zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Srpen 1968 tipy

Srpen 1968

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Polibek Alexandra Dubčeka
Učnice z Tesly Hloubětín políbila prvního muže pražského jara a dostala se na titulní stranu časopisu. Dva lidé – dva osudy – jeden chvíli na výsluní, druhá v davu. Co je spojovalo a co rozdělovalo? (2007). Nedávná historie v nevšedním paralelním portrétu M. Dolenského. V dějinách naší země najdeme mnoho událostí, které zásadním způsobem poznamenaly chod celé společnosti. Do popředí v nich vystupují významné osobnosti, především politici. Jsou hvězdami médií, jsou jich plné noviny. Fotoaparáty a kamery však zachytí i množství dalších tváří, které se do záběru dostanou možná náhodou, možná shodou okolností nebo záměrně. Pokusíme se právě jednu z těch neznámých tváří vypátrat. Historie totiž nezasahuje jen do životů slavných, ale i do životů obyčejných, do životů nás všech. Co se stalo 11. října 1968, kdy vznikla fotografie Alexandra Dubčeka a dívky, která ho právě políbila? Jak se dále vyvíjely osudy obou protagonistů?
Vysílání: 21.8., 12.15 hod., ČT2

Vasil Bilak – vlastenec internacionalista
Ovlivnily společenské změny myšlení nejslavnějšího československého krejčího? Dokument J. Fištejna a M. Maryšky (1999). V polovině sedmdesátých let dostali televizní dokumentaristé příkaz věnovat stranickému ideologovi k šedesátinám oslavný medailon. K dispozici měli mnoho hodin Biľakových projevů z televizního archivu a tři kurýrem doručené fotografie z rodinného alba. Do soukromí snad nejzprofanovanějšího reálně socialistického politika směli proniknout úplně jiní televizní dokumentaristé až o 25 let později při natáčení vzpomínek na srpen 1968. Vasil Biľak totiž patřil mezi ty představitele konzervativního křídla KSČ, kteří odeslali do Sovětského svazu zvací dopis, jenž legitimoval invazi vojsk Varšavské smlouvy. Následně zastával v období normalizace funkci poslance Národního shromáždění, ale měl výrazný vliv na ÚV KSČ jako hlavní exponent brežněvovského vedení v Československu. V jeho názorech nastal po deseti letech demokracie výrazný posun k tržnímu mechanismu - interview si nechal náležitě zaplatit. Změnilo se jeho myšlení i v jiných rovinách a byl pro něj socialismus stále jediným životaschopným zřízením?
Vysílání: 21.8., 13.10 hod., ČT2

Dlouhý srpen Jiřího Krejčíka
Příběh rodiny známého režiséra, kterou zastihla okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 v Itálii (2012). Scénář a režie Jiří Krejčík. Jiří Krejčík (1918–2013) se ve svých třiadevadesáti letech vydal se svým synem kameramanem Jiřím Krejčíkem ml. na cestu po Itálii. Společně putovali po stopách první společné rodinné dovolené v létě roku 1968. Navštívili Benátky, jadranské letovisko Cezenatico, Florencii, Řím a Vídeň. Na místech, kde děti kdysi objevovaly Západ a rodina daleko od vlasti prožívala dramata srpnové okupace, pan režisér vzpomíná na své marné úsilí přesvědčit demokratický svět, aby nedopustil tragédii Československa. Rodina se tehdy pozvolna dostávala na cestu emigrace, dychtivě a v obavách očekávala zprávy z domova. Přicházely rozporuplné informace i dezinformace. Bylo třeba řešit dilema jak dál a jakou cenu bude třeba zaplatit za návrat do Prahy. Nakonec se Krejčíkovi odhodlali překročit československé hranice. Režisér však domov, který opustil před odjezdem na rodinnou dovolenou, už nenašel a normalizační režim mu brzy začal dávat najevo, že není v nové společnosti vítán.
Vysílání: 21.8., 14.10 hod., ČT2

Spřízněni volbou
V době vzniku velmi otevřené svědectví o horečnaté politické atmosféře pražského jara a volbě generála Ludvíka Svobody prezidentem ČSSR (1968). Režie K. Vachek. Mladý filmový režisér Karel Vachek učinil na jaře roku 1968 v socialistickém Československu bezprecedentní čin. S 16mm ruční kamerou Eclair propojenou s magnetofonem pronikl přímo do politických kuloárů a bezprostředně (a někdy dokonce bez vědomí zúčastněných) zachytil bouřlivou atmosféru "pražského jara" v době čtrnácti dnů mezi abdikací Antonína Novotného a volbou nového československého prezidenta. Z natáčení vzešlo více než 6 hodin hrubého záznamu, z něhož režisér bez prosazování vlastního stanoviska či komentáře sestavil jedinečný obraz politického uvolnění. Vrcholní představitelé reformované komunistické strany jsou ve filmu často zachycováni při soukromých hovorech či v běžných situacích, což posiluje mnohotvárné působení sondy do vrcholné politiky v době jejího horečnatého přerodu. Před filmaři se rozvíjelo komplikované drama, do něhož nezasahovali a ani se nesnažili vkládat zachycované situace do faktických souvislostí. Dokumentární snímek Spřízněni volbou tak poskytuje otevřený prostor pro vnímání stěžejního období naší novodobé historie, jenž z historického odstupu rovněž umožňuje vnést do autentického svědectví nové dimenze vnímání.
Vysílání: 21.8., 15.10 hod., ČT2

Televize v srpnu 1968
Statečnost i velká vynalézavost pracovníků Československé televize rozčilovala při srpnové invazi i Leonida Brežněva. Vzpomínky těch, kteří byli tenkrát u toho (1990). Kamera M. Fojtík. Scénář a režie J. Látal. Československá televize vykonala v týdnu po invazi vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 výjimečnou službu společnosti. Díky nasazení a odvaze pracovníků neustále informovala uprostřed zmatku a chaosu své diváky. Televizní vysílání mělo nepopíratelný význam, jelikož snahou zpřehledňovat situaci a zachovávat chladnou hlavu výrazně napomohlo tomu, aby se přítomnost vojsk cizích armád nezměnila v krveprolití. Pro velení okupantů však bylo stěžejním cílem jakékoliv vysílání na území Československa zastavit. Zajistit neustálé televizní vysílání v obklíčené Praze a navzdory hlídaným komunikacím po celé republice tak představovalo velmi obtížný úkol, který vyžadoval notnou dávku odvahy, drzosti, důvtipu a okamžité improvizace. Hlavní televizní budovy byly brzy obsazeny, a proto byli pracovníci televize nuceni se tajně přesouvat i s nezbytným technickým vybavením. Vysílalo se tak každou chvíli z jiného místa – jako provizorní studia posloužily vysílače i budova výzkumného ústavu. Okupantům se nepodařilo televizní pracovníky vypátrat a zastavit, nakonec tak vysílání dočasně skončilo až přijetím Moskevského protokolu československou vládou. Napínavé příběhy z dramatického týdne v dokumentárním pořadu z roku 1990 vyprávějí sami aktéři, z nichž mnozí museli v následujících letech Československou televizi opustit. Kamila Moučková, Otka Bednářová, Olga Čuříková, Vladimír Škutina či Jiří Kantůrek společně s dalšími redaktory a neuvěřitelně vynalézavými techniky patří mezi hrdiny těžkých časů, které pro ně netrvaly pouze jeden srpnový týden. V den, kdy si události tohoto těžkého období připomínáme, je nám ctí tímto pořadem jejich dobrodružné činy připomenout.
Vysílání: 21.8., 16.35 hod., ČT2

1968: Rozdrcení Pražského jara
Archivní záběry pořízené v Praze během příjezdu okupačních vojsk 21. srpna 1968. Francouzský dokument (Premiéra). Praha, středa 21. 8. 1968. Během několika hodin vpadlo více než pětadvacet divizí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V hlavním městě filmují kameramani příjezd obrněných vozidel vyslaných Moskvou. Tato vojenská operace má za cíl ukončit období takzvaného pražského jara. Za úsvitu Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa tento vpád odsoudilo. Vyzvalo obyvatele, aby zachovali klid a nekladli odpor. Ale na mnoha místech, například na Václavském náměstí, se obyvatelé, často velmi mladí, snaží zabránit obrněným vozidlům v průjezdu městem. Napětí ještě narůstá, když je zatčen první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček. To on prosazuje reformy, které se Moskvě silně nelíbí. Pozdě odpoledne se spontánně schází velká manifestace, v čele průvodu lidé nesou zakrvácenou československou vlajku. Bilance prvního dne – v hlavním městě je napočítáno více než dvacet mrtvých.
Vysílání: 21.8., 17.45 hod., ČT2
Opakování: 23.8., ČT2., 25.8., ČT2

Okupace očima okupantů (2/5). Červená růže.
Hraná rekonstrukce ze života maďarských okupantů v Československu 1968 na pomezí dokumentu a fikce. Režie Linda Dombrovszky (Premiéra). Přátelství a láska během okupace 1968. Vojáci byli připraveni na odpor, ale narazili na skupinu klidných a mírumilovných lidí. Jejich největším nepřítelem byla nuda. Tak se přátelili s místními muži a prožívali milostné příběhy s místními dívkami.
Vysílání: 21.8., 18.15 hod., ČT2
Opakování: 22.8., ČT2

Nový domov Švýcarsko
Sovětské tanky v srpnu 1968 v ulicích Prahy, ty záběry obletěly celý svět. Naděje na reformy padly a mnoho Čechoslováků poté uprchlo do Švýcarska za novým životem. Švýcarský dokument (Premiéra). Jak začínali v cizí zemi českoslovenští emigranti? S prázdnýma rukama, ale s nadějí na lepší budoucnost. Jak postupně využili výhody, které jim Švýcarsko nabídlo a jak splácejí své nové domovině její přívětivost? Film ukazuje nové životy třech výrazných osobností československé emigrace ve Švýcarsku, Irena Brežná je úspěšnou spisovatelkou, Jiří Dvořák mezinárodně uznávaným neurologem a Jaroslav Krupička známým bývalým hokejistou.
Vysílání: 22.8., 17.05 hod., ČT2
Opakování: 24.8., ČT2., 25.8., ČT2

Okupace očima okupantů (3/5).Píšu ti, má lásko. Manželky a špiónky polských vojáků. Pohled režimu a pohled člověka. Režie Magdalena Szymkow (Premiéra)
Film se odehrává během populárního mezinárodního hudebního festivalu v letovisku Sopoty v srpnu 1968, v rámci něhož probíhaly tiché protesty některých účinkujících proti okupaci Československa. Střetává se v něm perspektiva manželek polských vojáků, zpočátku netušících, že se jejich muži zúčastní útoku na sousední zemi s hlasem kódovaných zpráv tajné policie. Autentické archivní záběry okupace se mísí s namluvenými kódovanými zprávami pro Ústřední výbor Polské sjednocené dělnické strany a příběhy žen, čímž se vytváří napětí mezi dvěma názory na skutečnost. Pohled režimu a pohled člověka.
Vysílání: 22.8., 18.00 hod., ČT2
Opakování: 23.8., ČT2

Okupace očima okupantů (4/5).Hlasy v lese.
V létě roku 1968 obývalo více než 16 000 vojáků z Východního Německa saské lesy a baráky nedaleko československé hranice, čekajíce na pokyny k misi, která se nikdy neuskuteční. Režie Marie Elisa Scheidt (Premiéra). Film formou stylizovaného dokumentu zobrazuje vnitřní boj mladíků, kteří už nejsou chlapci, ale ještě nejsou muži, a soustředí se na jejich prožívání ve světě plném lží a nesmyslných rozkazů. Poručík luští křížovku pomocí náhodných písmen. Skupina mužů s nasazenými plynovými maskami se brodí lesem. Další se do němoty opíjejí a následně po sobě střílejí. Uprostřed absurdity a bezmocnosti existuje tajemství v podobě malého rádia, díky němuž nepřijde jeden z těchto mužů o rozum.
Vysílání: 23.8., 18.15 hod., ČT2
Opakování: 24.8., ČT2

Skryté zločiny osmašedesátého
Stovky zraněných, desítky mrtvých – tragická bilance prvních dnů okupace spřátelených armád (2008). Dlouho ukryté tajné dokumenty byly po čtyřiceti letech poprvé odhaleny v dokumentu Š. Horákové a J. Nováka. Dokument odhaluje fakta o zvěrstvech, která dlouhou dobu ležela ukryta na kriminální policii a později v soukromém archivu. Ta spatřila světlo světa po čtyřiceti letech. Na začátku byl unikátní soubor materiálů, které měly být dávno skartovány. Bývalý příslušník kriminální policie městské správy VB v Praze jej uchovával v šanonech odloženého případu a nakonec jej po roce 1988 přemístil k sobě domů, když od policie odcházel. Strohé policejní svodky obsahují hlášení ze srpna 1968. Minutu po minutě je zaznamenán průběh dramatických střetů civilního obyvatelstva se spřátelenými ozbrojenými silami. Jen v Praze bylo v prvních dnech okupace usmrceno 25 lidí a zraněno téměř 400, na řadě dalších míst byly spáchány rozličné další zločiny. Devět různých svědků těchto událostí hovoří o své vlastní zkušenosti.
Vysílání: 22.8., 20.00 hod., ČT2

Věra 68
Dokumentární portrét celosvětově uznávané královny gymnastiky a držitelky jedenácti olympijských medailí, jejíž triumf na olympiádě v Mexiku se stal jedním ze symbolů osudového roku 1968 (2012). Režie O. Sommerová. Věra Čáslavská se zařadila se svými sedmi zlatými a čtyřmi stříbrnými olympijskými medailemi mezi nejúspěšnější sportovkyně světa. Zároveň se do národního povědomí zapsala jako jeden ze symbolů osudového roku 1968, jehož výročí si letos připomínáme. Filmový portrét fenomenální gymnastky je souhrnnou bilancí života a kariéry této krásné, vytrvalé a odvážné ženy, která kvůli svému proslulému tichému gestu proti sovětské okupaci na mexické olympiádě ztratila možnost dále působit v československém sportu. Po bouřlivých ovacích ji čekalo vyloučení ze společnosti, chodila na výslechy Státní bezpečnosti a vydělávala si úklidem domů. Přesto nikdy neodvolala svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, požadujícím demokracii v Československu. Po sametové revoluci se stala poradkyní prezidenta Václava Havla, ale po rodinné tragédii v roce 1993 se na dlouhých šestnáct let stáhla do ústraní. Z něho ji vysvobodila až režisérka Olga Sommerová, která poskytla Věře Čáslavské možnost natočit velmi osobní životní bilanci. I díky ní si královna světové gymnastiky uvědomila, co všechno pro lidi nejen z naší země, ale i z Mexika a dokonce z dalekého Japonska znamená, a už jen proto má cenu nevzdávat se a dovést další boj k vítězství. V době natáčení bylo legendární sportovkyni šedesát osm let. Jako by právě toto symbolické číslo předurčilo další zásadní životní zlom Věry Čáslavské, který však s sebou nesl naději k pohybu vzhůru po neuvěřitelné sinusoidě jejího osudu. Bohužel, příští životní soupeř královny světové gymnastiky byl silnější a žena, jejíž životní postoj je velkým a inspirujícím odkazem, se v roce 2016 odebrala na pomyslný sportovní Olymp.
Vysílání: 23.8., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 30.8., 10.30 hod., ČT2

Okupace očima okupantů (5/5). Zbytečný hrdina.
Příběh seržanta Nikolova Cekova, jednoho z bulharských vojáků, kteří přišli do Československa vést kontrarevoluci. Režie Stephan Komandarev (Premiéra). Většina z bulharských vojáků, kteří přišli do Československa vést kontrarevoluci, měla za úkol hlídat letiště Praha – Ruzyně. Devátého září, přibližně o deváté hodině večer, seržant Nikolov Cekov předstírá, že si odskočí pouze na záchod, ale už se nikdy nevrátí. Byl zastřelen českými občany. Film srovnává současný i minulý pohled na tuto absurdní událost.
Vysílání: 24.8., 16.00 hod., ČT2
Opakování: 25.8., ČT2

Ten okamžik (5/5). Osobní protest
Před padesáti lety zažili okupaci Československa, teď se vracejí do okamžiku, v němž je zachytil fotoaparát. Inženýr František Jaroš držel na protest proti invazi hladovku na nejvyšším vrcholu Adršpachu. Redaktorku arabského vysílání Pavlu Jazairiovou okupace odvedla od iráckého manžela Mufida i od rozhlasové práce. Připravili: T. Brdečková, J. Zykmund a Z. Tyc (Premiéra). František Jaroš byl v srpnu 68 odborným asistentem na Katedře fyzikální chemie VŠCHT v Pardubicích a jeho velkou láskou bylo lezení. „Potřeboval jsem dát osobně najevo, že se mi to všechno nelíbí. Tak jsem se z nějaké frajeřiny rozhodl vylézt na skálu Milenci v Adršpachu a zůstat tam. Popravdě, v žádném případě jsem si nemyslel, že by kvůli mně Rusové odešli. Tak naivní jsem nebyl ani tenkrát.“ Pavla Jazairiová se s manželem Mufidem právě chystala na dovolenou v Itálii. „Jaro 1968 byla krásná doba. Pracovala jsem v rozhlase, měli jsme chlapečka a všude se probouzela naděje. Vůbec mě nenapadlo, že do středoevropské země, která zažívá probuzení, mohou vtrhnout tanky.“ Dokumentární cyklus k padesátiletému výročí srpnové invaze vznikl podle populárního izraelského formátu Capturing the Moment, který se dočkal adaptací už v osmi zemích světa. I česká verze je založena na jednoduchém principu. Diváci i známé osobnosti hledají ve svých albech vlastní fotografii spojenou se zlomovým okamžikem invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Scenáristce Tereze Brdečkové před kamerou vyprávějí o sobě, svém životě před invazí, o té fotografii a okolnostech jejího vzniku. Svěřují se, jak jim invaze změnila životní plány. Fotograf Jiří Zykmund se štábem režiséra Zdeňka Tyce pak provedou dokonalou rekonstrukci staré fotografie po padesáti letech, „ten okamžik“ znovu ožívá. Na základě výzvy na obrazovce se do projektu přihlásilo přes osmdesát žijících pamětníků invaze. Jedenáct příběhů z Prahy i menších měst zpracovali tvůrci do pětidílné dokumentární série Ten okamžik.
Vysílání: 26.8., 18.15 hod., ČT2
Opakování: 27.8., ČT2., 30.8., ČT2

13.8.2018 14:08:42 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Milá Evičko, milý Luďku (Činoherní klub)

Články v rubrice - Z éteru

Filmové tipy 12. týden

Andělské oči

Teroristka
Iva Janžurová v titulní roli černé komedie o tom, že westernoví hrdinové ještě nevymřeli. Koprod ...celý článek


Velikáni filmu... Franco Zeffirelli

Ch. Gainsbourgová (Jana Eyrová)

Jana Eyrová
Chtěli z ní vychovat poslušnou ovci. Vyrostla v sebevědomou mladou ženu. Britský koprodukční fi ...celý článek


Leni Riefenstahlová – konec mýtu

Leni Riefenstahlová

Leni Riefenstahlová – konec mýtu
Nejkontroverznější filmařka všech dob dala svůj velký talent k dispo ...celý článek


Literární tipy 12. týden

Příběhy rukopisů: Bídníci Victora Huga

Úsměvy Bohumila Hrabala
Jaromír Hanzlík skrze filmové ukázky připomíná osobnost a tvorbu spisovatele Bohumi ...celý článek


Výtvarné tipy 12. týden

Jaroslav Plesl (Skryté skvosty II. )

Skryté skvosty II. (3/10) - Zlatá Koruna
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a ...celý článek


Bohumil Hrabal legendární spisovatel

Hrabalova chata
Legendární chata slavného spisovatele prochází rekonstrukcí. Středočeský kraj koupil chatu ...celý článek


Výtvarné tipy 13. týden

Za zvukem valašského dřeva

Velechrám v Ulmu – nejvyšší kostel světa
Staleté osudy a současný život výjimečné gotické stavby. Něm ...celý článek


Filmový portrét Anny Kareninové

Anna Kareninová (Je nalezena tím, koho hledá)

Je nalezena tím, koho hledá
Filmový portrét ceněné české překladatelky Anny Kareninové, která zítra slaví s ...celý článek


Oceňovaný film Paříž, 13. obvod

Paříž, 13. obvod

Paříž, 13. obvod
Život mladých Pařížanů bojujících o své místo na slunci. Francouzský film oceněný Zlatou p ...celý článek


Filmové tipy 13. týden

Poslední závod

Poslední závod
Krkonoše, 1913. Schyluje se k lyžařskému závodu na 50 kilometrů, v němž se Češi poprvé utkaj ...celý článek



Časopis 13 - sekce

DIVADLO

1. kulturní portál Scena.cz - 25 let

Herečka Květa Fialová a šéfredaktor Josef Meszáros

Naše cesta za kulturou trvá již dvacet pět let! Od chvíle, kdy portál poprvé otevřel své virtuální brány v roc celý článek

další články...