zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Musica Florea: Italové v Kroměříži

Musica Florea

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Nový projekt pro milovníky barokní hudby představí orchestr
Musica Florea v pražském Evangelickém chrámu u Salvátora dne 23. 4. 2017 od 19:30 hod. Pod vedením Marka Štryncla se hudebníci opět ponořili do studia archivních materiálů, aby seznámili publikum s raritními skladbami, které skrývají české archivy. V podání Musicy Florey ožívají rozverná a zpěvná díla plná ornamentiky a barevného zvuku, která vždy překvapí svou živostí a moderností.

Hudební archiv Kroměřížského zámku je rozsáhlou a svým významem ojedinělou sbírkou hudebnin různých druhů. V archivu jsou uložena i díla skladatelů 17. a 18. století, která nejsou jinde dochována. Vedle H. I. F. Bibera a J. J. Ritlera to jsou i takzvaní „Italové v Kroměříži“ (například P. Germani nebo A. Bertali).
Vstupenky v ceně 300,- / 150,- Kč (základní / snížené vstupné) na místě koncertu.

Několik otázek pro Marka Štryncla, uměleckého vedoucího Musicy Florey:

  • Jakým způsobem hudebníci pracují s archivními materiály?
    Běžně si musíte objednat kopie dobových autografů, opisů či tisků z archivů nebo muzeí. V některých případech je vám dovoleno si tento „výchozí“ materiál osobně nafotit. Kvalitnější fotoaparát je nezbytností, zvláště když dobový záznam je nečitelný. Posléze se skladby tzv. spartují – přepíší do soudobého hudebního záznamu. Zejména se vytvoří partitura, která nebyla v 17. století něčím běžným. U strukturálně přehledných skladeb se mnohdy spartací nezdržujeme a skladby interpretujeme přímo z kopií dobových předloh. I přesto, že se slušně naučíte číst dobovou notaci, bez dobrodružně detektivního zapálení se to neobejde.
  • Jsou dochované kompletní skladby, nebo někdy saháte k dokomponování?
    Skladatelé zejména 17. století se notovým zápisem jakoby příliš nezabývali. Hudební posuvky byly častokrát v počátku frází či celých částí jen naznačeny a pak se spoléhalo na inteligenci či flexibilitu interpretů, že to podle hudebního charakteru odhadnou. Ale samozřejmě je časté, že se nám v dobové předloze nedochovalo vše. Pak se musí přistoupit i ke kompozičním doplněním.
  • Čím je kroměřížský archiv jedinečný?
    Přednost tohoto archívu spočívá v tom, že obsahuje hudební skladby z druhé poloviny 17. století, a to v množství, které doslova bere dech. Navíc velkou část děl nenajdeme nikde jinde na světě.
  • Kolik hudebních materiálů tu ještě čeká na prozkoumání?
    I když jistě v některých archivech existuje cosi jako složky nezpracovaného materiálu, jedná se spíše o výjimky. Muzikologové hudební archivy prozkoumávají stále a stále podrobněji. Ale málo se z jejich výzkumů dozvíme, do jaké míry jsou skladby zajímavé a posluchačsky hodnotné. To je mnohdy práce pro zkušeného interpreta, který z dobových předloh nejprve odhadne kvalitu díla a následnou interpretací tento odhad potvrdí, anebo v některých případech i vyvrátí. Z tohoto hlediska jsou to stovky skladeb z Kroměřížského archívu, které čekají na své znovuzrození.
  • Jak se na Kroměřížský zámek dostala díla italských autorů? Měli tito hudebníci vliv na české autory?
    Je známo, že nejen mnozí čeští skladatelé se učili komponovat opisováním skladeb jiných autorů, jako tomu bylo i u slavného trubače a organizátora hudebního života na arcibiskupské rezidenci v Kroměříži Pavla Josefa Vejvanovského. Vliv italských skladatelů na české prostředí byl takto naprosto zásadní, zvláště když si uvědomíme, že kolébkou baroka byla Itálie. Z italských autorů jsou v „Kroměříži“ zastoupeni jak ti, kteří zřejmě Kroměříž ani neznali (G. Casati, P. Germani), tak také ti, kteří pro Kroměříž psali na zakázku, jako byl např. A. Bertali.
  • Když se řekne „barokní hudba“, běžnému posluchači se asi vybaví jména jako Bach, Vivaldi a Händel, při hlubším zamyšlení Zelenka. Jak je přesvědčit o tom, že i jména pro ně zcela neznámá stojí za to zkusit, alespoň na živém koncertu s Musicou Floreou?
    Nejlepší je přesvědčit samotným poslechem. Na koncertě kromě dobových smyčcových nástrojů zazní žesťový soubor barokních jásavých clarin a sametových pozounů. Nebude chybět pěvecký sbor a pěvečtí sólisté se mnohdy ujmou „italské brilance“, která byla přítomna i v duchovní hudbě.

    17.4.2017 18:04:46 Redakce | rubrika - Koncerty
  • Časopis 13 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Bílá voda (MdB)

    Články v rubrice - Koncerty

    Janovy pašije ve scénickém zpracování Matěje Formana

    Janovy pašije

    Ze spolupráce FOK s režisérem Matějem Formanem vzešlo scénické zpracování Janových pašijí Johanna Sebastiana B ...celý článek


    Veverka a Englichová vystoupí společně v kostele

    V. Veverka a K. Englichová (Foto: Jullian Veverica)

    Hobojistu Viléma Veverku a harfistku Kateřinu Englichovou uslyšíme v úterý 2. dubna v kostele sv. Šimona a Jud ...celý článek


    Barokní podvečery nabízí program inspirovaný Římem

    Hana Blažíková

    Všechny cesty vedou do Říma - to je podtitul 24. ročníku Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum. Během ...celý článek


    Štefan Margita vyráží na koncertní turné

    Štefan Margita

    Štefan Margita na svém nejnovějším albu Rež, rež, rež propojil ty nejslavnější slovenské, moravské a české lid ...celý článek


    Musica Florea objevuje raného Janáčka

    Dirigent Marek Štryncl (Foto: Radek Matoušek)

    Co má společného Leoš Janáček a baroko? Pokud si myslíte, že vůbec nic, soubor Musica Florea vás vyvede z omyl ...celý článek


    Stabat Mater bude řídit šéfdirigent FOK Tomáš Brauner

    Vizuál koncertu

    K Velikonocům neodmyslitelně patří uvedení Dvořákova oratoria Stabat Mater ve Smetanově síni Obecního domu v p ...celý článek



    Časopis 13 - sekce

    DIVADLO

    Gogolova Ženitba se vrací do NdB

    Ženitba (NdB)

    Úředník ve vysoké funkci Ivan Podkolesin ve zralém věku po zralé úvaze pomyslí na manželský stav. Ale nebýt je celý článek

    další články...

    HUDBA

    Muzikál Beetlejuice uvedou na podzim v HDK

    Marek Lambora a Tereza Rychlá

    Na letošní podzim Hudební divadlo Karlín chystá 12. listopadu 2024 premiéru muzikálu Beetlejuice podle stejnoj celý článek

    další články...

    LITERATURA/UMĚNÍ

    Výtvarné tipy 13. týden

    Za zvukem valašského dřeva

    Velechrám v Ulmu – nejvyšší kostel světa
    Staleté osudy a současný život výjimečné gotické stavby. Něm celý článek

    další články...