Scéna.cz 

Pražské jaro 2026 ve 24 zemích světa

V úterý 12. května začne 81. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Potrvá do 4. června a v konečném součtu nabídne 41 koncertů, 6 masterclassů, 18 workshopů a 12 doprovodných akcí, včetně výstavy Pražské jaro Art Salon a Open Air Pražského jara za podpory Skupiny ČEZ. Zahajovací koncert festivalu v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Petra Popelky budou moci díky spolupráci s Českými centry sledovat v přímém přenosu diváci ve 24 zemích světa.

Širšího mezinárodního pokrytí se zahájení festivalu dostává díky nově uzavřené spolupráci se sítí zahraničních zastoupení Českých center, která byla na tiskové konferenci stvrzena podpisem Memoranda o spolupráci. Jeho předmětem je společný zájem obou institucí prezentovat českou hudbu v zahraničí a posilovat mezinárodní renomé České republiky prostřednictvím špičkových hudebních projektů. „Jsem velice rád, že Pražské jaro a Česká centra toto memorandum uzavřely. Festivalu se tak otevírá možnost oslovit svými koncerty příznivce klasické hudby prakticky po celém světě a významně posílit svou pozici ambasadora české kultury na poli kulturní diplomacie České republiky,“ říká ředitel Pražského jara Robert Hanč. „Pražské jaro je jednou z nejvýraznějších kulturních značek, které Česká republika má. Pro Česká centra je proto přirozeným partnerem při prezentaci české kultury v zahraničí. Naší ambicí je díky této spolupráci přivést festival k novému publiku, posílit mezinárodní viditelnost české hudby a ukázat Česko jako zemi s mimořádnou kulturní tradicí i současnou tvůrčí energií,“ říká Jitka Pánek Jurková, generální ředitelka Českých center.

V letošním roce se díky nově uzavřenému partnerství uskuteční 12. května přímé přenosy zahajovacího koncertu Pražského jara v kinech ve Vídni, Londýně, Bělehradu a Bratislavě a 14. května promítne záznam České centrum v Tokiu. Na svých facebookových profilech budou Smetanovu Mou vlast crosspostovat další členové sítě Českých center, která aktuálně čítá 26 poboček. Erbovní dílo české hudby se tak zpřístupní posluchačům nejen v České republice, ale i v dalších 23 zemích světa: Srbsku, Německu, Belgii, Maďarsku, Rumunsku, Egyptě, Vietnamu, Izraeli, Velké Británii, Španělsku, Itálii, USA, Francii, Korejské republice, Bulharsku, Švédsku, Gruzii, Japonsku, Rakousku, Polsku, na Slovensku, Ukrajině a Tchaj-wanu. Záznam koncertu bude na Facebooku k dispozici po dobu třiceti dnů do 10. června 2026.

V České republice bude možné užít si přímý přenos 12. května od 20 hodin pod širým nebem v Riegrových sadech v rámci Open Air Pražského jara za podpory Skupiny ČEZ, nebo jej sledovat u televizních a rozhlasových přijímačů na programu ČT art, v iVysílání České televize, na vlnách Českého rozhlasu Vltava a v rámci crosspostingu také na facebookových profilech České televize, Pražského jara, SOČR a Skupiny ČEZ, generálního partnera festivalu Pražské jaro a partnera zahajovacího koncertu.

Zahajovací koncert v rukou Rozhlasových symfoniků

V roce 2026 půjde o historicky jedenácté provedení Smetanovy Mé vlasti Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu (SOČR) na Pražském jaru. Před Petrem Popelkou se dirigentské taktovky ujali Karel Ančerl (1950), Alois Klíma (1956 a 1967), Jaroslav Krombholc (1976), Vladimír Válek (2001), Ondřej Kukal (2006) a Antoni Witt (2009). „Zahajovat Pražské jaro představuje nejprestižnější počin v rámci oslav 100 let založení SOČR, které si letos připomínáme, a zároveň tímto koncertem symbolicky završíme čtyřletou éru Petra Popelky v čele orchestru. Programově se navíc protínáme s naším nejúspěšnějším nahrávacím projektem posledních let, kompletem Smetana – Má vlast. Symfonické dílo, z něhož nahrávka Mé vlasti s Petrem Popelkou vychází v květnu v limitované edici také na vinylu,“ říká ředitel SOČR Jakub Čížek. „V historii hudby neexistuje srovnatelné dílo jako Má vlast. Jde o naprosto upřímné vyjádření lásky k vlasti, jazyku, národním tradicím a historii, bez jakékoliv ‚nacionální‘ pompéznosti, která by byla nepříjemná. Hudba, která promlouvá ze srdce k srdci,“ dodává dirigent Petr Popelka.

Přímé přenosy a záznamy z Pražského jara 2026

Český rozhlas Vltava nabídne z letošního ročníku Pražského jara šest přímých přenosů a dva koncerty ze záznamu. Všechny snímky budou k dispozici také v síti EBU. K datu 4. května o ně projevily zájem rozhlasové stanice z Dánska, Španělska, Polska, Belgie, Portugalska, Rumunska a Chorvatska.

Česká televize odvysílá v přímém přenosu zahajovací koncert Pražského jara 12. května a pořídí záznam vystoupení Deutsches Symphonie-Orchester Berlin s dirigentem Tomášem Hanusem a loňským vítězem violoncellové soutěže Pražské jaro Yuyou Mizunem 31. května ze Smetanovy síně Obecního domu. V partnerství s Českou televizí rovněž vznikají tradiční festivalové reportáže pod názvem ECHO Pražského jara. S výjimkou 12. května, kdy bude první díl odvysílán již ve 20 hodin, bude následujících 24 dílů ke zhlédnutí denně od 20.13 na ČT art a v iVysílání České televize.

Světové premiéry na Prague Offspring

V termínu 29. a 30. května se v Centru současného umění DOX uskuteční již 5. ročník Prague Offspring, projektu, který prostřednictvím koncertů, masterclassů a debat prezentuje nejaktuálnější trendy soudobé hudby. Druhým rokem pokračuje rezidence špičkového německého souboru Ensemble Modern, který bude tentokrát řídit dirigent Ilan Volkov, jedna z nejrespektovanějších světových osobností na poli soudobé hudby. Rezidenční skladatelkou Prague Offspring 2026 je Unsuk Chin. Prague Offspring 2026 uvede ve světových premiérách díla těchto českých a slovenských skladatelů: Michala Nejtka (Die Hintergedanken), Jiřího Kadeřábka (COVID-19. Fury and Silence), Michaely Antalové (Unravel), Tobiáše Horvátha (423) a Patrika Kaka (funktionslust : R). Proč festival oslovil právě těchto pět těchto autorů, naznačuje umělecký ředitel Pražského jara Josef Třeštík: „Výběr reflektuje různorodost tvůrců od nejmladší po střední generaci. Tobiáš Horváth získal objednávku jako vítěz loňského workshopu pro studenty skladby Reading Lessons, v jehož porotě byli i členové Ensemble Modern. Slovenský skladatel Patrik Kako píše v dobrém slova smyslu až umanutě soustředěnou hudbu, která klade na interprety mimořádné nároky. V tvorbě jeho krajanky žijící v Norsku Michaely Antalové se propojuje vášeň pro bicí nástroje se zájmem o tradiční slovenskou fujaru. Jiří Kadeřábek, který podle mého soudu patří mezi nejméně předvídatelné české skladatele, se v nové skladbě vyrovnává se zběsilostí a prázdnotou, kterou po sobě zanechala pandemie. A Michal Nejtek zase naplno využívá performativní potenciál členů souboru, když jednoho z nich nechá recitovat texty Franze Kafky.“
„Franz Kafka má naprosto ideální, krátké texty, které přesně souzní s problémy umělecké tvorby, nebo vůbec s uvažováním o světě jako takovém, a jsou aktuální i po více než sto letech,“ říká Michal Nejtek. „Ještě nikdy předtím jsem jeho texty nezhudebnil. Nepředstavujte si ale žádnou kantátu, ale spíše dílo, které s nimi nějakým způsobem komunikuje. Jako kdybych napsal skladbu a Franz Kafka ji ze záhrobí komentoval,“ dodává.