Scéna.cz 

Realita potřebuje sen

Když začíná vysychat půda a pomalu i lidské vztahy, je nejlepší si pozvat obchodníka s deštěm. Může nám být jedno, zda věříme v jeho zázračnou sílu přivolat déšť? V žádném případě, lidská realita nepochybně potřebuje i sen.
Městské divadlo v Mladé Boleslavi si přivolalo Obchodníka s deštěm při poslední premiéře 19. dubna 2002. Inscenaci Nathaliena Richarda Nashe režíroval Jiří Pleskot. MD uvedlo tuto hru u příležitosti jeho osmdesátých narozenin. Zázračná a krásná hra o protikladu reality a snu nevyžaduje žádný divadelní experiment, tohoto se Pleskot plně držel. Mistrně vedl účinkující k plné víře v pravdivost jejich postav, tato divadelní pokora se na výsost vyplatila.

Drama se odehrává ve třech prostředích – obydlí Curryových, kůlna a stanice šerifa. Vše uzavírá rudohnědá poušť na horizontu s bílým stromem a s kupovitými mračny. Rozpálená poušť – symbol horkých snů, mračna – hromadění vody, reality. Dohromady obě tyto síly vyzařují protiklad pólů lidského žití. Kostýmy Jany Břežkové se nejvíce projevily na Líze Curry – od robustních jeans, přes kýčovité „cirkusové“ šaty až po letní vkusné oblečení. Kostým pravděpodobně nejvíce zradil Billa Starbucka – kožená bunda s třásněmi trochu skřípala.

Divák na celé inscenaci ocení vývoj jednotlivých postav. Nejemotivněji působí přerod Lízy z ošklivé a nepůvabné dívky v krásnou ženu. Lucie Matoušková hraje svojí postavu s velkou přirozeností. K převratu ve své duši využívá gesta dívčí zarputilosti, hlubšího hlasu, dále karikování žen z Klubu hlasu sopránového. V klíčovém momentě, kdy pod vedením Billa má říci jsem krásná, zapojuje do hry veškerou energii a pohyby – třesoucí paže, vzlykot až po uvolnění obličeje, kdy se jí podaří onu kouzelnou větu vyslovit. „Jsem krásná.“
Svého osvobození dociluje pomocí Billa Starbucka v podání Petra Mikesky. Jeho démonický nástup vzbuzoval obavy z přílišného přehrávání – využíval široká gesta rukou, medvědí postoj, šermířské výpady, to vše pravděpodobně pod režijním vedením. Napjatě jsem proto očekával, jak si poradí s civilní polohou své postavy. Jeho léčivá síla přivolávat déšť na duše lidí byla naprosto přirozená, tím se počáteční pochyby podařilo rozmést.

Nalévání pravdy, mohli bychom uvést do podtitulu hry. Vždy záleží na tom, kdo, jak a komu pravdu říká. Již v úvodu, kdy otec Curry (Jan Miller) a jeho synové Jim (Ivo Theimer) a Jonáš (Patrik Jílek) navštíví šerifova pomocníka Fila (Roman Teprt), dochází k prvnímu pravdivému odhalení. Otec Curry odkrývá Filovi pravdu o jeho životě, jeho tvrzení o vdovském stavu popírá, neboť od něj jeho žena vlastně utekla.
Další tvrdé odhalení přichystal Jonáš své sestře – říká jí, že zůstane starou pannou, protože není krásná. Další z důležitých poznání. Každá rodina by měla všem svým členům poskytovat ochranu, toleranci. Do jaké míry?

Práce jednotlivých herců na svých postavách je opravdu bravůrní. Jonáš coby rodinný cifršpión, který „řídí statek, ale i rodinu, v podání Petra Jílka je plný obav a starostlivosti o celou rodinu. Bratr Jim (Ivo Theimer) naopak představuje třeštivého mladíka, jenž pro svoji dívku obětuje vše. Otec (Jan Miller), trochu podivínský vlastník celého statku, dokáže celou rodinu udržet díky otcovskému odstupu, návratu do dětství („víš, jak jsem ti vždycky říkal do ouška, na mou duši – obrací se k Líze), představuje v rodině rovnováhu. Celkem neutrální postavou je Šerif (Milan Koníček).

Obchodník s deštěm odhaluje vynikající souhru mladoboleslavského souboru. Nejen rány z indiánského dubnu, ale opravdový déšť v závěru hry přináší celkovou očistu všech zúčastněných duší, jak postav na jevišti, tak diváků v hledišti, že při tom i zahřmí? Nevadí, to se uvolňuje energie.

Nathalien Richard Nash Obchodník s deštěm Překlad Milan Lukeš, režie, úprava a scéna Jaromír Pleskot; výtvarná spolupráce Ivo Plass, kostýmy Jana Břežková, hudba Jan F. Fischer.
Osoby a obsazení: H. C. Curry (Jan Miller); Jonáš Curry (Patrik Jílek); Jim Curry (Petr Prokeš/ Ivo Theimer); Líza Curry (Lucie Matoušková); File (Roman Teprt); Šerif Thomas (Milan Koníček); Bill Starbuck (Petr Mikeska).
Premiéra Městské divadlo Mladá Boleslav 19. dubna 2002.