Scéna.cz 

Její pastorkyňa v Hradci Králové

Slezské divadlo Opava hostuje v sále Filharmonie Hradec Králové v neděli 26. listopadu 2017 od 19:00 h s operou Její pastorkyňa.
Autorem této úžasné opery je nejznámější moravský operní skladatel Leoš Janáček, hudební skladatel, pedagog, teoretik, folklorista, spisovatel, sbormistr, dirigent. Patří k nejvýznamnějším tvůrčím osobnostem 20. století.
Opera Její pastorkyňa byla poprvé provedena v Brně 1904. Libreto psané v próze umocňuje předlohu – realistické drama G. Preissové, uvedené v Národním divadle v Praze bez úspěchu. Do Prahy se opera Jenůfa (pod tímto názvem ji uvádějí v zahraničí) dostala až po úpravách K. Kovařovice. Max Brod má zásluhu na uvedení opery ve Vídni. V současnosti patří tato opera k nejhranějším světovým operám ve světě a uvádí se v originále, v českém jazyce.

Drama Její pastorkyňa je postavené na dvou skutečných událostech. Dva bratři milují jednu dívku a jeden z nich ji řízne ze žárlivosti do tváře a matka s nevlastní dcerou zabijí nemanželské novorozeně. Tyto příběhy autorka propojila, vraždu dítěte nechala jen na maceše a vytvořila strhující drama o různých podobách lásky, pýše, lidských vztazích a charakterech, tlaku společnosti na jedince, podivné morálce atd.

Janáček geniálně podtrhnul psychologické pochody jednajících postav a zdůraznil jejich pravdivost pomocí nápěvků, které získával zapisováním lidské řeči. Krátkost a úsečnost hudebních myšlenek, jejich montáž a vrstvení vytvořilo originální styl hudebního jazyka, který Janáček míchal s dobovými tendencemi hudebního vývoje – verismem, impresionismem, expresionismem atd.

Leoš Janáček (*3. července 1854 Hukvaldy, † 12. srpna 1928 Ostrava) Obecnou školu navštěvoval ve svém rodišti, další studia absolvoval v Brně a později v Lipsku. Generačně se řadí k A. Dvořákovi, Z. Fibichovi, také k veristovi G. Puccinimu, ale jeho osobité, progresivní dílo se dotýká také stylu skladatelů 20. století A. Schönberga a I. Stravinského.
Mezi nejznámější díla L. Janáčka patří opery Káťa Kabanová – na motivy Ostrovského románu Bouře, Příhody Lišky Bystroušky – podle románu R. Těsnohlídka, Věc Makropulos – dle dramatu K. Čapka, posmrtně vyšla opera Z mrtvého domu – podle románu Dostojevského. Dále klavírní cyklus Po zarostlém chodníčku, milostné zpěvy Zápisník zmizelého, smyčcový kvartet Listy důvěrné, Glagolská mše atd.

Gabriela Preissová (1862–1946), spisovatelka, dramaturgyně ND v Praze, patří ke klasikům české prózy a dramatu a její dílo bylo a je předmětem literárních a divadelních analýz. Realistická dramata Gazdina roba a Její pastorkyňa i v dnešní době provokují divadelní umělce k jejich uvádění.

Dirigent Petr Šumník j.h.; režie Jana Pletichová Andělová; libreto Leoš Janáček; choreografie Jiří Kyselák j.h.; sbormistr Kremena Pešakova; výtvarník kostýmů Tomáš Kypta j.h.; výtvarník scény Jaroslav Milfajt j.h.; asistent režie Marta Vaňkátová; asistent choreografa Valerij Globa; korepetitoři Libuše Vondráčková a Karel Mládek. Osoby a obsazení: Jenůfa: (Tereza Kavecká, Agneša Vrábľová j.h.); Kostelnička Buryjovka (Katarína Jorda Kramolišová, Ilona Kaplová); Laca Klemeň (Michal Pavel Vojta j. h., Jakub Rousek j.h.); Števa Burja (Juraj Nociar, Dušan Růžička); Stařenka Buryjovka (Šárka Maršálová); Stárek (Zdeněk Kapl, Alexandr Vovk); Jano, pasák Marie (Čížková j.h., Kateřina Juřenová j.h.); Barena, služka ve mlýně (Andrea Plachká, Anna Sokolová); Rychtář (Dalibor Hrda, Peter Soós j.h.); Rychtářka (Olga Procházková j.h.); Karolka, jejich dcera (Vendula Černá j.h.); Pastuchyňa (Jana Kempová j.h., Zdenka Mervová j.h.).

www.fhk.cz