Scéna.cz 

Divadelní tipy 46. týden

Úsměvy Františka Pavlíčka
Hostem Jaromíra Hanzlíka je dramatik, dramaturg a scenárista, který se narodil před 100 lety (2003). Režie P. Vantuch. Dnes přivítá Jaromír Hanzlík dramatika, filmového dramaturga, scenáristu a bývalého ředitele vinohradského divadla doktora Františka Pavlíčka. Host je autorem desítek divadelních her a scenáristicky připravil například filmovou Markétu Lazarovou či televizní Babičku. Pro mnohé diváky bude jistě překvapením, že se František Pavlíček scenáristicky podílel i na celé řadě dalších úspěšných filmů, pod které se ovšem z politických důvodů nemohl podepsat. Po roce 1968 se totiž stal osobou nežádoucí. Přestože napsal scénáře k tak oblíbeným dílům jako Princ Bajaja, Tři oříšky pro Popelku či Lišáci, Myšáci a Šibeničák, v titulcích těchto filmů byste jeho jméno hledali marně.
Vysílání: 18.11., 09.00 hod., ČT1

GEN: František Pavlíček pohledem Olgy Sommerové
Portrét předního českého dramatika a spisovatele, od jehož narození zítra uplyne 100 let (2001). Režie O. Sommerová. Dramatik František Pavlíček (*20. 11. 1923 – †29. 9. 2004), autor 390 filmových, televizních, divadelních a rozhlasových dramatizací, se výrazně zapsal do české kultury scénářem Vláčilova kultovního filmu Markéta Lazarová, považovaného odborníky za nejlepší český film všech dob. Populární pohádku Tři oříšky pro Popelku a Moskalykovu poetickou adaptaci Babičky už nesměl kvůli angažmá v politickém kvasu pražského jara podepsat, brzy však podepsal jiný zásadní text – Chartu 77. Z místa ředitele Vinohradského divadla, pro něž získal skvělé herce a pověst vynikající scény, odešel do dvacetiletého nedobrovolného ústraní normalizace, svoji tvůrčí a duchovní sílu nicméně využil ve prospěch aktivit československého disentu.
Vysílání: 19.11., 11.50 hod., ČT2

Národní divadlo: Mýtus a realita (9/10) - Z normalizace do normality
Rozlety a pády naší první divadelní scény v dokumentárním cyklu A. Kisila. V roce 1985 sestoupilo Národní divadlo na samé dno umělecké bezvýznamnosti. Repertoár ovládly režimu poplatné inscenace bez patrných uměleckých impulsů. Několik málo výjimek potvrzujících pravidlo nemohlo divadlo určené především náborovému publiku zachránit. Před diváckým nezájmem ho ubránily jen známé herecké tváře. Během listopadových událostí roku 1989 bylo Národní divadlo jediným divadlem v zemi, které nešlo s národem. Ředitel Jiří Pauer zrušil veškerý provoz a budovu před diváky i herci doslova zamkl. Nicméně řada členů souboru se do historického zlomu zapojila jinde. Počátek devadesátých let přinesl větší samostatnost jednotlivým souborům. Národní divadlo jako celek ale muselo znovu hledat svoji identitu. Další etapou dějin Národního divadla provází Ondřej Havelka.
Vysílání: 14.11., 21.10 hod., ČT art

Sen noci svatojánské
Amor je dítě, co si rádo hraje, a proto láska vždycky bláznivá je. Americko-britská hvězdně obsazená adaptace pohádkové komedie Williama Shakespeara (1999). Hrají: K. Kline, M. Pfeifferová, S. Tucci, R. Everett, C. Flockhartová, D. West, A. Frielová, Ch. Bale, S. Rockwell a další. Režie Michael Hoffman. Sen noci svatojánské je půvabná a z četných divadelních i filmových adaptací známá komedie Williama Shakespeara. V průběhu jedné noci se v ní střetává svět skutečných i pohádkových postav, svatbu plánuje panovník Theseus, místní řemeslníci při té příležitosti zkoušejí divadelní hru, rozmarný král elfů Oberon touží potrestat svou družku Titánii, a především se nocí toulají dva láskou popletené milenecké páry. Čarovná noc však teprve začíná a ráno bude vše jinak. Americký režisér Michael Hoffman ve své adaptaci přenesl děj Shakespearovy hry z antických Athén do fiktivního toskánského městečka Monte Athena a dobu děje posunul na konec 19. století, samotný příběh však zachoval tak, jak jej známe. Snímek, v němž defiluje celá plejáda hereckých hvězd, se natáčel v italském Toskánsku a ve slavných římských filmových ateliérech Cinecitta.
Vysílání: 17.11., 00.05 hod., ČT art

Hamlet
Odteď příkaz zní, když myslet, tak jen na zabíjení! Hvězdně obsazená adaptace Shakespearovy slavné tragédie s Kennethem Branaghem v titulní roli, nominovaná na čtyři Oscary. Britsko-americký film (1996). Dále hrají: D. Jacobi, J. Christieová, K. Winsletová, N. Farrell, R. Sewell, R. Williams, G. Depardieu, J. Denchová, J. Lemmon, Ch. Heston, T. Spall a další. Režie Kenneth Branagh (V anglickém znění s titulky). Dánskému korunnímu princi Hamletovi se zjevuje duch jeho tragicky zesnulého otce, jenž mu sdělí, že byl ve skutečnosti úkladně zavražděn svým bratrem a Hamletovým strýcem Claudiem, který zaujal královo místo na trůnu i po boku Hamletovy matky Gertrudy. Otcův duch žádá pomstu a zdrcený Hamlet je tak postaven před nejtěžší volbu svého života.
Hamleta, jednu ze svých stěžejních her, psal sedmatřicetiletý Shakespeare ve svém méně radostném tvůrčím období, jež vystřídalo předcházející éru grácie, rozmaru, a vtipu, v níž vznikla řada jeho nejslavnějších komedií. Za námět mu posloužila pověst dánského dějepisce a básníka Saxa Grammatica z 12. století, kterou ovšem, tak jako všechny své inspirační zdroje, zcela přepracoval a přetvořil. Hamlet patří mezi vrcholná díla světového písemnictví. Dravý spád děje jej řadí na vrchol dramatické tvorby, myšlenkové bohatství mezi světová filozofická díla.
Filmová adaptace Kennetha Branagha, který film nejen režíroval, ale také v něm ztvárnil titulní roli, jako vůbec první nechala na filmovém plátně zaznít Shakespearův text v jeho úplnosti. Hvězdně obsazený snímek bez nadbytečných efektů staví především na hereckém prožitku a podtrhuje sílu nestárnoucích Shakespearových veršů.
Vysílání: 18.11., 20.15 hod., ČT art