zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Rozloučení s Jiřinou Jiráskovou

Rozloučení s Jiřinou Jiráskovou

autor: Scena.cz   

zvětšit obrázek

V Divadle na Vinohradech se v pátek konalo rozloučení s Jiřinou Jiráskovou. Veřejnost měla možnost uklonit se přední české herečce do dvanácti hodin a o půl hodinu později začal obřad za přítomnosti umělecké obce. Nejdříve promluvil ředitel DnV, herec Tomáš Töpfer, bývalý kolega Jiřiny Jiráskové. Se smutečním projevem vystoupil primátor hlavního města Prahy Bohumil Svoboda. Osobní rozloučení vyslovila kolegyně a kamarádka Jiřina Bohdalová. Dále vystoupil Aleš Cibulka, Jaroslav Satoranský, Marián Labuda a Michal Novotný. Čestnou stráž drželi kolegové z vinohradského divadla. Na závěr zazněl šanson v podání Jiřiny Jiráskové – Divadlo je hřích …..„divadlo je hřích, klam, sen i špás".

Poslední rozloučení s Jiřinou Jiráskovou se uskuteční v pondělí 14. ledna 2013 od 14:00 h při mši v chrámu Matky Boží před Týnem. Obřad povede pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP.

O svou vzpomínku na velkou českou herečku se podělili její herečtí kolegové a přátelé:

  • Jaroslav Satoranský
    Milá Jiřinko, dovol mi, abych ti, královno tohoto jeviště, královno tohoto krásného divadla, jako pamětník tvé slavné Královny Kristýny před 47 lety, poděkoval za tvou úžasnou kolegialitu a dokonce kamarádství, kterým si nás, o pár let mladší, obdarovávala. S bolestí jsme spolu s tebou prožívali tvoje trápení posledních dnů. Teď už tam nahoře čeká na tebe celá řada skvělých vinohradských bardů, aby tě přijala mezi sebe. Chci tě ujistit, milá Jiřinko, že i přes to budeš pořád s námi. Sbohem Jiřinko a děkujeme.

  • Michal Novotný
    Ahoj Jiřinko. Milá Jiřinko, tuto řeč jsem dával dohromady s Pavlem Baťkem. Víš, jak jsi měla starost, zda se my dva máme rádi. Neboj, máme. O nás mladé jsi pečovala vždycky s láskou, za což ti patří obrovský dík, nejen ode mě, ale od celého vinohradského mládí.
    Pavel ti chtěl v pondělí vrátit knížku, co jsi mu půjčila, ale nedozvonil se, tak to napravuji. Tady je.
    Jiřinko, pamatuješ si, jak jsem tě tenkrát nechtěl pustit z divadla, a ty jsi šla na čtyři, podlezla jsi mě. To jsi se naučila od své Emičky. Zase se ti povedlo odejít, ty si vždycky najdeš způsob.
    Jiřinko, tam, kde teď jsi, sem nikdy nebyl. Nevím, jestli tam máš někoho, kdo ti naladí televizor, zapne mobil. Kdyby něco, tak vždycky volej. Prosím tě, jestli tam někdy narazíš na Jiřinu Losovou, tak s tou se neraď, vy Jiřiny jste na tu techniku nikdy nebyly.
    Milá Jiřinko, v tomto divadle jsi strávila desítky let a excelovala v desítkách her. Jsem hrdý na to, že i já jsem mohl být tvým partnerem, jak v Donaha! nebo jako tvůj vnuk ve Famílii. Byla to velká krása. Nicméně donedávna jsi okouzlovala naše hlediště ve hře Vrátila se jednou v noci. Víme, že teď už se vracet nebudeš, ale není to nutné, protože tady s námi všemi jsi a budeš. Napadá mě ještě jedno, a dovol, abych tě teď citoval. Párkrát jsi mě poprosila, abych tě doprovodil do Strašnic, vždycky sis neodpustila říct – Míšo, to je na hovno, já vždycky, když sem jdu, tak to znamená, že mi odešel někdo vzácnej.
    Dneska nejsme sice ve Strašnicích, ale já bohužel musím říct: Jiřino, je to na hovno. Sbohem.

    Marián Labuda
    Milá Jiřinko, dostalo se mi té cti rozloučit se s tebou s tisícovkami diváků ze Slovenska. Nech moje slovenština, která tu teď zní, tě doprovází na věčné cestě, aby sis uvědomila, že jsi nebyla jen herečkou Čech a Moravy, ale byla jsi i velkou herečkou Slovenska. Od této smutné zprávy, každý, koho jsem potkal na Slovensku, ti posílá pozdravy a všichni na tebe s velkou láskou vzpomínají a uznávají tě. Za sebe – na lavičce, kde jsme čekali na výstupy v Krejčovském salóně, jsem dostal školu československého divadla. Ty si mě vyučila, když jsem něco nevěděl, dokázala jsi mně na vše odpovědět. Moc si toho považuji, že jsem mohl být svědkem tvého vyprávění.
    Ještě jedna maličkost. Ve svém věku mám pocit, že se nemusím důkladně učesat nebo si vyčistit boty. Člověk má svá léta a už si ho tolik nevšímá. Ty jsi mě naučila dbát o sebe do poslední chvíle.
    Jiřinko, nebudu hovořit o tvém mistrovství hereckém, ale o mistrovství života. Je to odkaz pro všechny ženy, které v určitém věku stáhnou roletu, a dál už není třeba jít. Jiřinka nás naučila, že pokud člověk žije, musí bojovat a být upravený tip top až na druhý svět. Jiřinko, s Pánem Bohem.
  • 14.1.2013 22:01:05 JoMe | rubrika - Zprávy

    Časopis 17 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Festival Setkání Stretnutie 2024

    Články v rubrice - Zprávy

    Nová výzva Kašpar.Dramatik

    Martin Hofmann (Cyrano)

    Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje ...celý článek


    Pořád jsem to já poprvé v Pardubicích

    Eliška Lásková a Petra Janečková (Pořád jsem to já)

    Východočeské divadlo uvádí novinku, hru Pořád jsem to já, kterou autorka Christine Mary Dunford napsala podle ...celý článek



    Časopis 17 - sekce

    HUDBA

    Igor Orozovič vydává album

    Igor Orozovič

    Herec a muzikant Igor Orozovič vydává debutové album nazvané Když chlap svléká tmu, které obsahuje jedenáct au celý článek

    další články...

    LITERATURA/UMĚNÍ

    Fotografie Miloše Budíka v Praze

    Vila Tugendhat ve fotografii Miloše Budíka

    Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním celý článek

    další články...