Scéna.cz 

95. výročí narození Václava Čtvrtka

I když dnešní generace jen velmi málo čte, spisovatele Václava Čtvrtka zná snad opravdu každý. Nebo alespoň jeho postavičky – loupežníka Rumcajse, jeho synka Cipíska, Křemílka a Vochomůrku, ale také vílu Amálku, makovou panenku a motýla Emanuela, hajného Robátka a jelena Větrníka a spoustu dalších, které zpopularizovaly televizní Večerníčky a především osobité vyprávění Karla Högera, Eduarda Cupáka, Vlastimila Brodského či Jiřiny Bohdalové. Hravé milé dětské příběhy napsané krásnou češtinou patří do zlatého fondu české literatury pro děti. Dnes vzpomínáme 95. výročí narození jejich tvůrce.

Václav Čtvrtek (původním jménem Václav Cafourek) se narodil 4. 4. 1911 v Praze a tamtéž 6. 11. 1976 zemřel. Byl prozaikem, autorem osobitě stylizovaných dětských příběhů, především představitel moderní pohádky. Jeho pohádky byly mnohokrát převedeny do seriálové podoby. Za 1.světové války se rodina na několik roků odstěhovala z Prahy k dědečkovi do Jičína. V Praze vystudoval gymnázium a na přání otce začal studovat práva. Po třech semestrech ale studia zanechal. Pracoval jako účetní úředník na okresním finančním ředitelství v Chebu, kde napsal svůj první humoristický román. Za 2.světové války pracoval jako finanční úředník v Praze. Po osvobození začal spolupracovat s dětskými časopisy Brouček, Sedmihlásek, Vlaštovička, později Mateřídouška, Ohníček, Pionýr, Pionýrské noviny a s Čs. rozhlasem, kde se stal vedoucím vysílání pro děti a mládež. Od roku 1960 se věnoval výhradně spisovatelské práci. (Pseudonym : Huge Prattler).
Největší ohlas získaly jeho pohádkové knihy, inspirované fantazií lidových pověstí a pohádek. Z folklórní předlohy čerpá jednotlivé motivy, staví na tradičních pohádkových figurkách a bytostech (loupežníci, ševci, hajní, vojáci, vodníci, čerti), přidává k nim nové a rozvíjí příběhy s vlastní autorskou invencí. Děj klade do uplynulých časů, do venkovské přírody, do lesů, k rybníkům, často na Jičínsko. Smysl pro spravedlivý svět, sousedská pohoda a rozmarný tón patří k hlavním znakům jeho příběhů, právě tak jako osobitý, hravý a náročný jazyk, cit pro úsporný, neobvyklý a poetický výraz. Pohádky o loupežníku Rumcajsovi, Makové panence, Křemílku a Vochomůrkovi, v nichž navázal na pohádkovou linii K.Čapka, J.Lady, O.Sekory, J.Drdy a J.Š.Kubína, získaly velkou oblibu také v televizním provedení (též Nezbedné pověsti).
Druhou část své tvorby věnoval tématice života současných dětí. Psal klukovské příběhy (My tři a pes z Pětipes, Dobrodruzi z Devátého náměstí), dívčí románky (Malá letní romance) i větší povídky z dnešní doby s pohádkovými motivy (Duha a jelen Stovka, Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka).