zvláštní poděkování
Volný.cz

Yerma z Young Vic v NT Live

Billie Piperová (Foto: Johan Persson)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Divadlo Young Vic (v cyklu NT Live jsme měli možnost vidět Tramvaj do stanice Touha) patří k nejprogresivnějším londýnským stánkům, a v posledních letech téměř všechny jeho inscenace patří mezi hity činoherního divadla, které je doslova „in“.
Stejná pověst doprovázela i adaptaci Lorkovy YERMY (v češtině většinou uváděné většinou pod názvem Pláňka), na pětihvězdičkových recenzích se shodli mnozí londýnští recenzenti. Young Vic je známý tím, že nabízí tvůrcům možnost kompletního přestavení sálu (což jde vzhledem k sériovému hraní). Právě tyto otevřené možnosti dávají možnost vzniknout skutečně jedinečným inscenacím.
Australský režisér narozený ve Švýcarsku Simon Stone, si udělal vlastní úpravu textu, a ze španělského venkova přenesl děj do dnešního Londýna – dočkáme se tedy v konverzaci odkazů na Brexit, či na bývalého a současného starostu Londýna. Protagonisté jsou zcela současní lidí, hlavní hrdinka je novinářka a bloggerka. Nicméně, lidské touhy a posedlosti zůstávají stále stejné, byť souvislosti se proměňují.

Vše se odehrává ve skleněném „akváriu“, kde jsou hrdinové jakoby nazí, je na ně vidět ze všech stran. Scénografie Lizzie Clachanové tak nabízí sama o sobě mnoho interpretací – je to exkluzivní výjimečné prostředí, v němž lidé žijí odděleni od obyčejných starostí těch méně úspěšných? Nebo je to křehká bublina, u které hrozí, že může nepozorovaně puknout? Jako zázrakem, který divák nemá šanci odhalit, se po black-outu dokáže vnitřek tohoto akvária změnit k nepoznání, tu se objeví strom, který se postupně ze zeleného živoucího objektu mění v uschlý mrtvý artefakt. Zelený trávník se zase promění v bláto, atd.
Vše je ovšem – jak jsme u anglického divadla zvyklí – postaveno především na herectví, k němuž kouzla scénografie přidávají jen neokázalý background. A týká se to všech. Především proměny Billie Piperová v hlavní roli, od naprosté suverénnosti dnešních mladých dívek, zaměřených na kariéru a na prezentaci toho, že i vlastně „vystačí“, až postupně k naprosté hysterii a zhroucení, které je tak opravdové, až mrazí. Dokáže být arogantní, výrazně „fyzická“ svou přítomností, která působí pro diváka až nepohodlně. A stále kolísá mezi pochopením, odmítáním i lítostí nad tím, co hrdinka prožívá. Piperová zdůrazňuje egoismus postavy, která si zprvu neodkáže představit, že by nebylo po jejím, ale později se stává doslova zlomenou bytostí, která ničí své okolí i sama sebe. Jejího partnera, chápajícího a otevřeného, hraje Brendan Cowell s neokázalou přirozeností. Jeho láska k ženě i rozpačité nepochopení, co to vlastně tak silně chce a proč, je autentická a pochopitelná. Zaujme i Maureen Beattie, matka intelektuálka, která líčí své někdejší těhotenství jako invazi nepřítele, který ničil její duši a tělo.

Celá inscenace, v níž se kombinují pozoruhodné herecké výkony až naturalistického zveřejnění vnitřních pocitů, společně s kouzelně se proměňující výpravou a sugestivní zvukovou složkou (Stefan Gregory) je další lahůdkou nejen v cyklu NT Live, ale zároveň přesvědčující o tom, že londýnské divadlo Young Vic patří k nejzajímavějším evropským scénám dneška.

www.vicnezfilm.cz

23.10.2017 15:10:55 Jana Soprová | rubrika - Recenze