zvláštní poděkování
Volný.cz

NETHOVOR - detail

Tereza

HRADILKOVÁ

Tereza HRADILKOVÁ

Tereza Lenerová HRADILKOVÁ začala tančit ve čtyřech letech v souboru Valášek v Praze. Vystudovala konzervatoř Duncan centre v Praze a The Theater School v Amsterdamu. V roce 2002 po maturitě odjela na dva měsíce tancovat do New Yorku. Poté, co se vrátila, získala práci u Clauda Brumachona, následně se rozhodla ještě studovat v Amsterdamu. Spolupracovala dále například s Fabianem Chylem či Sergem Ambertem. V Čechách s taneční skupinou Nanohach v projektech BRUT a PÍSEČNÁ ŽENA, s VerTeDance na projektu TRANSFORMA, s Kateřinou Stupeckou na titulu SUNYATA, s Andreou Miltnerovou na BENEATH THE SKIN a s dalšími. Vlastní projekty: PROMĚNNÁ (Variable) společně s izraelskou choreografkou Einat Ganz, THIS IS IT s Petrou Púčikovou pro pražskou MeetFactory. Spolu s manželem také vede prostor Truhlárna, který zatím funguje jako zkušebna a malé divadlo. Momentálně žije v Praze, kde působí jako tanečnice na volné noze.

Tereza HRADILKOVÁ - kompletní životopis...

 


Záznam NetHovoru 30.5.2017


* Dobrý den, vážená Terezko, srdečně Vás vítáme u NetHovoru. Máme za sebou další tropický den... Přesto, tancovala jste dnes? Prozradíte, co Vás dnes ještě čeká? chlivkac

Dobrý den, zdravím! Já se momentálně nacházím v Luxembourgu, kde mě zítra čeká představení Arsilda v režii Davida Radoka, kde zrovna tančím. Včera jsme měli generálku a dnes jmse měli den volna, takže si spíše užívám města a pohody, avšak i planuji v hlavě nové představení.

* Tanec Praha 2017 má za sebou otvírací představení Fractus V, byla jste se podívat?

Festival Tanec Praha pravidelně sleduji a vždy se na něj velice těším. Tentokrát jsem zahájení festivalu však musela oželit, jelikož druhý den jsem vstávala ve 4 ráno, abych odjela pracovně do Lucemburska, s představením Arsilda-Opera od A.Vivaldiho v režii Davida Radoka, v produkci Collegia 1704, choreografie Andrea Miltnerová. Někteří z mých přátel však byli z představení Fractus naprosto nadšení! Mrzí mě, že jsem to nemohla vidět.

* Taneční začátky vás přivedli do souboru Valášek, řekli bychom podle názvu, že Vaše první taneční kroky vedly např. do Valašského Meziříší nebo někam na Vsetínsko. Přesto soubor Valášek působil v Praze. Jak je to možné? kotrda

Na pražský Valášek nedám dopustit:) Do Valášku jsem jako dítě chodila 4xtýdně, byla to dřina ale veliká radost. Myslím, že folklor je pro děti úžasný. No a v Praze je díky tomu, že se jeho vedoucí Hanka Dolejší ve svých 18 ti letech přestěhovala ze Vsetína do Prahy a tolik jí tancování chybělo, že se rozhodla v Praze založit svůj vlastní soubor. Hanka byla přísná,ale Valášek byl pro ni srdcovka a stále ještě je:)

* Tanec Praha - Česká taneční platforma, jaký je v tom podle Vás rozdíl?

Oba festivaly pořádá Tanec Praha, avšak ČTP je zároveň soutěží, jeho programace je vybírána porotou a je to výběr toho nejlepšího za poslední rok omezený jen na Českou republiku. Festival Tanec Praha je mezinárodní festival vybíraný uměleckou ředitelkou festivalu Yvonou Kreuzmannovou a uměleckým týmem Tance Praha, pokud se nemýlím

* Považujete osobně cestu od choreografického nápadu k realizaci na jevišti, až po premiéru za trnitou, nebo naopak, Vám to jde jako po másle?

To teda nevim, zda mi to jde jak po másle:) Je to vždy porod:) Ale je pravda, že u představení Švihla to byla i veliká radost. Spoupracovala jsem na tom s lidmi, kteří představení mnoho dali a bylo to velmi inspirativní s nimi spolupracovat,at už dramaturgyně Biljana Golubovič, hudebník Filip Míšek, nebo Pavel Kotlík, který dělal světla,Veronika Hladká za produkci, M.Kalous za kostými, všichni měli na představení velký vliv a jejich zápal do projektu byl opravdu 100%. Byla to fakt radost! Týmová práce

* Jako školačka jste byla "posedná" nebo neposedná žákyně?

Já byla samozřejmě neposedná:) Do teď si to dávám trochu za vinu, že jsem mohla víc dřít a makat. V Amsterdamu na vysoké škole jsem však během studia i makala v restauraci jako myčka nádobí,ale já to chtěla, mám ráda život se vším všudy, ráda zažívám věci mimo svou profesi. Miluju mejdany, miluju kafíčka a pozorování lidí na ulici, je to pro mě možná i inspirace k mé choreografické práci.

* Co Vaše rodiče vedlo k rozhodnutí dát Vás na tanec již ve čtyřech letech?

Rodiče zafungovali úžasně. Vždycky jsem doma tančila na cokoliv a rodiče byli skvělí, že to ve mě dál rozvíjeli, tím, že mě vozili na tancování a vždy mě v tom podporovali. Když jsem se rozhodovala zda jít na gympl nebo na konzervatoř, tak nevím, co jsem to měla za zkrat, ale když jsem měla rodičum sdělit, jak jsem se rozhodla, řekla jsem jim: rozhodla jsem se žít jako "normalni člověk"a tedy půjdu na gympl. A do toho mi táta řekl, jestli si to ještě nechci rozmyslet, že přeci jenom mi to tancování jde lépe než ta matika. A mně se najednou ulevilo, že mám tu dovolenku jít na uměleckou školu a s radostí jsem nastoupila na konzervatoř Duncan Center v Praze, která byla skvělá a mnoho mi dala!

* Podílíte se na nějaké taneční choreografii k divadelnímu představení?

Zatím jsem neměla příležitost,ale moc ráda bych si to vyzkoušela. Vůbec k divadlu mám velice blízko už i tím, že jsem v Amsterdamu současně s tancem studovala jako guest student na Mime-fyzickém divadle.

* Od kolikátého ročníku, resp. kolik let jste spjatá s Divadlem Ponec, s Tancem Praha?

Divadlu Ponec jsem velmi vděčná za to, že mě ve své tvorbě již několik let podporuje. Je to fakt štěstí. A myslím, že to nebylo vždy lehké, přeci jen některé mé práce byli dost experimentální:) První projekt, který jsem v divadle Ponec odehrála bylo představení Proměnná,které mělo premiéru na festivalu 4+4 Dny v Pohybu a později reprízovalo v divadle Ponec a bylo zařazené i do festivalu Tanec Praha v regionech. To byl rok 2009 tušim. Byl to můj sen, když jsem se vrátila z Amsterdamu ze studií v divadle Ponec vystoupit. Dala jsem sama sobě sázku, že jestli se mi sen vyplní, tak to půjdu zapít do nejbližší čtyřky pod viaduktem a taky jsem tak udělala:)

* Můžete představit prostor Truhlárna? Kdo ho objevil? Proč zrovna Truhlárna?

Truhlárna je bývalá Truhlárna v jednom z Žižkovských dvorků,který nyní který funguje jako takový atleliér, zkušebna, prostor pro tvoření. Spravujeme to dohromady s kamarádmi z uměleckého prostředí. Hlavním cílem je poskytnout umělcům prostor pro zkoušení a experiment v dobré cenové dostupnosti. Sama jako tanečnice vím, jak je těžké sehnat prostor pro zkoušení. Vzniklo zde několik zajímavých projektů od divadelních až po video/světelně artových. Je to malé, komorní ale funguje to v rámci možností.

* Na co Vás vy osobně můžete pozvat v rámci bohatého programu Tanec Praha? Budete tam sama vystupovat?

Během festivalu budu bohužel téměř veškerý čas s operou Arsildy na turné po Francii,ale v pauze se mi podaří vystoupit s mým sólovým projektem ŠVIHLA v rámci festivalu Tanec Praha v regionech, na který vřele zvu. Dále mohu doporučit představení Striptease od Pere Faura, s kterým se znám z dob studií v Amsterdamu a jehož představení jsem měla možnost vidět minuý rok v rámci prestižního festivalu Aerovawes, a je to super předsatvení, ohromně jsem se bavila! Určitě běžte! A pak mě ještě zaujalo představení od Oona Doherty, sama se na ní možná pojedu podívat zítra v den volna do Paříže, kde vystupuje na festivalu Rencontre Choreographique, kam jsem též se Švihlou pozvaná příští rok.

* Myslíte bývalou truhlárnu v Rokycanově ulici?

Ano je to tak, vy prostor znáte, kdy ještě byla Truhlárnou?

* Spolupracujete ještě se skupinou Nanonach?

Bohužel skupina Nanohach měla tento rok v lednu rozloučení a již nebude dále fungovat, avšak spolupráce s nimi mi mnoho dala. Představení Brut, které choreografoval Fabrice Ramalingom bylo výjmečným zážitkem a tanečně mě to velice ovlivnilo.

* Je velký rozdíl tančit v cizí choreografii než ve své vlastní?

Když se nedokážete stotožnit s tím, co děláte ve vlastní choreografii, tak to pokládám docela za průšvih,páč jste sám tvůrcem toho, co děláte a měl byste vědět, co děláte. Kdežto jako tanečník u cizího choreografa se vám to může stát poměrně často,vždycky to pro mě byla výzva, abych našla způsob, jak své roli a choreografii porozumět a dokázala podat přesvědčující výkon.

* Zmínila jste hudební stránku choreografie. Pracujete raději s živou kapelou, hudbou komponovanou na míru, nebo dáváte přednost hudebním "konzervám"... Nebo je to vlastně jen a jen o penězích?

Vemi mě inspiruje práce s živým hudebníkem/skladatelem, s kterým můžeme tvořit hudbu přímo na míru choreografii a hudebník může inspirovat a ovlivnit samotné dílo.

* Vážená Terezko, přejeme Vám, ať představení v Luxembourgu vyjdou. Hodně nápadů v choreografiích... Vaše slovo závěrem? Redakce

Já moc děkuji příležitost, za vaše otázky a všechny zvu do divadla na Tanec. Uvidíme se na Tanci Praha!

NETHOVORY - již 760

VYHLEDÁVÁNÍ - podle data

 

VYHLEDÁVÁNÍ - podle jména

Najdi
 

květen 2017

 

reklama

Paní Bovaryová  (PP)

Záznam NetHovoru z 9.5.2018 - Libor STACH

* Ahoj, vážený Libore, skvělý den, jen tak si zachatovat se čtenáři 1. kulturního portálu Scena.cz. Vítám tě u on-line rozhovoru. Jaký byl Tvůj den, případně, co Tě ještě čeká... Redakce

Dobrý den všem! V prvé řadě bych rád poděkoval za milé pozvání.:) Inu dnes prožívám po dlouhé době den, kdy si můžu dělat, co chci, neb nemám žádné pracovní povinnosti. Tak jsem ho využil k nějakým e-mailovým restům, pak jsem žehlil, cvičil, vařil, vyjel si na kolo a pochopitelně se těšil na setkání s vámi. :)

* Za své dosavadní kariéry jste geograficky opsal docela velký oblouk – z Budějovic do Brna, do Chebu a nakonec do Boleslavi. Kde se cítíte doma?

Ano, to máte pravdu. Za posledních 5 let jsem se stěhoval celkem 5x, a rozhodně né naposled, i když už snad jen v geografické oblasti Prahy. :) A kde se cítím nejvíc doma? To se sám sebe taky ptám. A myslím, že nedávno jsem konečně dostal odpověď, když jsem četl knihu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch - tam jedna postava říká, že "Domov je tam, kde na vás čekají."... a je v tom podle mě kus pravdy. Není ani tak důležité místo, jako lidé, s nimiž ten domov tvoříte. :) Každopádně teď mi plně vyhovuje rytmus velkoměsta a jeho možnosti.

* Máte bezva hlas. Trénujete ho nějak? Gábina

Děkuji, Gábino, to je od Vás moc milé. :) Inu, nikterak zásadně. Pochopitelně si dělám - hlavně před představením, nějaká cvičení, abych ho správně připravil a používal, nicméně si myslím, že už mám za tu dobu trochu osvojenou hlasovou techniku, a ta o ten hlas vlastně tak nějak pečuje sama. Občas se ale stane, vlivem nějakého pracovního přepětí a nedostatku spánku, že se ozve a přestane fungovat tak jak bych potřeboval, v tu chvíli se snažím mu věnovat veškerou péči. Přeci jen je to můj pracovní nástroj.

Libor STACH - celý NetHovor