zvláštní poděkování
Volný.cz

Svatý na mostě

Svatý Jan Nepomucký na Karlově mostě

autor: Petr Schier  

zvětšit obrázek

Svatý Jan na mostě je všeobecně známou postavou mezi středoevropským obyvatelstvem. Podobně známá je i legenda o tom, jak se na most světec dostal. Co tomu říká historie, už tolik zájmu nevzbuzuje. Tento rok se však svatý Jan Nepomucký stává zvlášť sledovanou postavou díky významnému výročí. Jeho svatořečení v roce 1729 patří také k devítkovým rokům – paradoxně tak jako události jeho životu a osobě nanejvýš protikladné a sice první pražská defenestrace v roce 1419, kterou započaly husitské války. Obojí oslavy skýtají velký prostor pro ekumenu a bude zajímavé sledovat, jak různé církve s tématem naloží.

Hagiografie má o životě sv. Jana Nepomuckého celkem jasno. V reálném pohledu ale vyvstávají četné otazníky a ukazují se velké mezery. Ví se, že pocházel z městečka Pomuku (nebo Nepomuku) patřícího cisterciáckému klášteru na Zelené Hoře u Plzně, ale datum jeho narození není známo, dá se na něj však usuzovat podle funkcí, které zastával a které vyžadovaly určitý věk. V šedesátých letech 14. století se objevuje v dokumentech jako notář na pražské konzistoři. Zřejmě byl schopným úředníkem, protože jeho kariéra rychle stoupala a záhy se mu díky několika funkcím podařilo získat do statek prostředků, aby si mohl splnit své životní přání a vydat se na studia. Byl jmenován oltářníkem při kapli sv. Erharda a sv. Otýlie v katedrále sv. Víta – to ještě nemohl tušit, že zde nalezne svůj hrob. Stal se farářem u sv. Havla a také vyšehradským kanovníkem.
Práva se rozhodl studovat na místě nejvhodnějším a sice na univerzitě v Padově. Byl pilným studentem, studium zdárně dokončil a z Itálie si odnesl titul doktora práv. Mezitím se ale v Praze odehrály důležité změny. Zemřel arcibiskup Jan Očko z Vlašimi a jeho nástupcem se stal Jan z Jenštejna. Zpočátku společník králova hýření, avšak po své konverzi velký asketa a kritik králova chování. Následky se daly čekat, brzo dochází k roztržce mezi králem a arcibiskupem. V tomto okamžiku se ještě problémy Jana z Pomuku nedotýkají. Naopak opět povýšil, stal se arcijáhnem žateckým a nakonec generálním vikářem.

Ke střetům arcibiskupa a krále Václava IV. docházelo nezřídka a z různých důvodů, podíl na vyprovokování měly obě strany. Poslední konflikt, v němž šlo o opata kladrubského kláštera, vyústil v tragédii. Václav IV. a jeho rádci chtěli opět arcibiskupovi vypálit rybník a měli v úmyslu po té co starý opat zemře, zrušit klášter a vytvořit biskupství, které by získal nějaký králův oblíbenec. Arcibiskup byl ale rychlejší a když opat zemřel a mniši zvolili opata nového, schválil jeho volbu prostřednictvím dokumentu podepsaného Janem z Pomuka. Králova reakce nepřekvapila, rozzuřil se a vyhrožoval arcibiskupovi smrtí.
Při jednáních, která ještě mohla přinést smír, se neovládl a poručil arcibiskupa a jeho doprovod – Jana z Pomuka a další dva kněze zatknout. Janu z Jenštejna se podařilo ve zmatku uniknout a tak byli zajištěni jen tři kněží. Byli odvedeni k výslechu, nejdříve na Hrad a pak do Staroměstské rychty, kde byli podrobeni mučení. Král už asi mezitím poněkud ochladl a když se nedozvěděl nic o arcibiskupových intrikách, nechal je propusti, ale museli odpřisáhnout mlčenlivost. Bohužel Jan z Pomuku mučení nepřežil. Podle antropologických výzkumů, ukončila jeho život rána, která mu prorazila lebku a možná ji zasadil ve vzteku sám král. Janovo mrtvé tělo bylo svázáno do kozelce a večer v 9 hodin 20. března 1393 svrženo z mostu do Vltavy.
Jaké byly jeho další osudy se přesně neví, podle legendy se ukázala nad vodami světla – oněch pět hvězd, které dodnes zdobí jeho hlavu a rybáři tak mohli Jana vytáhnout z vody a pohřbít v nedalekém klášteře cyriaků. Za nedlouho byl skutečně pohřben v katedrále sv. Víta právě před vstupem do kaple sv Erharda a sv Otýlie.
Jeho hrob začal brzy přitahovat lid díky různým zvláštním okolnostem, ale na svatořečení bylo ještě příliš brzy. Jan z Jenštejna odcestoval do Říma, kde papeže informoval o nehorázném činu krále. Papež Bonifác IX. ale v oné době rozkolu církve potřeboval spíše podporu římského krále Václava než Jana z Jenštejna, a tak proti králi nic nepodnikl. Zklamaný Jan z Jenštejna se po ještě několika pokusech o vyjednávání nakonec definitivně vzdal své funkce a zůstal v Říme, kde v roce 1400 zemřel. Je pochován v kostele sv. Praxedy, kde je k vidění jeho náhrobek.

Jan z Pomuka zatím nenápadně působil v našem prostředí, léčil a zachraňoval, ale také trestal své urážky a tak si postupně vytvářel pověst zázračnosti. Již nedlouho po jeho smrti se o něm rozepisují kronikáři. Nikde zatím není zmínka o tom, že by byl zpovědník královny a zahynul kvůli zpovědnímu tajemství. S tím poprvé přichází rakouský kronikář Tomáš Ebendorfer v roce 1450 a od té doby už je Jan z Nepomuka bez této hodnosti nepředstavitelný. Tento fakt pak opakují další kronikáři a literáti až se stal i hlavním podnětem ke kanonizaci, přestože historické bádání v jejím průběhu žádné důkazy nepřineslo. Větší váha byla připisována legendárnímu podání. Svatého Jana Nepomuckého si oblíbili Habsburkové a to mělo jistě velký vliv na to, že proces svatořečení byl po velkém úsilí mnohých dotažen k úspěšnému konci. 19. března v roce 1729 se konala velká kanonizační slavnost v lateránské bazilice sv. Jana.
19. března tohoto roku budeme tedy oslavovat zrození světce, s jehož sochami a kostely se můžeme setkat na nejneuvěřitelnějších místech naší planety a jemuž co do popularity žádná postava z našeho panteonu nemůže konkurovat. A přesto mu sláva nevstoupila do hlavy a zůstává stát kdesi stranou jako skromný svědek dění v našich vesnicích a městečkách a neobejde se bez něj žádný most i můstek. „Netíhl k extrémům a nevynikal žádnými nadprůměrnými schopnostmi, nebyl ani amorální ani asociální“, zní Janova charakteristika v podání moderní historie. Ať už byl zpovědník nebo ne, byl to prostě slušný člověk, který konal do bře svou povinnost. A proč by právě tací nemohli být nejlepším příkladem pro naši dobu?

18.3.2019 17:03:00 Helena Kozlová | rubrika - Noc kostelů/ Víra

Časopis 30 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Ztracený svět

Články v rubrice - Noc kostelů/ Víra

Cesty víry

Cesty víry: Muslimové pod křížem
Pohled na exotický svět, který je přímo na sousedním dvorku. Harmonické so ...celý článek



Časopis 30 - sekce

DIVADLO

Komediální seriál Zpupný krákal

Zpupný krákal

Zpupný krákal (3/6) - Podle šatů poznáš člověka
Krušné začátky Willa Shakespeara, budoucího titána světové celý článek

další články...

HUDBA

Magický hlas rebelky

Marta Kubišová

Magický hlas rebelky
Neuvěřitelný příběh zpěvačky Marty Kubišové, která se postavila čelem nelítostnému osu celý článek

další články...