Scéna.cz 

Martin Kukučín – 150. výročí narození

(17. května 1860 - 21.května 1928)
„Šťastný vek, kým stojí nad nami bytosť
držiaca v jednej ruke korbáč a v druhej koláč.“
Slovensko v těchto dnech vzpomíná 150.výročí narození jednoho ze svých nejvýznamnějších autorů, zakladatele moderní slovenské prózy. Pamatuji se, že v době mých školních let bylo jeho dílo, konkrétně „Ryšavá jalovica,“ povinnou četbou. Nevím, jak je to dnes... ale v každém případě patří tento autor celým svým dílem do středoevropského kontextu, byť jeho životní cesty byly křivolaké, zavedly jej i za oceán. A na svém rodném Slovensku prožil v dospělém věku jen pár let.

Martin Kukučín (vlastním jménem Matej Bencúr) se narodil v roce 1860 ve slovenské Jasenové v rodině sedláka. Vzdělání získal na několika slovenských gymnáziích. Poté se chtěl věnovat studiu teologie, ale kvůli protislovenské atmosféře na bratislavské fakultě dal nakonec přednost studiu lékařství v Praze. Poté absolvoval lékařskou praxi v Bratislavě, Innsbrucku a Vídni. Vzhledem k tomu, že na Slovensku marně hledal zaměstnání, přijal nakonec nabídku na místo obecního lékaře na ostrově Brač v dnešním Chorvatsku. Měl tady kromě lékařské ordinace také lékárnu, a zároveň se účastnil i zdejšího kulturního života. Stal se předsedou čtenářského a kulturního spolku Hrvatski Sastanak. Návrat na Slovensko, o který se pokoušel, se nepodařil, a tak nakonec se svou chorvatskou manželkou odjel v roce 1908 do Jižní Ameriky. Usadil se Punta Arenas v Chile. Do Evropy se vrátil ve 20.letech. 1922-24 žil na Slovensku, poté znovu odjel do Chorvatska a nakrátko i do Jižní Ameriky, aby tu uspořádal své majetkové záležitosti. Konec života prožil v Chorvatsku, kde i zemřel. Byl pochován v Záhřebu, ale v roce 1928 bylo jeho tělesné ostatky převezeny do Martina na Národní hřbitov.
V jeho díle, které započalo v roce 1883 povídkou Na hradskej ceste, se objevují kromě povídek a novel, také historické romány, cestopisy a dramata. Zpočátku je jeho tvorba charakteristická popisem venkovského prostředí, ve kterém zúročil vzpomínky na své dětství. Jeho raná díla jsou charakterizována groteskně humoristickou stylizací, později (po roce 1918) se stávají tématem jeho prací témata „vyšší“ (osud národa a lidstva, existenciální motivy). Pro celé Kukučínovo dílo je charakteristická víra v člověka - i když se často obyčejnému člověku směje či kritizuje společenské poměry, stále věří v možnost nápravy svých postav. Z díla: Dom ve stráni (1911-12), Mladá letá (1922), historické romány Bohumil Valizlosť Zábor a Lukáš Blahosej Krasoň (obě 1929), drama Komasácia, první realistická divadelní hra se sociální tematikou 1907) ad.

Ke 150.výročí narození tohoto významného slovenského autora byla vydána stříbrná pamětní medaile.