Scéna.cz 

Výtvarné tipy 20. týden

Deset století architektury: Pardubice, Pernštejnové – stavebníci I.
Poté, co Vilém z Pernštejna koupil Pardubice v roce 1491, postaral se nejen o jejich hospodářský rozkvět, ale i architektonický rozvoj (1998). Režie B. Hončarivová. Vilém z Pernštejna se rozhodl v Pardubicích založit své rodové sídlo. Starou tvrz začal přestavovat na vodní zámek v pozdně gotickém slohu. V 16. století vznikla průmyslová čtvrť, kde se moderním způsobem užívalo hnací síly vody. Vilém se nepodílel jen na hospodářském rozkvětu města, ale záleželo mu i na jeho architektonickém rozvoji. V roce 1507 bylo město zasaženo velkým požárem. Vilém znovu požádal svého stavitele Pavla z Pardubic, aby pro město navrhl jednotný urbanistický plán. V roce 1538 vyhořelo město podruhé a i tentokrát obnově města pomohli Pernštejnové. Domy byly zvýšeny o druhé patro a přestavěny v renesančním slohu, přičemž nejvýraznějším prvkem přestavby se stala terakotová ostění. Nástupem Vilémových synů vstoupila renesance nejen do města. Také starší gotický hrad prošel renesanční přestavbou. Ke vstupnímu portálu byl přistavěn kamenný most s bohatou reliéfní výzdobou, novinkou byly i rozměrné nástěnné malby s biblickou tematikou a unikátní dřevěné a bohatě zdobené kazetové stropy. Pernštejnské sídlo v Pardubicích je jakýmsi mezníkem v historii feudálních sídel.
Vysílání: 13.5., 11.55 hod., ČT2

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých II (8/10)
Jak vypadala honosná sídla v době své největší slávy? Dnes navštívíme Švihov, Vlčtejn, Roupov či Kokšín (2017). Scénář a režie M. Polák. Impozantní švihovský hrad, dodnes obklopený vodním příkopem, ve své době proslul nedobytností a je jedinečným příkladem pravidelné architektury středověkého sídla. Stavitelé Skály místo vodní plochy plně využili možností daných rozeklaným skalnatým hřebenem a vybudovali dvojhrad se dvěma na sobě nezávislými jádry. Původní hrad Vlčtejn, občas nazývaný i Vildštejn, byl dřevěný a před rokem 1360 ho získali Rožmberkové, kteří ho přestavěli a dali mu dnešní podobu. Roupov se jako jediná zřícenina v Česku může honosit tím, že její dominantou je komín. Pod ním zachovalá černá kuchyně, kde se na ohništi mohl péci celý vůl, je skutečnou raritou. Skromnější pozůstatky zůstaly z dalších hradních sídel jihozápadních Čech – Kokšína a Potštejna. V krajině již zcela zaniklých hradů se pokusíme vypátrat, kde se nacházely Komošín a Strašná skála.
Vysílání: 15.5., 13.40 hod., ČT2
Opakování: 20.5., ČT2

Velcí mistři: Michelangelo Buonarroti
Životní a umělecká cesta tvůrce věhlasné sochy Davida, od raného dětství, až po práci na Posledním soudu a stavebních úpravách Baziliky svatého Petra v německém dokumentu. Michelangela nazývali „il divino“, tedy „božský“, už jeho současníci. Jako sochař, architekt a malíř otřásl normami a porušil mnohá tabu. Jeví se dodnes jako všestranný génius, který usiluje o absolutní nadčasovou krásu.
Vysílání: 11.5., 22.10 hod., ČT art
Opakování: 17.5., ČT art

Jacopo Tintoretto: umění obrazu, vražda malířství
Život a dílo nejvýznamnějšího benátského manýristického malíře. Italský dokument. Pro Paula Cézanna byl Tintoretto malířem s velkým M a v jeho díle dokázal najít vše. Renoir se vydal do Benátek jen kvůli němu. Pollock ho počítá mezi své mistry. Sartre ho nazývá „prvním z prokletých básníků“. Když se skutečně ponoříme do studia Tintorettova díla, objevíme revolučního umělce.
Vysílání: 12.5., 22.25 hod., ČT art
Opakování: 18.5., ČT art