Ach ti synci s tatrovkou čili osudy Hanzelky a Zikmunda poprvé v divadle
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekMěstské divadlo Zlín nasadilo na velkém jevišti novinku, která jako nápad dlouho ležela v pomyslném šuplíčku dramaturgického stolu. Geneze inscenace PALUBNÍ DENÍK HANZELKY A ZIKMUNDA nebyla jednoduchá. Dramaturg Vladimír Fekar čerpal při psaní textu z živého pramene, věrného abonenta zdejší scény, Miroslava Zikmunda a především z bohaté dokumentace reportáží, korespondence a materiálů shromážděných ve zlínském muzeu této slavné dvojice. Režie se chopil nenápadně nápaditý Petr Štindl, zkušený v práci se zdejším souborem. Tvůrci inscenace se museli utkat s legendou, oživit staré vzpomínky a nenechat se vehnat do pasti přílišného sentimentu. „Nacpat“ dva lidské příběhy do dvou hodin a neklouzat při tom po povrchu, je opravdu oříšek. Pro novátorské tituly bývá vyhrazen komorní prostor Divadla Z, kde se s úspěchem hrálo o Voskovcovi s Werichem, Fridě Kahlo a dalších fenomenálních osobnostech. Společenská poptávka nebo snad velkolepost výprav H+Z vnesla hru na velkou scénu, kde opět zabodovala točna vezoucí krásný rozkládací model prvního vozu Tatry 87, s nímž brzy po skončení 2. světové války vyrazili na první cestu do světa, (autor scény Petr B. Novák). Do výroby modelu se zapojil tým fanoušků známých cestovatelů a historie automobilismu.
Dramatické životy obou hrdinů se na jevišti úzce prolínají s dějinami Československa. Zastavuje se v několika zemích, kde se jim stalo něco neplánovaného. Z mnoha témat si autor zvolil jako dominantní právě vztah obou snílků k době plné proměn a k lidem které na své cestě potkali. Hra si klade otázky, proč chtěli cestovat, jakou oběť museli na oltář svých plánů položit, řeší kompromisy a politické pozadí událostí druhé poloviny 20. století. Zastavuje se ve zlomových chvílích naší republiky i osobních meznících Hanzelky a Zikmunda, které si většina úředníků nebo ředitelů mezi sebou plete. Společně s herci cestujeme za pomocí projekce známek s prezidenty. U Masaryka a Gottwalda se dočkáme jejich zhmotnění. “Letmo“ se setkáme s Gagarinem, v negližé zas s Ludvíkem Vaculíkem. Promítají se autentické diapozitivy, posloucháme dobovou hudbu i úryvky z rozhlasových pořadů. Nevýhodou promítání se stalo zatemnění jeviště i s tvářemi herců.
Oba hrdiny vidíme současně jako mladíky, zanícené touhou po dobrodružství (Pavel Vacek a Zdeněk Lambor) a zmoudřelé pány v letech v rolích komentátorů (Radoslav Šopík a Luděk Randár). Když na scéně vystoupil skutečný Miroslav Zikmund, byl vlastně přítomen třikrát a ve všech věkových kategoriích. Proplétání časových rovin a odbočování do životních kotrmelců dobrodruhů, s nimiž se na svých cestách setkali, tvoří vítané ozvláštnění a odpoutává diváckou pozornost jiným směrem. Nejvýraznější osobností se stal Eduard Ingriš, tramp, hudebník a mořeplavec, jehož neuvěřitelný život není ještě historiky zcela zmapován. Pozůstalost této osobnosti je uložena rovněž ve zdejším muzeu. Vdova po tvůrci hitu „Teskně hučí Niagára“, se tak na premiéře setkala s divadelním alter egem svého manžela v podobě nové posily souboru, Marka Příkazského.
Zajímavou kapitolu tvoří také kostýmy z dílny Zuzany Přidalové. Exotické jako egyptský Bůh Slunce, uniformy policejní, prezidentské, obleky ředitelské, slovácký lidový kroj, čert, anděl a hlavní hrdinové v krátkých kalhotách, s fotoaparáty a klobouky. Nostalgičtější a statičtější druhá polovina promenuje scénu v čechovovsky laděný ovocný sad a zároveň rajskou zahradu. Roubování stromu se stává hlavním symbolem člověka. Když se do něj řeže, tak zesílí, ale jen v případě, že má dobré kořeny…
Inscenaci se daří zachytit atmosféru místa a času, má chytrý humor, zbytečně nezahlcuje fakty. Prospělo by jí sice zkrácení některých pasáží, větší prostor pro mezilidské vztahy, ale nebojí se problematizovat hlavni hrdiny, aby se inscenace nestala jen černobílým pomníkem těchto výrazných osobností.
Vladimír Fekar: Palubní deník Hanzelky a Zikmunda
Režie a úprava scénáře Petr Štindl; scéna Petr B. Novák; kostýmy Zuzana Přidalová; hudba a výběr hudby Petr Hromádka; projekce Zdeněk Eliáš. Inscenace vznikla ve spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně, světová premiéra 2. března 2013.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih
Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek
Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu
Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek
Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla
Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Zemřel Dušan Grúň
Zemřel slovenský legendární zpěvák Dušan Grúň (*26. 5 1942 - †22. 4. 2024). Narodil se v Žilině, ale jeh celý článek
OPERA/ TANEC
Festival Za poklady Broumovska s prvomájovou předehrou
Ve středu 1. května 2024 zazní první z koncertů 19. ročníku festivalu Za poklady Broumovska. Během festivalové celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Oceněné drama Píseň jmen
Píseň jmen
Tim Roth a Clive Owen jako přátelé, do jejichž dětství vstoupila druhá světová válka. Oceněné ka celý článek