbury - oproti zvyklostem – vyhlásil jako první jméno. A to nejen jako akt solidarity s nešťastnou situací v Mali,“ doplňuje Zlata Holušová. Ráda se zúčastňuje i nadžánrových projektů – například amerického koncertního turné Billie Holiday and Me k devadesátým narozeninám legendární zpěvačky. Pro vídeňský festival New Crowned Hope oslavující 250. výročí narození W. A. Mozarta zkomponovala skladbu Wati, v níž geniálního skladatele přenesla v roli griota do 12. století na dvůr zakladatele říše Mali Sunjata Keity. Režisér Sellars pak zpěvačku angažoval do divadelní hry Desdemona napsané držitelkou Nobelovy ceny Toni Morrisonovou. V loňském roce nechyběla ani v projektu Damona Albarna Africa Express, kdy ji při londýnském koncertu doprovodil Paul McCartney.

Většina z hudebníků z projektu Acoustic Africa patří k belgickému labelu Contre Jour, dlouholetému spolehlivému průvodci po hudební Africe. První dvě turné Acoustic Africa - s Habibem Koite, Vusi Mahlaselou nebo Afelem Bocoumem - neměla snad chybu: užívalo si ho publikum i muzikanti. Pouštní bluesování teď vystřídal temperament tří dračic metající vokální i akrobatické kozelce ve spontánním afrofunkovém nasazení, nicméně s dostatečným prostorem pro a cappella spirituální písně a jako kočka se lísající tradiční ukolébavky. Podtitul Afropean Women není zvolen náhodou: zpěvačky dnes žijí v Evropě, kde hudba africké diaspory už dávno nevzbuzuje zdání nepřirozenosti.