Scéna.cz 

Robert Lepage - Mezinárodní poselství

"MEZINÁRODNÍ DEN DIVADLA byl založen v roce 1961 Mezinárodním divadelním institutem. Tento den slaví každoročně 27.března všechna národní střediska MDI a spolu s nimi celá mezinárodní divadelní obec. Při této příležitosti se organizují různé národní i mezinárodní divadelní akce - k nejvýznamnějším z nich patří Mezinárodní poselství - z podnětu Mezinárodního divadelního institutu je každoročně jeho autorem nějaká světově proslulá divadelní osobnost."

Ze všech hypotéz o vzniku divadla pokládám za nejpodnětnější bajku o jeho zrodu.

V pradávných dobách se jednou v noci shromáždila skupina mužů v lomu, aby se ohřáli u ohně a vyprávěli si příběhy. Jeden z nich se náhle zvedl, chtěl své vyprávění osvětlit vlastním stínem. Díky světlu ohně vykouzlil na zdech lomu postavy v nadživotní velikosti. Jeho očarovaní společníci postupně hleděli na siláky i na slabochy, na utlačovatele i na utlačované, na bohy i na smrtelníky.
Dnes nám světlo projektorů nahradilo někdejší přívětivý oheň a jevištní stroje zase stěny lomu. Ať se puristé na mne nezlobí, ale ta bajka připomíná, že divadlo prapůvodně vzniklo díky technice. Proto nemůžeme v technice spatřovat hrozbu pro divadlo, ale spíše sjednocující prvek.
Má-li divadelní umění přežít, musí se neustále, znovu a znovu obnovovat a do svého přerodu začleňovat nové nástroje a nový jazyk. Což by mohlo divadlo přinášet svědectví o klíčových otázkách naší doby a napomáhat porozumění mezi národy, kdyby samo nebylo otevřené? Což by mohlo nabízet řešení takových otázek jako nesnášenlivost, vyloučení a rasismus, kdyby ve vlastní praxi odmítalo veškeré křížení a integraci?
Jestliže však umělci chtějí ukázat svět v celé jeho složitosti, je nezbytné, aby přicházeli s novými a novými formami a myšlenkami a věřili, že diváci budou dostatečně inteligentní, aby v oné nekonečné hře světla a stínu rozpoznali podobu lidstva.
Nelze samozřejmě popřít, že když si někdo příliš zahrává s ohněm, vystavuje se nebezpečí, že se popálí. Ovšem zároveň to poskytuje možnost ostatní lidi okouzlit a poučit.

Robert Lepage; Quebec, 17.února 2008

Robert LEPAGE
Ovládá všechny složky divadelního řemesla: své nadání uplatňuje nejen jako divadelní režisér, ale i jako scenograf, dramatik, herec a filmový režisér. Jeho originální tvůrčí přístup k divadlu mu získal mezinárodní uznání; zároveň od základů otřásl dogmatem klasické divadelní režie, především využíváním nejnovějších technologií. Zdrojem jeho inspirace jsou současné dějiny. Jeho moderní a neobvyklá práce překonává veškeré hranice.
Robert Lepage se narodil roku 1957 v Quebecu. Záhy se začal zajímat o zeměpis. Když se později seznámil s různými formami umění, zaujalo ho především divadlo. Roku 1975, ve věku sedmnácti let, začal studovat na Conservatoire d'art dramatique (divadelní konservatoři) v Quebecu. Po studiích v Paříži se roku 1978 vrátil do Quebecu, kde se podílel na mnoha tvůrčích projektech a pracoval jako herec, autor i režisér. O dva roky později vstoupil do divadla Repére.
V roce 1984 se jeho hra Kolování (Circulations) hrála po celé Kanadě a na Mezinárodních divadelních dnech (Quinzaine Internationale de Thé^atre de Québec) získala cenu Nejlepší kanadská produkce. Ve světě se stal Lepage známým o rok později hrou Dračí trilogie. Záhy následovaly v rychlém sledu: Vinci (1986), Polygraf (1987) a Tektonické vrstvy (1988). V roce 1988 založil vlastní společnost - Robert Lepage Inc. (RLI).
V letech 1989 až 1993 byl uměleckým ředitelem Francouzského divadla v Národním uměleckém středisku (National Arts Centre) v Ottawě. Zároveň pracoval na vlastních projektech: režie - Jehly a opium (1991-1993/1994-1996), Koriolánus, Macbeth a Bouře (1992-1994). Když v roce 1992 režíroval Sen noci svatojánské, byl prvním Severoameričanem, který režíroval Shakespeara v londýnském Ryal National Theatre.
Zvrat v jeho kariéře nastal, když v roce 1994 založil vlastní multidisciplinární produkční společnost, Ex Machina.
Pod jeho vedením uváděl nový tým soustavně divadelní hry: Sedm proudů řeky Ota (1994), Sen noci svatojánské (1995) a sólový Elsinor (1995-1997). Roku 1994 vstoupil do světa filmu. Napsal a režíroval svůj první celovečerní film Zpovědnice (Le Confessionnal), který se objevil v následujícím roce na režisérských dnech festivalu v Cannes. V roce 1996 režíroval Polygrafa, roku 1997 Nó, pak v roce 2000 Možné světy, první celovečerní film, který napsal anglicky,a konečně v roce 2003 Odvrácenou stranu Měsíce.
Caserne (Kasárna), multidisciplinární produkční středisko v Quebecu, zahájilo svou činnost pod vedením Roberta Lepage v roce 1997. V nových prostorách pak Lepage se svým týmem vytvořil a uvedl Geometrii zázraků (1998), Čas Zulu (1999), Odvrácenou stranu Měsíce (2000), La Casa Azul (2001), Operu pouličního zpěváka (2004), novou verzi Dračí trilogie a 1984, operu na motivy románu George Orwella, kterou složil a řídil Lorin Maazel (2005). Pak následoval Projekt Andersen (2005), nová produkce Ex Machina Lipsynch (2007) a Život prostopášníka (The Rake's Progress) Igora Stravinského, jehož premiéra se konala v dubnu 2007 v Thé^atre de la Monnaie v Bruselu.