Scéna.cz 

Mnoho slov pod Jižním křížem

Originální titul Pod Jižním křížem připravilo pro květnovou premiéru pražské Divadlo Rokoko. Hra Timberlake Wertenbakerové (původní název Pro dobro vlasti) se v režii Kateřiny Ivákové na české scéně objevila poprvé. Jde o adaptaci románu australského prozaika Thomase Keneallyho Divadelník.
Neotřelý námět, lidsky hluboký a dramaticky poutavý příběh a jména protagonistů – to vše může vzbudit zájem publika a stává se předpokladem pro zajímavou podívanou. Z redakčně velmi dobře připraveného programu se mj. dozvídáme, že režisérka, která si hru pro vlastní nastudování přeložila a také navrhla scénu, sama v Austrálii studovala a působila na tamní divadelní scéně. Přestože představení do jisté míry odráží vědomostní vazbu Kateřiny Ivákové a její zaujetí daným námětem a tématem, nepodařilo se inscenátorům přenést se přes všechna úskalí bez problémů.

Svou inscenaci prezentuje Rokoko ve svých propagačních materiálech slovy: „Všichni jste zváni na tragikomedii o divadle na divadle!“ A skutečně, základ dějové osy tvoří příběh anglických vězňů v trestanecké australské kolonii, kteří pod vedením poručíka Clarka připravují divadelní představení. Adaptace Wertenbakerové neotřelým způsobem zprostředkovává zmiňovaný princip divadla na divadle. Přestože skupinka ochotníků z řad vězněných kapsářů, zlodějů a prostitutek urputně a poctivě pracuje na „své komedii“, hlavním a proměnu přinášejícím elementem není výsledek sám, ale cesta k němu. Touha po vyniknutí se v mysli a v jednání protagonistů Clarkova představení mění během zkoušek ve společné úsilí odvést dobrý výkon a nezklamat poručíkovu důvěru. Navíc se z trestanců alespoň na chvíli mohou stát bytosti, které cítí svou lidskou hodnotu a zapomínají na každodenní ponížení.
Děj je situován do Austrálie konce osmdesátých let 18. století. Právě sem totiž byli přivezeni trestanci z Anglie kvůli nedostatku míst ve věznicích. Spor mezi poručíkem Ralphem Clarkem (Filip Blažek) a majorem Robbiem Rossem (Vladimír Dlouhý) staví do výmluvné opozice dva postoje a obnažuje skutečnou tvář jejich nositelů. Zatímco Clarkovi jde o posílení a zušlechtění ducha trestanců, o to, aby mohli přijít na jiné myšlenky, Ross možnost s divadlem bere jako pokoření svého ega. Z interpretace Vladimíra Dlouhého, která patřila k nejlepším výkonům večera, transparentně vyznívá majorova snaha prosadit svůj názor, stůj co stůj zvítězit se svým nevraživým postojem vůči vězňům. V záchvatech hněvu vidíme, že mu jde jen o to, aby to byl on, podle něhož se bude rozhodovat a podle kterého se chod věcí bude ubírat.
Filip Blažek sleduje a předává pevnou linii postavy hlubokých citů a velké cti. Čitelnost poručíkovy lidskosti v přístupu k vězňům, ale i nesmělé něhy muže, který se poprvé pomiloval s ženou (mezi Clarkem a trestankyní Branhemovou vzniklo milostné pouto) svědčí o Blažkově pečlivém nastudování a schopnosti citlivého ztvárnění. Méně zdařilé byly ale výstupy - monology, kde Clark vzpomíná na svou milou a píše jí dopis. Hercův projev působí monotónně a ani tah se stínohrou příliš nevychází. (Možná by stálo za úvahu vynechání jednoho z těchto dvou výstupů či jejich zkrácení.) Stejně nevýrazné a (promiňte) nudné byly některé scény, v nichž velitelé kolonie diskutují a vedou spory. Jistě by se našla další místa, kde by redukce textu pomohla.
Většina protagonistů se objevuje ve dvou úlohách, a tak můžeme například ženy vidět v mužských rolích (Lucie Vondráčková a Sandra Nováková). Bohužel jejich způsob hry vyznívá velmi nevýrazně, místy až improvizovaně, jakoby měly problém s „uchopením“ dané úlohy. Lucie Vondráčková navíc nepřekvapila ani coby Marie Brenhamová. Téměř celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že podobný výraz, podobnou interpretaci jsem zaznamenal v minulosti i v jiných rolích této herečky.
Za zmínku jistě stojí výkon Sandry Novákové. Její Dorotě Bryantové nechybí ráznost a „proříznutá pusa“, povaha „co na srdci to na jazyku“ se v živosti pohybů i slovní interpretaci stává velmi věrnou. Podobně i Jiří Hána s očividným nasazením, ale také s lehkostí ztvárňuje kapsáře Sidewaye, člověka zapáleného pro divadlo a schopného svou urputnou snahou a výřečností dobře pobavit.

Mnohé „konverzační“ pasáže v inscenaci skutečně nudí a mohou diváka odradit zbytečnou délkou a následně i „statickou“ podobou. Škoda, že samotnou dramatičku nenapadlo zkrátit svou hru. Kdyby se však pro další reprízy divadelní tvůrci sami rozhodli udělat pár škrtů, dali by současné podobě tohoto kusu více dynamiky a stravitelnosti. Ostřejší tužka by inscenaci v Rokoku rozhodně prospěla.

Timberlake Wertenbakerová Pod Jižním křížem
Divadelní adaptace románu T. Keneallyho Divadelník. Překlad, režie a scéna Kateřina Iváková, kostýmy Michaela Hořejší a další, hudba Ondřej Smeykal, kytara Tomáš Hokeš, dramaturgická spolupráce Nina Chovancová. Hrají: Filip Blažek, Lucie Vondráčková, Sandra Nováková, Petra Jungmanová, Vladimír Dlouhý, Jiří Hána, Marek Ronec, Marcel Rošetzký, Adam Novák, Nina Martínková a další.
Divadlo Rokoko, Praha. (Premiéra 23. května 2004, psáno z reprízy 26. května 2004.)