Kdybychom dnes mezi českými osobnostmi hereckého života hledali někoho, jehož život by tak dokonale kopíroval události dvacátého století, dříve nebo později by v této pomyslné soutěži zvítězilo jméno herečky Vlasty Chramostové.

Vlasta Chramostová se narodila v roce 1926 v Brně, dětství prožila ve Skryjích u Moravského Krumlova. V Brně pak vystudovala Státní konzervatoř, poté působila ve Svobodném divadle v Brně (1945), krátce hrála v Městském divadle v Olomouci (1945–1946), pak se vrátila do Brna (Státní divadlo Brno, 1946–1949), načež přešla do Prahy a stala se přední členkou Vinohradského divadla (1950-1970). V roce 1969 jí pak byla kvůli politickým postojům zakázaná činnost ve filmu, televizi a rozhlase. Její zapojení do uměleckého disentu vyústilo v tzv. bytové divadlo, které provozovala v letech 1976–1980. V roce 1977 podepsala Chartu 77, v lednu 1989 se zúčastnila vzpomínkového aktu za Jana Palacha, načež byla podmíněně odsouzena k trestu odnětí svobody. Listopadové revoluce v roce 1989 se samozřejmě aktivně zúčastnila a tyto události znamenaly její velký návrat mezi přední osobnosti české kultury. V roce 1990 byla jmenována čestnou členkou Národního divadla.

V letech 1949 1969 hrála v pětadvaceti filmech, hrála též v televizních inscenacích a seriálech. Její filmová kariéra začala ještě v době jejího brněnského angažmá. Výraznou roli si zahrála v psychologickém dramatu Spalovač mrtvol po boku Rudolfa Hrušínského. V roce 1969 dostala zákaz činnosti před kamerou, takže se znovu objevila až v roce 1990 v televizním filmu Zpráva o pohřbívání v Čechách. Hrála ve filmech Je třeba zabít Sekala a Kuře melancholik, za které byla nominována na Českého lva. Později pak vynikla v hlavní roli televizního filmu P. F. 77, za kterou dostala v roce 2004 televizní cenu Elsa. Za celoživotní přínos divadlu dostala v roce 2007 Zvláštní cenu Thálie. Z mimouměleckých cen je nutno připomenout státní vyznamenání Řád T. G. Masaryka III. třídy, který jí byl propůjčen v roce 1998 za zásluhy o demokracii a lidská práva.

Vlasta Chramostová byla od roku 1950 poprvé provdaná za Bohumila Pavlince, komunistického ředitele Československého rozhlasu v Brně. S ním se později rozvedla a žila s výtvarníkem Konrádem Babrajem. V roce 1971 se pak provdala za kameramana Stanislava Milotu.

Vysílání: 25.03., 21.00 hod., ČT1` Opakování: 26.03., ČT2.