Scéna.cz 

Výtvarné tipy 23. týden

Příběhy domů: Kartouza valdická
Původně kartuziánský klášter a místo posledního odpočinku Albrechta z Valdštejna, dnes jedna z nejpřísněji střežených českých věznic (2008). Režie K. Žalud. Barokní klášter ve Valdicích založil v roce 1627 Albrecht z Valdštejna. Impozantní stavba sloužila nejen potřebám kartuziánského řádu, ale také jako místo posledního spočinutí jejího zakladatele. Po zrušení kláštera Josefem II. začal valdický areál chátrat a všechny pokusy o využití rozlehlého komplexu pravoúhlých chodeb s malými neprůchozími celami ztroskotaly. Řešení se našlo až v polovině 19. století: z kláštera se stává "C. K. trestní ústav ve Valdicích, určený k výkonu trestu těžkého žaláře" a jedním z jeho prvních "klientů" byl legendární loupežník Václav Babinský. Vězením zůstala valdická kartouza dodnes, a to jedním z nejpřísněji střežených v celé zemi. I proto se přetrvávajícím duchem působivé stavby necháme prodchnout pěkně zvenčí.
Vysílání: 07.6., 19.20 hod., ČT2

Štíty království českého (5/10) - Hrady nedobyté
Středověké hrady sloužily zejména k obraně našeho území. Jaký byl však život našich předků sevřený v jejich opevnění? (2008). Režie R. Sedláček. V dalším díle naučného cyklu se budou naši průvodci zabývat okolnostmi a technologií dobývání hradů. Každá "bitva" o hrad byla pro útočníka finančně náročná záležitost. Seznámíme se s taktikami obléhatelů i obránců a také s fungováním středověkých válečných zbraní – především obrovských dřevěných praků. Definujeme si také psychologické aspekty obléhací taktiky. Do značné míry totiž rozhodovalo, nakolik své činy obránci i obléhatelé myslí vážně...
Vysílání: 11.6., 17.15 hod., ČT2

Příběhy domů: Herbenův dům
Historie a současnost vilky v Hostišově, kterou si začátkem 20. století nechal postavit básník a spisovatel Jan Herben podle návrhu Jana Kotěry (2009). Režie D. Průchová. Spisovatel Jan Herben si počátkem 20. století nechal postavit malou vilu ve vesnici Hostišov nedaleko Tábora podle návrhu architekta Jana Kotěry. Dnes vilu obývá jeho pravnučka Anna Herbenová, která v ní vyrůstala v době, kdy rodina směla obývat jedinou místnost. Před lety se do vily přestěhovala z Prahy a stala se z ní zdatná hospodářka. Vypráví o historii domu, který se stal němým svědkem událostí v uplynulém století. O tom, jak její pradědeček dům miloval, svědčí citáty ze vzpomínkového Herbenova textu, věnovaného právě Hostišovu, domku a krásné, nedotčené přírodě kolem.
Vysílání: 11.6., 19.20 hod., ČT2

V. V. Štech vypravuje a vzpomíná - O Pražském hradě
Proměny sídla českých králů v uplynulém tisíciletí. Vzpomínkový cyklus významného historika umění a důvěrného znalce zmizelé Prahy (1967). Režie M. Lang. Václav Vilém Štech patřil k nestorům naší kunsthistorie a v 60. letech získal i díky Československé televizi také statut na slovo vzatého pražského pamětníka, který dokázal jedinečně a se zápalem vyprávět o proměnách rodící se metropole. Byl jejich očitým svědkem a navíc se znal s řadou pozoruhodných osobností, které výrazně napomáhaly kulturnímu rozvoji a sebevědomí hlavního města republiky. V dnešním díle vzpomínkového cyklu se dostaneme až do pradávné historie. Profesor Štech nám totiž přiblíží bohatou historii Pražského hradu, která sahá až k bájnému hradišti raných Slovanů. V poutavém vyprávění se dotkneme počátků křesťanství u nás, budeme objevovat tajemství hradního podzemí i doklady vrstvení architektonických stylů v průběhu věků. Pozornosti neunikne ani rozkvět Hradu za éry Habsburků, především dobové zjevení v podobě letohrádku Belvedér, jenž do středověkého města vnesl první poselství nové éry a krásy z renesanční Itálie.
Vysílání: 07.6., 08.30 hod., ČT3
Opakování: 07.6., ČT3

Příběh modelu
Prahu na vrcholu své krásy zvěčnil díky neuvěřitelné píli Antonín Langweil (1996). Režie P. Brezina. Když bylo c. a k. knihovnímu sluhovi Antonínu Langweilovi 35 let (a psal se rok 1826), řekl si, dívaje se z Petřína na město, že krása Prahy je tak jedinečná, že by bylo neodčinitelným hříchem nepokusit se ji zachovat. A ze všech výtvarných technik, které ovládal (fotografie ještě nebyla), rozhodl se pro tvorbu prostorového modelu. Netušil, že přes nepřízeň svého okolí tvoří dílo, jež nejen zachytí krásy města, ale bude i neocenitelným dokladem jeho podoby pro příští architekty a ochránce památek. A stalo se už nejednou, že při rekonstrukci starých pražských domů i celých areálů posloužil jako nejspolehlivější vodítko právě do nejmenších podrobností propracovaný Langweilův model. Toto dílo by však mělo být i inspirací při změnách a dostavbách – určitě bychom se tak vyvarovali zbytečného nevkusu, který občas proniká do ulic historického města.
Vysílání: 07.6., 08.50 hod., ČT3
Opakování: 07.6., ČT3

Dostavba chrámu sv. Víta
Nejvýznamnější chrám v naší zemi čekal na své dokončení až do 20. století. Cyklus nazírající historické události z netradičních pohledů (2007). Režie M. Kučera. Dnešní díl cyklu představí dramatické peripetie výstavby katedrály, bez níž si už dnes nedovedeme panorama Prahy a Hradčan představit. Základní kámen ke stavbě nové části katedrály byl sice položen již roku 1392, ale dějinné převraty a požár roku 1541 plynulé výstavbě nepřály. V období baroka se objevily vážné snahy rozestavěný chrám dokončit a završit jej velkou kupolí. Teprve koncem 19. století stavbu citlivě dotvořil architekt Josef Mocker v neogotickém stylu. Ke slavnostnímu otevření katedrály pak došlo v září 1929, kdy se slavilo tisícileté výročí od smrti svatého Václava.
Vysílání: 08.6., 12.30 hod., ČT3
Opakování: 08.6., ČT3

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení u děl sochařů Ottavia Mosta a Františka Preisse (2002). Kamera a režie J. Hojtaš. Dnes začneme vyprávění v Lapidáriu u sochy sv. Václava, kterou vytvořil Ottavius Most. Do Prahy přišel ze Salzburku, ale znal i italská díla. K nám přinesl úplně nový styl inspirovaný Berniniho radikálními barokními kompozicemi. Jeho sochy andělů připomínají jejich slavnější protějšky v Římě, u Andělského hradu. Dalším významným umělcem, kterého pan profesor Dvořák představí, je u nás nepříliš známý František Preiss. Jeho vynikající řezbářská díla není možné k ničemu dalšímu přirovnat. Sochy vyřezával z lipového dřeva a díky použité povrchové úpravě postavy vytvářely dojem, že jsou vytesány z mramoru. Preissův odkaz můžeme dnes obdivovat především v kostele sv. Voršily na Národní třídě v Praze.
Vysílání: 09.6., 10.00 hod., ČT3
Opakování: 12.6., ČT3

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení s Janem Oldřichem Mayerem (2002). Kamera a režie J. Hojtaš. Dnešní zastavení na Karlově mostě začínáme na opačné – malostranské straně. První sousoší vlevo bylo objednáno lékařskou fakultou Karlovy univerzity, a proto je zasvěceno sv. Kosmovi a sv. Damiánovi, patronům lékařství, mezi nimiž se tyčí postava zmrtvýchvstalého Ježíše Krista. Autorem pozoruhodného díla je Jan Oldřich Mayer, který se po studiích ve Vídni usadil na sklonku 17. století v Praze. Druhou jeho sochou na mostě je figura sv. Judy Tadeáše z roku 1708, které nechybí pro díla tohoto sochaře charakteristický úsměv. Mimo Karlův most se můžeme s realizacemi Jana Oldřicha Mayera setkat například na průčelí Domu U zlaté studně, jehož štuková výzdoba s panteonem národních světců a reliéfem morové patronky svaté Rozálie patří k velmi cenným dokladům barokního umění.
Vysílání: 10.6., 10.00 hod., ČT3
Opakování: 13.6., ČT3

Regionální muzeum Teplice
Muzejní expozice v empírovém zámku rodu Claryů připomíná nejen věhlas kdysi světově proslulých lázní (2001). Režie P. Kudela. Teplické muzeum sídlí od roku 1947 v prostorech zámeckého sídla, jehož unikátní součástí je však i část románského ženského kláštera ze 13. století. V muzejní expozici můžete obdivovat umělecké výrobky, kterými Teplice v době své největší slávy prosluly, a také mnoho upomínek na proslulé hosty zdejších lázní. Jedinečné skvosty ukrývá i stálá výstava historických hodin a numismatický kabinet.
Vysílání: 13.6., 12.45 hod., ČT3
Opakování: 16.6., ČT3

Sen o Kuksu
Vzácná barokní památka, kterou proslavily sochy Matyáše Bernarda Brauna a jeho kamenný Betlém (2015). Kamera L. Hlavatý. Scénář a režie P. Hašek a M. Kučera. Unikátní areál v Kuksu nechal vybudovat hrabě František Antonín Špork jako lázeňské a společenské centrum šlechty zhruba před 300 lety. Do roku 1694 byly postaveny lázně, ve své době jedny z nejvýstavnějších v Čechách. Roku 1702 bylo postaveno divadlo a závodiště, 1704 lázeňský dům a domy pro hosty, v letech 1707–1716 špitální kostel a Hospital Milosrdných bratří se zahradou. V letech 1720–1724 přibyl nový lázeňský dům a Dům filosofů s knihovnou. Už za života hraběte Šporka význam lázní postupně upadal a po jeho smrti vinou nezájmu dědiců lázně chátraly. V rámci rekonstrukce dokončené v roce 2015, jejíž cena se vyšplhala do stovek milionů korun, byly opraveny barokní domy, vydlážděny cesty, opravena historická schodiště a kašny s lázeňskými prameny. Rekonstrukce lázní probíhala souběžně s opravami Hospitalu Kuks, který nabízí novou expozici Muzea farmacie, opravené interiéry, renovované nádvoří a v neposlední řadě bylinkovou zahradu za Hospitalem. Zrestaurován byl i nedávno objevený cyklus nástěnných maleb "Tanec smrti". Dokument režiséra Miloslava Kučery však zdaleka není jen dokumentací rekonstrukce památky. S příběhem hraběte Šporka, Kuksu a nedalekého Betlému Matyáše Bernarda Brauna se seznámíme za pomoci "dobového" divadelního představení, které supluje průvodce filmem.
Vysílání: 09.6., 20.15 hod., ČT art

Velikáni umění II.: Americký impresionismus
Malování zahrad po americku. Britský cyklus dokumentů. Není pochyb, že impresionismus se stal oblíbeným stylem na celém světě. Ale nebylo tomu tak vždycky. Vzpomeňme na Moneta, Renoira, Degase, Pissarra, Berrthe Morisotovou, Mary Cassattovou. Mezi umělci, kteří se díky setkání s impresionismem vydali jinou cestou bylo i nemálo Američanů. Malíři jako Childe Hassam, William Merritt Chase, J. Alden Weir, Maria Pakey Dewingová. Jejich tvorba pokrývá čtyři desetiletí – od roku 1880 do roku 1920. Prozradili mnoho o své zemi i o tom, jak rychle se měnila.
Vysílání: 09.6., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 13.6., ČT art

Gauguin: Jsem divoch
Citlivý filmový portrét postimpresionistického malíře Paula Gauguina, jenž s využitím moderních uměleckých animací i archivních materiálů klade otázky po smyslu umělcova útěku z civilizovaného světa. Francouzský dokument. Zvolil si cestu malíře – psance, rozkolníka mezi moderními uměleckými proudy své doby, a vydobyl si tím naprostou svobodu. Nikdo nemohl předvídat, že skončí život v osamění, na konci světa, všemi opuštěn. Kdo byl Paul Gauguin? Proč prchal před civilizovaným světem? Francouzský dokument přibližuje Gauguinův nespoutaný život a jedinečnou tvorbu prostřednictvím záběrů jeho díla, archivních materiálů a moderních uměleckých animací.
Vysílání: 09.6., 00.20 hod., ČT art
Opakování: 11.6., ČT art