Scéna.cz 

Výtvarné tipy 40. týden

Potrava duše & těla (11/20)
Warhol a hamburger. Francouzský cyklus ARTE. Jíst správně hamburger může být někdy umění. Namalovat ho rovněž, zvláště pokud se jmenujete Andy Warhol.... Warhol definoval umění ještě mazaněji než Marcel Duchamp. Pop art své náměty hledal v ulicích. Obrazy, které si Warhol volil, jsou obrazy, odkazující samy o sobě na pojem množství – a na pojem hromadné spotřeby. "Hamburger", akrylovou malbu na plátně, umělec vytvořil v roce 1986, pouhý rok před smrtí. Daniel Humm, šéfkuchař restaurace Eleven Madison Park v New Yorku, městě úzce spjatém s Warholovým životem, se nechal tímto kontroverzním umělcem inspirovat.
Vysílání: 02.10., 11.35 hod., ČT2
Opakování: 03.10., ČT2., 04.10., ČT2

Deset století architektury: Barokní divadlo v Českém Krumlově
Jeden ze čtyř dochovaných unikátních divadelních prostor na světě zdokumentovali M. Kubala a T. Šimerda (1997). Okolo poloviny 18. století byl zámek Český Krumlov obohacen o další stavby a interiéry v barokním a rokokovém slohu. Z našeho pohledu je ten nejdůležitější objekt skryt v nenápadné budově zřízené v letech 1766–68. Diváci tehdy chodili z maškarního sálu přes plášťový most dřevěnou chodbou přímo do hlediště divadla. Hlediště je řešeno typickým způsobem pro všechna zámecká divadla v 18. století. Panovník seděl v kryté lóži divadelního sálu, po stranách knížecí lóže byl balkon pro vybrané publikum. Parter patřil návštěvníkům z řad zámeckého úřednictva nebo jiných hostů poctěných zúčastnit se představení. V přední části přízemí, odděleni dřevěnou ohradou, seděli hudebníci. Autoři kulis, vídeňští malíři, upravili rovněž hlediště. Jeviště divadla bylo vybudováno tak, aby vyhovovalo náročným inscenačním požadavkům. Jeviště si zachovalo lichoběžníkový tvar, kdy postupným zmenšováním dekorací směrem k pozadí se vytvářela iluze nesmírného prostoru. Boční kulisy byly zavěšovány na rámy a před zraky diváků se dekorace rychle vyměňovaly na otevřené scéně. Pro uspokojení náročného diváka byly na scéně provozovány i speciální efekty – létací a oblačné stroje. Propadlo umožňovala, aby se na scéně z mořských vln vynořovaly útesy nebo bůh Neptun a potápěly se koráby. Zvukové efekty navozovaly přítomnost přírodních živlů. Světelné možnosti divadla však byly omezené. Na celém světě jsou zachována jen čtyři divadla z 18. století s původními dekoracemi a mašinerií. Vedle Českého Krumlova další dvě nalezneme ve Švédsku a pak u nás na zámku v Litomyšli. Krumlovské dekorace jsou však nejstarší.
Vysílání: 05.10., 09.55 hod., ČT2

Deset století architektury: Středověký kostel v krajině
V harmonické krajině Pošumaví jsou dodnes roztroušeny cenné venkovské kostely z období přelomu románského a gotického slohu (1999). Scénář a režie T. Šimerda. Ve své době představoval středověký kostel stavbu zvláštního významu. Často se jednalo o jedinou kamennou budovu uprostřed vsi složené z dřevěných či hliněných domků s polozemnicemi. Kromě své duchovní funkce kostely sloužily i jako útočiště pro lid ze vsi v době nebezpečí. Byly obehnány zdí a jejich věže mívaly přístupná patra. Tvůrci tohoto dílu se zaměřili na několik typických staveb dochovaných v jižních Čechách – kostel sv. Vavřince na Zdouni nedaleko Sušice (ze sklonku 12. století), kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích u Sušice (byl vysvěcen 20. prosince 1178 salzburským arcibiskupem, premonstrátem Adalbertem), kostel Zvěstování P. Marie ve Zbynicích severně od Sušice (byl postaven v románsko-gotickém slohu ve druhé polovině 12. století) a kostel sv. Mořice v Mouřenci u Annína (pozdně románská jednolodní stavba s dvoupatrovou věží nad chórem a apsidou z doby kolem roku 1230). Tyto harmonické stavby vznikaly na přelomu románského a raně gotického období a vyhlížejí velmi skromně, neboť při jejich budování nešlo o reprezentaci, ale o vybudování prostého domu Božího, v souladu s posláním "chudé" církve.
Vysílání: 06.10., 10.25 hod., ČT2