Scéna.cz 

Výtvarné tipy 39. týden

Malíř ďábla
Průvodce filmem Stanislav Motl navazuje volně na svou publicistickou a dokumentární tvorbu věnovanou událostem z historie či zvláštním artefaktům spojeným se záhadami a tajemnem. V tomto případě jde o neobvyklou středověkou keramiku, tvz. loštické poháry, které byly ve své době proslulé po celé Evropě a jeden je zachycen i na obrazu Hieronyma Bosche. Připravil P. Dražan. Na jednom ze svých nejslavnějších obrazů zachytil Hieronymus Bosch mimo jiné i velmi zvláštní keramickou nádobu – pohár vyráběný ve středověku v malém moravském městě, v Lošticích. Odtud se vyvážel do celé střední Evropy a byl po celých sto let oblíbený ve venkovských hospodách i na královských stolech. S ukončením jeho produkce zanikla i znalost technologie jeho výroby. Její tajemství se podařilo rozluštit skupině odborníků sdružených ve Společenstvu loštického poháru. Dokument popisuje historii nádoby a pětadvacetiletou cestu k rozluštění jejího tajemství. V tomto případě jde o neobvyklou středověkou keramiku, tvz. loštické poháry, které byly ve své době proslulé po celé Evropě.
Vysílání: 28.9., 07.50 hod., ČT2
Opakování: 02.10., ČT2., 04.10., ČT2

Deset století architektury: Svatováclavská kaple
Umělecky nejcennější část svatovítské katedrály byla postavena podle přesného zadání císaře Karla IV. (2000). Scénář a režie J. Boněk. Výjimečná kaple svatého Václava, ústřední svatyně uvnitř katedrály sv. Víta, byla vystavěna koncem 14. století na základě přesného zadání císaře Karla IV. architektu a staviteli Petru Parléřovi. Kaple už na první pohled udivuje svým řešením, prostupuje vnitřní strukturu chrámu, a stejně tak ruší i pravidelný vnější obrys stavby. Místo jejího založení bylo dáno historickým umístěním hrobu sv. Václava. Původně byla na tomto místě rotunda sv. Víta. Poté zde vyrostla trojlodní bazilika, která hrob sv. Václava respektovala. Ten se stal součástí nového chrámu, v jakési samostatné kapli. Ta byla koncipována jako do sebe uzavřený architektonický celek, včetně oken a vnějších pilířů. Zevně zůstaly stěny holé, nečleněné a budí dojem mohutných a vysokých hradeb. V kontrastu k prostému zevnějšku měl interiér návštěvníka oslnit zlatem, drahými kameny a malbami. Čtvercový půdorys kaple, sklenutý jednotnou sítí ve výši čtrnácti metrů dal architektovi podnět k vytvoření prostoru s mimořádným uměleckým účinkem.
Vysílání: 28.9., 08.20 hod., ČT2

Galerie umění Karlovy Vary
Karlovy Vary skýtají i vydatný pramen poznání českého moderního umění (2002). Režie P. Kudela. Na samém okraji Karlových Varů, v údolí říčky Teplé, narazíme na působivou modernistickou budovu z roku 1911. Pravidelná výstavní činnost v ní byla zahájena ve 30. letech a teprve roku 1953 se z ní stala plnohodnotná galerie s akvizičním programem zaměřeným na české a slovenské moderní umění. Mezi nejhodnotnější díla ve sbírce patří obrazy Jakuba Schikanedera, Josefa Čapka, Emila Filly, Mikuláše Medka či Zdeňka Sýkory. Emblematickým dílem pro galerii je však unikátně ztvárněný portrét Štěstí od Antonína Procházky s plasticky modelovanými detaily.
Vysílání: 26.9., 02.55 hod., ČT art
Opakování: 28.9., ČT art

Architektura 58–89 (2/8) - Karel Prager
Ústav makromolekulární chemie ČSAV v Praze na Petřinách, budova bývalého Federálního shromáždění nebo Nová scéna Národního divadla. To všechno jsou ikonické stavby architekta Karla Pragera, jehož styl charakterizovaly mj. odvážné konstrukce. Druhý díl osmidílného dokumentárního seriálu. Režie J. Zajíček. V roce 2020 byla dokončena demolice brutalistní budovy bývalého Transgasu na Vinohradech. I přes protesty části veřejnosti. O něco dříve se vedla debata ohledně správného postupu rekonstrukce Hotelu Thermal v Karlových Varech. Architektura, která vznikla mezi lety 1958 a 1989 dodnes vyvolává vášně. Část veřejnosti ji stále pejorativně označuje za „komunistickou“. Osmidílný seriál režiséra Jana Zajíčka podle námětu Vladimira 518 chce tuto etapu dějin československé architektury nahlédnout komplexně, bez ideologických předsudků. Pavilon Expo 58, Plavecký stadion v Podolí, budova bývalého Federálního shromáždění, Nová scéna národního divadla, Žižkovský televizní vysílač, Vysílač s hotelem Ještěd, obchodní dům Kotva, obchodní dům Máj, Prior v Pardubicích nebo Hala Rondo, to všechno jsou ikonické stavby, které vznikly právě v tomto období. O nich, o jejich koncepci, o vztahu k režimu a jeho požadavkům, o vztazích mezi kolegy i o architektuře jako umění i technologické disciplíně v seriálu vyprávějí nejen architekti, ale i jejich příbuzní, kolegové a historici a teoretici umění. Osmidílný dokumentární seriál vypráví příběhy staveb, vývoje materiálů i samotných lidí, kteří se na jejich stavbě podíleli. A také, co postoj současné české společnosti k jedné etapě dějin domácí architektury říká o ní samotné.
Vysílání: 27.9., 22.00 hod., ČT art
Opakování: 28.9., ČT art