Scéna.cz 

Ivo Heger věrný zpěvohře

Ivo Heger, člen zpěvohry Národního divadla v Brně, slaví významné životní jubileum, 28. dubna 2002 se dožívá sedmdesáti let. Narodil se v Horním Benešově u Bruntálu v učitelské rodině, studoval na reálném gymnáziu ve Zlíně, kde se také učil zpívat na temnější hudební škole. Po maturitě studoval na Vysoké škole veterinární v Brně, odkud začátkem padesátých let musel odejít. Tehdy mladý talentovaný zpěvák působil v mnoha souborech i jako recitátor a konferenciér a získával nesmírně cenné umělecké zkušenosti.
Do zpěvohry Státního divadla v Brně nastoupil v roce 1960 a o osm let později byl angažován jako člen sboru s povinností sólových rolí, kterých s úspěchem vytvořil na zpěvoherním jevišti nesčetné množství. Každá postava Ivo Hegera se vyznačovala pečlivým nastudováním, profesionálním přístupem, dobrým pěveckým i hereckým výkonem, komediálností, pohybovou kulturou a citlivým proniknutím do podstaty svěřené role. Ve zpěvohře působil také dvacetpět let jako chorovod pěveckého sboru a tehdy sbor dosahoval vysoké umělecké úrovně.

Ivo Heger vynikl jako Šebelka v Tylově Fidlovačce, zpíval Bohumila v Millöckerově Žebravém studentovi, ministra v muzikálu Šeherezáda, Josého v Muži z kraje La Mancha, starostu v Lehárově Cikánské lásce, Ralpha v muzikálu Kiss me Kate, cirkusáka v operetě R. Piskáčka Perly panny Serafínky, skvělého Otrokáře v operetě Indigo aneb Královna noci J. Strausse, Hniličku ve Zvonokosech, Matúše ve Zbojníku Ondrášovi brněnských autorů Miloše Machka a Miloše Slavíka nebo Hraběte-maršála Liechtenfelse v Lehárově Zemi úsměvů. Byly to i další role, ve kterých vždy přesvědčil operetní publikum.
Od roku 1990 až do roku 1999 spolupracoval s Hudebním divadlem Vorarberg v Rakousku, kde skvěle vytvořil roli režiséra v Mam‘zelle Nitouche a zopakoval si roli Hraběte-maršála Liechtenfelse v Lehárově Zemi úsměvů. V dalších rolích viděli Ivo Hegera rakouští milovníci operetního umění v městech Feldkierch a Bregenz. Spolupracoval také s dabingovým studiem v brněnské televizi a léta je činný v odborech. V sedmdesátých letech se mu podařilo ve spolupráci s tehdejším ředitelem prof. Miroslavem Barvíkem prosadit hrací model, který respektoval potřeby a provoz divadla, ale umožňoval tělesům pravidelné udílení náhradních (volných dnů) uměleckým pracovníkům i v jednom ze dvou víkendových dnů.
Ivo Heger, který je divadelníkem tělem i duší, za dlouhá léta působení ve zpěvoherním souboru vždy přesvědčuje svým zaníceným a profesionálním přístupem. Patří k těm, které rádi vidíme na zpěvoherním jevišti.
Zdroj Aplaus.