zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Tři veteráni na Kunětické hoře - neohrnují nos

Tomáš Lněnička (HP), Martin Mejzlík a Alexandr Postler

autor: Jiří Sejkora   

zvětšit obrázek

Východočeské divadlo představilo adaptaci Werichovi veselé pohádky Tři veteráni. Divadlům poslední dobou nepřála mimořádná opatření v rámci pandemie. Divadlo bez diváků není divadlo. Za dobu existence portálu nám někteří ředitelé s nadsázkou potvrdili, že pak jsou na provoz divadla vynaložené nejnižší náklady. Ovšem v Pardubicích mají velkou vymoženost - hrad u obce Kunětice, tedy Kunětickou horu. Jak to všechno na Kuňce, jak se tomuto místu říká lidově, dopadlo?

Pomohlo rozvolňování protipandemických opatření, hrát se pro diváky již může. A počasí? Tak to je v případě venkovního hraní na otevřené scéně i hledišti další neznámá. Vypravili jsme se z Prahy na páteční večerní generálku. Vedle chytré navigace, která nám prozradila hustotu provozu, měření radarem, havárie na silnici…, se naše pozornost upřela k místním, evropským i světovým meteorologickým službám. Na místo jsme přijeli o hodinu dříve. Měli jsme tak možnost zaznamenat ustarané tváře inspice, ale ani děvčata z obchodního oddělení neměla svůj sluníčkový úsměv na tvářích. Snažili jsme se je povzbudit, že z Prahy vezeme dobré počasí. Nakonec všechny odvážné diváky přivítal herec
Ladislav Špiner (představitel krále Pikoli), nejenže upozornil, že na generální zkoušce se z pověrčivosti netleská, ale dopředu omluvil výkony, zvláště pohybové akce - jeviště bylo kluzké, a hlavně scéna byla místy do svahu, rovněž dřevěné schody a lávky, vyžadovaly při chůzi opatrnost.

A začalo se. Na scéně za zvuků válečné vřavy se objevili tři vojáci - Pankrác (Martin Mejzlík), Servác (Alexandr Postler) a Bimbác (Tomáš Lněnička). Dočkali se slavnostního dekorování, ale to nebylo na počest vítězství v bitvě, všichni obdrželi metál na odchodnou. Následovala scéna u ohně. Objevili se tři bratříčci Cigárko (Petra Janečková), Harmonička (Martina Sikorová) a Paňáca (Karolína Šafránková)... Zazněla hitová písnička Vadí, nevadí a to už plesalo nejedno divákovo srdce, kanula nejedna slza.
Režisér Petr Novotný nabídl pohádku skutečně pro celou rodinu. Podobné divadelní adaptace jsou v případě kultovního filmu velkou výzvou. Velkým plusem celé inscenace jsou velmi zajímavé kostýmy z dílny Romana Šolce, zejména Bratříčků, ale ani vojenští veteráni nebo představitelé královské rodiny nestojí v nápaditosti barevného řešení stranou. Velmi citlivě k okolí nastínil celou scénu Ivo Žídek. Kamenné přístavky, ve stylu místního hradního kamení stojí za to. Velmi zajímavé je např. svícení v některých oknech hradní věže. Chybět nemohly ani plácačky na mouchy v rukách uvaděček. Autor divadelní hudby Radek Škeřík dodal inscenaci šmrnc díky nápaditým podkresům s čarovnými rekvizitami.

A jak tedy dopadlo počasí? Herci hráli úžasně a s nasazením, déšť nedéšť. Když už husté provazce nebraly konce, dohrálo se do přestávky a následně pro zdraví a bezpečnost byla další produkce přerušená. Diváci se nedostali k dalšímu překvapení s nosem. Zejména jak se s tímto filmovým trikem vypořádali na divadle, i když všechna čest, kouzla s kloboukem, měšcem i harfou vyšla na výbornou. Jediné, co jsme se o nosu dozvěděli, tak to bylo v úvodu, že Bratříčci se mají sejít pod Frňákovníkem. A to byla škoda - protože nejen lze “zapřít nos mezi očima”, takové česky převládající: “strkat do něčeho nos”, ale rovněž Vás může “někdo vodit za nos”, nebo často “ohrnujeme nos nad něčím”, “přelítne Vám něco přes nos…”. I když jsme Tři veterány na Kunětické hoře neviděli celé, přesto obstáli. Kvalitou výpravy, režijního výkladu, z inscenace tryská humor, napětí, zvláštní poetika s úctou k Werichovi i Svěrákovi, přesto všechno má inscenace Tři veteráni osobitost místního prostředí. A tak mě moc těší, že i přes nepřízeň počasí, jsem nemusel “utřít nos”, protože ve Východočeském divadle Pardubice Třem veteránům rozumějí. No prostě jsem si “dal krásně divadelně do nosu”.

www.vcd.cz

22.6.2020 09:06:23 Josef Meszáros | rubrika - Recenze