Scéna.cz 

České filmové tipy 18. týden

Musíme si pomáhat
Boleslav Polívka a Anna Šišková v hlavních rolích příběhu hrdinů proti své vůli z konce 2. světové války na českém maloměstě. Úspěšný koprodukční snímek ČT režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského získal pět Českých lvů a řadu ocenění na mnoha zahraničních festivalech (2000). Dále hrají: letošní jubilant J. Dušek, C. Kassai, M. Huba, S. Stašová, J. Pecha a další. Kamera J. Malíř. Snímek Jana Hřebejka a Petra Jarchovského se odehrává za druhé světové války a pomocí malých lidských osudů dává konkrétní obsah pojmům hrdinství i zbabělost. Jako připomínku tehdejších událostí konce 2. světové války a květnových dnů jej také uvádíme. Bezdětní manželé Čížkovi (A. Šišková a B. Polívka) se rozhodnou v roce 1943 ukrývat v tajné spíži svého bytu židovského uprchlíka Davida Wienera, syna Čížkova bývalého zaměstnavatele. Čížek si uvědomuje nebezpečí, do něhož přivedl svou domácnost i sousedy, avšak pomoc bližnímu v nouzi považuje za samozřejmou věc. Zároveň ale jako značně nehrdinský hrdina umírá strachy. Jeho osobní situaci značně zkomplikuje blížící se konec války, kdy mu hrozí nebezpečí jak ze strany Němců, tak i "poctivých" českých spoluobčanů...
Film nabídl velkou hereckou příležitost Anně Šiškové a Boleslavu Polívkovi v hlavních rolích, oba za role získali Českého lva. Snímek dále získal hlavní ceny festivalů ve Vancouveru a v Sydney, cenu Český lev v pěti kategoriích a v roce 2000 získal nominaci na Oscara za neanglicky mluvený film.
Postavu Horsta Prohasky osudem spojeného s hlavními protagonisty snímku vytvořil čerstvý šedesátník Jaroslav Dušek.
Vysílání: 03.5., 22.20 hod., ČT1

Úsměvy Jarmily Konečné
Hostem J. Hanzlíka byla významná televizní, filmová a divadelní kostýmní výtvarnice a scénografka, která se narodila přesně před 90 lety (2008). Režie P. Vantuch. Jarmila Konečná byla legendou české kostýmní scénografie a již od začátku padesátých let zanechávala nesmazatelnou tvůrčí stopu nejen na předních českých divadelních scénách (Divadlo F. X. Šaldy v Liberci či Divadlo na Vinohradech), ale také v řadě filmových děl, a v tvorbě pro televizi. Její setkání s Jaromírem Hanzlíkem bylo příležitostí k ohlédnutí za její bohatou tvorbou, která čítá více než pět set titulů. Díky televiznímu archivu tak je možné obdivovat její nápady a dokonalé řemeslo v televizních inscenacích, z nichž například hra Doktor a běsi vznikla již roku 1966. Od té doby získala Jarmila Konečná pověst první dámy českého kostýmu.
Během setkání před televizními kamerami však Jarmila Konečná pouze nepředstavovala své dílo, ale sdělila Jaromíru Hanzlíkovi i několik tajemství ze zákulisí – např. jak zacházet s bílou košilí před kamerou, aby byla skutečně bílá a ne zelená, nebo jak organizovat v dobových filmech davové scény, aby nedokonalé kostýmy tvořily dokonalé pozadí. Právě toto vytříbené vizuální cítění umožnilo Jarmile Konečné pracovat přes padesát let doma i v zahraničí a vychovat na DAMU výborné kostýmní výtvarníky. Pořad uvádíme jako vzpomínku na Jarmilu Konečnou (*9. 5. 1931 – †28. 8. 2015) od jejíhož narození právě dnes uplynulo 90 let.
Vysílání: 09.5., 08.15 hod., ČT1

Krev zmizelého
Dramatický příběh matky a dcery bojujících o základní lidské právo na život z období 2. světové války. Velkolepý filmový epos lásky a prokletí (2005). Hrají: V. Cibulková, M. Huba, E. Geislerová, O. Vetchý, I. Bareš, V. Dlouhý a další. Scénář V. Körner. Kamera J. Mach. Režie M. Cieslar. Výpravný historický film podle scénáře Vladimíra Körnera zachycuje dramatické příběhy matky a její dcery z období 2. světové války. Děj je rozvržen do čtyř ročních dob, které jsou ideálním pozadím pro strhující děj, odehrávající se v divoké přírodě moravských hor, ale také v exotickém belgickém Kongu. Režisér Milan Cieslar zde barvitě a citlivě vypravuje příběh žen ve vyhrocené historické situaci a navazuje na svoji předchozí tvorbu s válečnými motivy. Děj filmu začíná ve třicátých letech 20. století. Baltský šlechtic Arno von Lieven (V. Jiráček) utíká před sovětskou hrozbou do finské války. V boji je zraněn a převezen do lazaretu, kde mu zachrání život ošetřovatelka Helga (V. Cibulková). Oba prožívají vášnivou lásku, ale Arno je povolán zpět do boje. Z krátkého vztahu se Helze narodí dcera Dorli (E. Geislerová), která se pro matku stává jediným smyslem života. Společně pak prožívají utrpení i potupu a pokoušejí se přežít navzdory všem útrapám složité doby. Film získal řadu ocenění, dominují mu skvělé herecké výkony např. Vilmy Cibulkové, Simony Stašové, Martina Huby, Václava Jiráčka a Ester Geislerové.
Vysílání: 06.5., 22.00 hod., ČT2

Jedna kočka za druhou
Letošní jubilantka Jiřina Bohdalová v nezapomenutelné roli rázné prodavačky Kláry ve filmovém přepisu slavné divadelní hry Jiřího Hubače Dům na nebesích. (1993). Dále hrají: J. Somr, P. Nárožný, J. Jirásková, V. Vydra, S. Postlerová, V. Postránecký, V. Zawadská a další. Kamera A. Holub. Scénář a režie František Filip. Komedie režiséra Františka Filipa Jedna kočka za druhou je postavena na dominujícím hereckém výkonu Jiřiny Bohdalové. Po pět let se v Divadle na Vinohradech hrála hra Jiřího Hubače Dům na nebesích, jež je předlohou tohoto filmového zpracování. Vděční divadelní diváci se rádi a hojně chodili dívat na představení s oblíbenou herečkou, pro niž byla role svérázné prodavačky Kláry přímo napsaná. Jakoby se rovnou počítalo s tím, že vyzrálé umění a osobní šarm hlavní představitelky dokáží překlenout slabiny nepříliš originální zápletky. Při realizaci divadelní inscenace se to skutečně podařilo a i představitelé ostatních rolí si dokázali vybudovat prostor pro vytvoření životných postav. Tvůrci filmové verze tedy dobře věděli, oč jde. V rekordně krátkém čase – sedmnácti natáčecích dnech – a s nízkým rozpočtem se pokusili vrátit k tradici české komedie, založené především na dobrých hereckých výkonech a filmařském řemesle. Režisér František Filip se zhostil svého úkolu s citem pro míru a vkus. Vyvaroval se násilných aktualizací textu, ponechal příběhu jeho komorní ráz i stylizaci dialogů, zdůraznil civilnost prostředí i uměřenost komediální nadsázky.
Vysílání: 09.5., 21.50 hod., ČT2

Kára plná bolesti
Vysnít si krásnou budoucnost je jediný způsob, jak přečkat krutou dobu války. Slovenský film (1985). Hrají: M. Geišberg, M. Zednikovič, Z. Studenková, E. Vejmělková, V. Černý, V. Jamnická, F. Zvarík a další. Režie Stanislav Párnický (Ve slovenském znění) (Premiéra). Válka si vybírá svou krutou daň, kterou musí platit všichni. Zejména tvrdě dopadá na malou slovenskou vesnici, kde se zápas o holý život stává zkouškou lidského charakteru. Pro dva zchudlé kamarády Jakuba (M. Geišberg) a Maja (M. Zednikovič) je protloukání se bídou více než těžké. Jakub odněkud na své káře rozváží kyselku pro celou vesnici a žije v polorozpadlém domku se svou sestrou Terezou (E. Vejmělková), jejíž opatrovatelkou a průvodkyní životem je zkušená žena Mara (Z. Studenková), co se zaopatřuje penězi od svedených vojáků. Majo je zase nalezenec a bezdomovec, který dělá, co se zrovna namane, aby přečkal další den. Jedinou útěchou jsou pro dva nerozlučné přátele kolující zkazky o jakési zemi zaslíbené, kde není bída ani hlad a kam by se oba mohli vypravit. Jenom tato samotná vize, idea ony dva i zbytek vesnice drží na nohou, a dává jim naději v lepší zítřky.
Vysílání: 03.5., 21.40 hod., ČT art

Hvězda zvaná Pelyněk
Myšlenka na svobodu je sladká, vzpoury však mívají hořké konce. První český film měsíce května s letošní jubilantkou Jiřinou Bohdalovou (1964). Dále hrají: V. Matulová, R. Deyl ml., J. Sovák, R. Brzobohatý, J. Tříska a další. Scénář J. Procházka a J. Fried. Kamera J. Tuzar. Režie M. Frič. Koncem května 1918 se do rumburských kasáren vracejí vojáci z ruského zajetí. Je mezi nimi i Franta Noha, bývalý cirkusový artista. Vojáci i oficíři si vycházejí povyrazit do vinárny U růže, kde je největší atrakcí pěkně vyvinutá zpěvačka a tanečnice Tonka. V kasárnách však panuje tradiční rakouský dril. Vojáci jsou čím dál nespokojenější. Pohár jejich trpělivosti přeteče, když se dozvědí, že mají jít znovu na frontu. Navrátilci z Ruska, ovlivnění tamější Říjnovou revolucí, vědí, jak si počínat. Obsadí četnickou stanici, poštu i nádraží. Vinou neukázněného vojína však jejich vzpoura ústí do tragického konce. Film Hvězda zvaná Pelyněk, natočený podle skutečných událostí, je jednaosmdesátým dílem Martina Friče. Stal se jedním z nejúspěšnějších filmů první poloviny 60. let a dodnes neztratil nic na své působivosti.
Vysílání: 05.5., 21.35 hod., ČT art