Scéna.cz 

Výtvarné tipy 50. týden

Zrezivělá krása: Ticho nad Kladnem
Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu (2012). Dokumentaristka Veronika Müllerová nalézá v Poldovce střípky z Hrabala a Boudníka. Území bývalé "Poldovky" zabírá čtvrtinu největšího města Středočeského kraje. Budeme-li hledat geografický střed města, skončíme na léta ztichlé vlakové koleji uprostřed rumiště – kde nic nevede nikam. Co mohlo být ukradeno už neleží mezi tím, co je ukradeno úplně všem a nad zmarem tiše prorůstajícím nezdolnou přírodou dominují z kovu svlečené tři vápenné věže, kulturní památka, dominanta Kladna, malomocné kolosy – z kterých pomalu opadávají kusy šamotového masa do nenávratna. Před rokem 1989 pracovalo v Poldi Kladno dvacet tisíc lidí. Vápenné věže byly součástí Vojtěšské huti, později Huti Koněv a ještě později Spojené ocelárny NP, který do sebe spolykal celý industriální kolos vyrůstající z nitra města až daleko za "humna" a který postupně srostl z několika hutí a dolů. O historii Poldi Kladno bude vyprávět a areálem nás provede mladý architekt a zaměstnanec důlního muzea v Kladně Tomáš Voldráb. Kromě toho, že zpracoval historii vápenných věží pro zápis mezi kulturní památky, byl i jedním se zakladatelů hnutí Kladno Koněv, které se snaží hledat budoucnost pro mimořádně zajímavé industriální památky v bývalé huti. Tuny světoznámé kvalitní oceli se zrodily v Poldovce a ač ocejchovány hlavičkou paní Poldi, manželkou Karla Wittgensteina, kterou si vybral továrník pro značku svých hutí, zmizela ocel rozprodána do celého světa. Něco však vzniklo v Poldince velmi nenápadně a koroze se toho hned tak nedotkne. Je to dílo Bohumila Hrabala a Vladimíra Boudníka. Jejich poezie (Krásná Poldi) a grafická díla budou provázet příběh Tří mlčenlivých svědků industriální slávy Kladna.
Vysílání: 11.12., 10.50 hod., ČT2
Opakování: 15.12., ČT2., 16.12., ČT2

Deset století architektury: Rožmberk
Nejstarší sídlo rodu Rožmberků si navzdory pozdějším přestavbám zachovalo dispozici středověké pevnosti (1999). Režie J. Šikl. Dějiny hradu Rožmberk jsou dějinami jednoho z nejvýznamnějších českých rodů – Vítkovců. Historie rozmachu a pádu tohoto rodu je neoddělitelně spojena s osudem celého českého království. Vítkovci přišli do jižních Čech koncem 12. století. Nejmocnějšími z nich byli pánové z Rožmberka, kteří odvozovali své jméno od hradu, založeného na vysokém ostrohu nad Vltavou. Jeho vznik je předpokládán kolem poloviny 13. století. Z těchto nejstarších dob se v dnešní stavbě zachovalo jen velmi málo – přízemní část západní věže s polokruhovým zaklenutým románským oknem. Soudí se, že hrad byl od počátku budován jako dvojhradí. Dolní hrad, zbudovaný na jižním výběžku ostrohu a Horní hrad na přístupové cestě z vnitrozemí. Podobný charakter měly i další stavby Vítkovců – Český Krumlov a Jindřichův Hradec. Dolní hrad sloužil jako rezidence, horní část s věží byla přístupovým předpolím Dolního hradu. Obě části byly odděleny hlubokým příkopem. Dominantou horní části hradu je válcová věž, zvaná Jakobínka. Její vznik je také spojován s nejstarší historií hradu. Z gotiky se zachovaly i původní části paláce do úrovně prvního patra. Za vlády dalšího z Rožmberků – Voka sílila prestiž a postavení rodu. Vok byl oddaným služebníkem Přemysla Otakara II. a význam Rožmberků rostl s mocí panovníka. V té době byl hrad významným sídlem rodu, který měl podstatný vliv v českém království. To sahalo až na jih k Jaderskému moři a dominium Rožmberků v něm získalo důležitou strategickou polohu.
Vysílání: 11.12., 04.30 hod., ČT2

Kroměříž
"Hanácké Atény" jsou od roku 1998 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO nejen díky svému architektonickému bohatství, ale také pro jedinečnou sbírku výtvarného umění, tisků a rukopisů v depozitářích zdejšího zámku (2009). Připravil T. Mojžíš. Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži byly zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1998. Vznik a vývoj zámku je nerozlučně spjat s historií olomouckého biskupství, arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů. Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny a je v nich množství původního dobového zařízení. Za povšimnutí stojí Trůnní, Sněmovní a Manský sál, Lovecká síň, Carský salon, stará knihovna a letní byt. Zdejší obrazárna uchovává díla předních evropských malířů od 15. do 18. století (Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st.). Takzvaná Podzámecká zahrada byla původně jakousi zásobní zelinářskou a květinovou zahradou. V průběhu 17. století získala barokní podobu a stala se kompozičně jakýmsi plynulým pokračováním zámku. Devatenácté století proměnilo tuto zahradu na stylový krajinářský park o rozloze čtyřiašedesáti hektarů.
Vysílání: 13.12., 19.15 hod., ČT2

Třeboň – Krčínovo dobré dílo
Miroslav Táborský představuje historii a jedinečné příběhy českých památek zapsaných či nominovaných na prestižní seznam UNESCO (2017). Režie J. D. Novák. Rovinatá krajina Třeboňska na jihu Čech je prostoupena rybničními sítěmi s více než 450 rybníky a umělými vodními kanály. Jedná se o oblast s největší koncentrací umělých vodních ploch v rámci celé České republiky a považuje se za centrum českého rybníkářství. Zakládání rybníků spojených s chovem ryb se v původně močálovité krajině stalo výnosným hospodařením. Stavbou umělých nádrží byla navíc odvodňována přilehlá území, která mohla být dále využívána. Na přelomu 15. a 16. století byl majitelem třeboňského panství Petr IV. z Rožmberka, který tyto hospodářské aktivity velmi podporoval. O další výrazný rozvoj rybníkářství se zde pak zasloužil v 16. století zejména Jakub Krčín z Jelčan. K jeho nejvýznamnějším počinům patří stavba rybníků Rožmberk a Svět a vybudování umělého kanálu Nová řeka. Ačkoliv zdejší rybníky v následujícím období výrazně poškodila třicetiletá válka, ale také jejich rušení na přelomu 18. a 19. století, od druhé poloviny 19. století se dařilo zdejší rybníkářství znovu obnovovat. Dnes tyto rybníky tvoří 16 vodohospodářských soustav a reprezentují obdivuhodné stavitelské umění našich předků, jež jsme docenili i během velkých povodní v roce 2002.
Vysílání: 14.12., 21.30 hod., ČT2
Opakování: 17.12., ČT2., 19.12., ČT2

Dokonalé mrakodrapy: One World Trade Center
Základním požadavkem pro vznik tzv. "Věže svobody" byla bezpečnost. Nové světové obchodní centrum musí odolat výbuchům, bouřím, zemětřesením, a přitom splnit svůj úkol: stát se symbolem USA a dominantou manhattanské siluety. Britský dokumentární cyklus. Práce na nové výstavbě v rámci takzvaného „Ground Zero“ započaly v roce 2006, pět let po tragických útocích, kterým podlehly obě věže bývalého Světového obchodního centra. Architekti zde navrhli nejen muzeum a památník obětem, ale rovněž novou nejvyšší budovu USA, která se měla tyčit do výšky úctyhodných 1776 stop, což symbolizuje rok vyhlášení americké nezávislosti. Architekt David Childs, inženýři stejně jako stavbaři samotní se museli vypořádat se zrádným nestabilním podložím, kterému neustále hrozí zaplavení řekou Hudson, i silnými větry, jimž byla podřízena i geometricky působivá fasáda.
Vysílání: 16.12., 16.25 hod., ČT2
Opakování: 20.12., ČT2., 22.12., ČT2

Po českých a moravských galeriích s Eliškou Fučíkovou (6/8)
Sbírka středověkého umění v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou (2011). Režie J. Hojtaš. Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou byla založena v roce 1953 a už tehdy se začala opravovat Schwarzenbergská jízdárna, která se o tři roky později stala výstavním prostorem pro mimořádnou kolekci českého středověkého umění. A ta je po sbírce Národní galerie u nás vůbec největší. Kromě prohlídky alespoň některých exponátů nahlédneme také do technologie středověké malířské dílny. Pozornost je věnována i sbírce z pozůstalosti dr. Vlastislava Zátky, která soustřeďuje nizozemské, holandské a vlámské umění.
Vysílání: 12.12., 00.15 hod., ČT art
Opakování: 14.12., ČT art., 18.12., ČT art

Rumunsko – La revedere Romania!
V premiérové řadě cyklu nás provede žasnoucí architekt David Vávra podivuhodnými osudy našich krajanů architektů a stavitelů a jejich dílem tentokrát po Rumunsku. Režie R. Lipus (Premiéra)
Vysílání: 15.12., 21.50 hod., ČT art
Opakování: 16.12., ČT art., 20.12., ČT art