Scéna.cz 

Převážně ve znamení hudby

Naše tipy z pořadů stanice Český rozhlas 3 Vltava jsou v týdnu od 28. května do 3. června 2001 zaměřené převážně na hudbu. V pravidelném úterním pořadu Rozhovory s hudbou o mladých a pro mladé bude Vltava informovat o nadcházejícím setkání mladých hudebníků, laureátů 35. ročníku mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga.
Z dramatických pořadů doporučujeme příběh plný hrůzostrašného napětí, který nabízí Vltava v pátek 1. června. Hru Edgar napsal mistr černé grotesky Ladislav Klíma. Hra Edgar je Klímovým posledním dílem a na jevišti nebyla dosud provedena.
V neděli se setkáme se sólistou Národního divadla v Praze - tenoristou Ivo Žídkem v dalším pořadu z cyklu Svět opery.
Večer od 20:00 bude patřit přímému přenosu závěrečného koncertu Pražského jara. Letos byl vstupní i závěrečný koncert Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro svěřen Symfonickému orchestru Českého rozhlasu. Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena přednesou spolu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, vedeným dirigentem Rogerem Nierenbergem, Pražský filharmonický sbor dirigovaný sbormistrem Jaroslavem Brychem a sólisté Eva Dřízgová-Jirušová, Alina Gurina, Peter Straka a Peter Mikuláš.

Ve středu 30. května od 15:35 se můžeme v rámci cyklu Etnická hudba zaposlouchat do hudby Pohádka o Zamfirovi. Rovných šedesáti let se letos dožívá mistr Panovy flétny a muzikantský kouzelník Gheorghe Zamfir a spolu s ním slaví světové úspěchy jeho milovaný nástroj. Panova flétna zní snad na všech světadílech naší planety, i když podle samotného Zamfira nejkrásněji na jihovýchodě Rumunska, kde roste v dunajské deltě ten pravý rákos na její výrobu. K nahlédnutí do světa, kde kraluje nai, syrinx, rontador, neboli naše Panova flétna vás na stanici Český rozhlas 3 - Vltava pozve Jan Rokyta v rámci cyklu Etnická hudba.
Co nového v indických etnobeatových fúzích na soutoku Gangy a Temže se můžeme dozvědět rovněž 30. května od 23:00. Indická komunita v Británii existuje už dost dlouho na to, aby tu mohla vzniknout vlastní výrazná kultura. V její hudební tváři se setkal Západ s Východem - generace mladých Indů a Pakistánců vyrůstala mezi jazzem, rockem a elektronikou, kterou nyní snoubí s tradicemi východní kultury. Nové nahrávky Talvina Singha, Zakira Hussaina nebo Triloka Gurtu uslyšíte na stanici Český rozhlas 3 - Vltava v Etno klubu, v pořadu Na soutoku Gangy a Temže, který připravil a uvádí Pavel Klusák.
Z dramatických pořadů vybíráme inscneaci Edgar Ladislava Klímy z cyklu Hry noci, který je vysílán vždy v pátek pět minut po půlnoci.
Ladislav Klíma byl filozofem vycházejícím z radikálně subjektivního idealismu a současně autorem svérázných, filozoficky zaměřených próz a dramat. Význam jeho díla tkví zejména ve filozofické oblasti, beletrie však byla, stejně jako Klímův život, v němž realizoval některé své myšlenky, její neoddělitelnou a nezanedbatelnou součástí. Projevil se tu i vliv Friedricha Nietzscheho, jehož filozofické myšlení bylo Klímovi blízké. Beletrie, k níž mají svou formou blízko eseje, aforismy a osobní zpovědi i filozoficky orientované práce, se snažila tvarem, který by čtenáře zaujal, zachytit a sdělit duševní stavy a myšlenkové pochody na cestě filozofického hledání konečného poznání a překonání tělesné smrti. V literárních textech, jež nelze běžným způsobem a jednoznačně interpretovat, se odrážely všechny rysy Klímovy filozofie: skepse ve vztahu k realitě (odtud jejich humornost, grotesknost a absurdnost), popření dobové morálky a jakýchkoliv hodnot kromě vlastního vědomí, vlastní vůle (egosolismus) a vlastní božskosti (egodeismus). Jedinou hodnotou lidského života bylo pro Klímu úsilí o maximální popření lidské animity a snaha po nejvyšší duchovní aktivitě.
3. 6. 20.00 Pražské jaro -- přímý přenos závěrečného koncertu. Letos byl vstupní i závěrečný koncert Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro svěřen Symfonickému orchestru Českého rozhlasu. Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena přednesou spolu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, vedeným dirigentem Rogerem Nierenbergem, Pražský filharmonický sbor dirigovaný sbormistrem Jaroslavem Brychem a sólisté Eva Dřízgová-Jirušová, Alina Gurina, Peter Straka a Peter Mikuláš. V posledních letech se stalo tradicí, že před Beethovenovou symfonií se hraje vybrané soudobé dílo. Letos padla volba dramaturgie na 2. houslový koncert Viktora Kalabise. Tento autor patří k našim nejvýznamnějším symfonikům, každá jeho kompozice nese pečeť závažné výpovědi o světě a lidském nitru. Koncert pro housle a orchestr č. 2 z roku 1978, který přednese Josef Suk, patří ke Kalabisovým vrcholným dílům a vyznačuje se typickými znaky vyzrálého skladatelova rukopisu.