zvláštní poděkování
Volný.cz

Bernsteinovy narozeniny

Tristan Dyer (Věk úzkosti)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Sté výročí hudební legendy dvacátého století, fenomenálního skladatele, dirigenta a hudebního popularizátora Leonarda Bernsteina (1918 - 1990) oslavil Královský balet v Londýně uvedením baletního pásma na jeho hudbu, které mohli shlédnout diváci v kinech po celém světě v přímém přenosu z londýnské Royal Opera House 27. března 2018.
Tři choreografie tří autorů - z toho dvě světové premiéry - postavené na Bernsteinově hudbě jsou naprosto odlišného charakteru a dokládají široký záběr, rozpětí a bohatství Bernsteinovy tvorby.

Pro první skladbu z rukou Wayne McGregora nazvanou Yugen podle orientalizující „japonské“ estetiky, která měla premiéru v roce 2014, byly podkladem Chichesterské žalmy, zhudebnění starozákonních žalmů (mezi nimi žalm 233-4 – Hospodin je můj pastýř) z roku 1965. Biblická, chorální hudba se zpěvem v hebrejštině, která by se mohla zdát nevhodnou pro tanec, byla s velkou invencí převedena Waynem McGregorem do abstraktního pohybového obrazu průzračné čistoty. Jedenáct tanečnic a tanečníků (mezi nimi také Sarah Lamb a Federico Bonelli) proměňuje neustále své konfigurace, sóla a duety jsou roztančeny na pozadí kontrastních i harmonických různě směrovaných pohybových sekvencí dalších dvojic nebo trojic. Záměrně genderově nerozlišeni oděním (kostýmy Shirin Guild) - všichni mají stejná červená tílka a široké červené kalhoty (kalhotové sukně) se výrazně neodlišují ani projevem – muži zvládají „hlazení vzduchu“ se stejnou grácií jako ženy a jejich kontakt přes lyrický akcent je neutrální, bez emocionálního napětí. Ve skladbě samotné je nesmírná síla, kterou vyjadřují tančící s respektem k hudbě i slovu. Stoupání ve výskocích a zdvižených figurách a klesání vytváří dynamické poryvy, vlny, které se přelévají, plameny, které vyšlehnou jako závanem větru a opět se zklidní. Energie společenství stoupá a zaplňuje prostor až ke klenbě „katedrály, synagogy“, - jak označuje scénu Edmunda de Waala sestávající z několika ohromných na výšku postavených „vitrín“ choreograf, aby se v sestupném směru zeslabovala, zjemňovala, zcela vyhasla a opět vzplála. McGregorův baletní „chorál“ je formálně dokonalý a stejně impozantní jako chorál Bernsteinův.

Druhá choreografie Věk úzkosti Liama Scarletta je v přímém protikladu k první části večera. Bernstein zkomponoval Věk úzkosti, symfonii č. 2 pro klavír a orchestr na základě modernistické básně židovského spisovatele W. H. Audena (1917 – 1932. ). Ten se v osudu čtyř hrdinů vyrovnává se svými obavami a nejistotami po emigraci do USA i s obecnými deziluzemi v době po skončení druhé světové války. Autor choreografie zde má zdánlivě lehčí úlohu, protože předestírá divákům konkrétní děj i postavy. Vyjádřit pohybem nejen peripetie děje ale i odpovídajícím způsobem vnitřní stavy, emoce a proměny těchto komplikov an&yacut e;ch osobností, bylo velkou výzvou jak pro choreografa tak pro interprety. Na rozdíl od nekonečnosti abstraktního chrámu v Yugenovi je děj situován do intimního prostoru „realisticky“ vyhlížejícího newyorského baru ve válečné době. Postupně se tu setkávají tři muži, dva mladíci, zjevně vojáci ve službě, jeden starší civilista a dívka Rosetta. (Sarah Lamb, Alexander Campbell, Bennet Gartside, Tristan Dyer). S různým temperamentem, různými náladami, všichni společně uvězněni v nejistotě a obavách, z nichž hledají východisko v alkoholu a erotice. Situace vyžaduje nejen velice konkrétní akce a gesta, inspirovaná „modernistyckými“ styly, jazz dance, street dance a jazzovými melo diemi, a le také „civilní“ herecký projev patrný v celkovém postoji. Úzkost je jen na povrchu reakcí na dobu, ve skutečnosti jde o existenciální stav daný pochybnostmi o sobě samém. Hledání a nalézání odpovědi na tuto otázku je spojující linií příběhu. „Hraní“, „dějový“ akcent je poměrně silný, zabírá často celý horizont vnímání, jakoby odsouval pohybový výraz až k okraji pozornosti. Přesto „vítězství“, prohlédnutí hrdiny, vnímáme více skrze jeho rozzářený obličej a vycházející slunce nad Manhattanem, než jako důsledek zásadní vnitřní transformace.

V Hrách korybantů jak je také nazvána třetí choreografie Chistophera Wheeldona, se Bernstein vrací do antického Řecka k Platónovi a jeho Symposion. Korybanti byly ozbrojení tanečníci ve Frýgii, kteří svým extatickým tancem uctívali bohyni Kybelé. Pojmy jako extáze, rituál, hry už samotné na rozdíl od předešlých závažných témat naznačují odlehčení, jasnost a zábavu. Wheeldon položil důraz na erotické jiskření a vztahy mezi muži a ženami a muži. Za tímto účelem dotvořil korybantům ženské protějšky a celý velký sbor oblékl (i neoblékl) do vyzývavého mužského a ženského „spodního prádla“ ve světlých barvách, které nechává vyniknout linii těl a jehož erotičnost je podtržena černými stuhami (kostýmy - Erdem Moralioglu). Sbor je formován kontrapunktuálně do menších i větších skupin v zadním plánu, z nichž vstupují do centra sólisté, dvojice a vícečetné „shluky“. Fyzikalita, plasticita, silovost jsou podstatnými elementy choreografie vycházející z neoklasiky, v níž se dynamické momenty střídají s přesmyky do poetických, jemných poloh. „Nahá“ , atletická těla mužů jak jsou známa z antických skulptur, jsou ve vzájemném kontaktu ohebná a pružná, schopná femininní gest.
Před obřadnou poctou bohyni je ve Hrách korybantů dána přednost oslavám přirozenosti, lásky, radosti a mladistvé fyzické síly, které se na závěr baletního narozeninového večera hodí nejlépe. Na jeho zdárném průběhu měli nemalou zásluhu vedle tanečníků a tanečnic také zpěváci, sólisté a všichni členové orchestru Královské opery pod vedením Sergeje Levitina.

Po narozeninových oslavách nabídne divákům v kinech Královský balet v Londýně 3. května MANON a 12. června završí letošní londýnskou sezónu klasika klasiky LABUTÍ JEZERO.

www.aerofilms.cz

23.4.2018 18:04:38 Helena Kozlová | rubrika - Recenze

Časopis 42 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Amerikánka (Jatka78)

Časopis 42 - sekce

DIVADLO

Česká premiéra hry Milenci nebes v NdB

Milenci nebes v NdB

Novou sezónu činohra Národního divadla Brno otevírá 19. října 2018 v Mahenově divadle inscenací Milenci nebes, celý článek

další články...

HUDBA

Pocta Karlu Hašlerovi

Patrola Šlapeto

Pocta Karlu Hašlerovi
Hradčanské náměstí v Praze ožilo známými písněmi legendárního českého herce a písničk celý článek

další články...

LITERATURA/ UM?NÍ

Strašnice … zahrada Prahy, brána armád…

Strašnice … zahrada Prahy, brána armád…

Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu Muzea hl. m. Prahy o pražských čtvrtích. Strašnice leží v praž celý článek

další články...