zvláštní poděkování
Volný.cz

Nová premiéra Baletu Národního divadla

Ondřej Vinklát  + soubor BND Svěcení jara

autor: Martin Divíšek  

zvětšit obrázek

Tři energie, tři temperamenty, tři vynikající choreografie George Balanchina, Emenuela Gata a Glena Tetleyho na jevišti Národního divadla! Již 20. října 2017 od 19:00 hod si budou moci diváci užít večer s „nadčasovým“ názvem Timeless.
Inscenaci, která bude uvedena na prknech Národního divadla, tvoří tři choreografie: První – Serenáda George Balanchina a závěrečná – Svěcení jara Glena Tetleyho patří do zlatého fondu baletního odkazu. Prostřední část Separate Knots vytvořil přímo pro Balet Národního divadla izraelský choreograf Emanuel Gat na hudbu Fryderyka Chopina. Premiéra tedy potěší všechny – jak milovníky klasického baletu, kteří ocení eleganci Balanchinovy Serenády, tak i toho současného, kteří se naladí u intimního duetu Emanuela Gata.

Divoké Svěcení jara pak vybudí emoce i toho nejunavenějšího diváka.
Serenáda, první choreografie inscenace Timeless, pochází z roku 1933. Její autor, geniální choreograf George Balanchine, pomohl najít klasickému tanci nový směr – dnes nazývaný neoklasika. Narodil se v Petrohradě, vystudoval Carskou baletní školu a cenné jevištní zkušenosti získal ve slavném Les Ballets Russes Sergeje Ďagileva. V roce 1933 přijal pozvání Lincolna Kirsteina a v New Yorku založil vlastní školu School of American Ballet, která stála u základů amerického profesionálního baletu. Balanchine byl také u vzniku jednoho z nejprestižnějších světových souborů New York City Ballet.
Mistr B., jak je Balanchine v branži nazýván, je podepsán pod 425 choreografiemi. Traduje se, že svá díla tvořil s lehkostí a bez námahy, v klidné a přívětivé atmosféře, variace vznikaly přímo na sále inspirovány jednotlivými tanečníky. Příkladem může být i Serenáda, která prošla za jeho života řadou revizí, zdokonalení a „ztížení“ – v kontextu zvyšující se laťky mistrovství konkrétních interpretů. Mimořádným zážitkem je už samotný začátek Serenády, kdy po zvednutí opony stojí nehnutě na jevišti 17 tanečnic. Divák vnímá jejich absolutní klid, vypadají jako nádherný obraz, atmosféru dotváří pomalu se rozvíjející Čajkovského Serenáda pro smyčce… Balanchineho Serenáda se dá s trochou nadsázky přirovnat k proudící řece, která přináší mnoho nálad, podob, barev, pohybovou dynamiku nabírající sílu s rostoucím tokem vlastní choreografie. Je to vizualizovaná hudba sama, nádherný taneční zážitek.

Třetí choreografie, Tetleyho Svěcení jara, bude u nás uvedena vůbec poprvé. Glen Tetley pochází z Clevelandu, studoval medicínu, nicméně divácký zážitek po zhlédnutí baletu Romeo a Julie v choreografii Anthony Tudora mu změnil plány. Z lékaře se stal tanečník a jeho úspěšná kariéra jej zavedla k věhlasným tanečním souborům (American Dance Theatre, Martha Graham Dance Company, Nederland Dans Theatre a další), kde působil jako choreograf i umělecký šéf. Tetley se snažil o fúzi klasického baletu s moderním tancem. Miloval čistotu a přesný tvar, jeho choreografie byly a dodnes jsou velkou výzvou pro interprety.
Jsou fyzicky velice náročné a je tomu tak i v případě Svěcení jara, kdy se v samém závěru díla dostávají tanečníci až za hranu svých fyzických možností.
Svěcení jara vždy patřilo k bouřlivým dílům a jeho historie je svázána s výjimečnými osobnostmi. První představení proběhlo v soukromém duchu – bylo provedeno pro dva klavíry, na které hrál kromě autora skladby Igora Stravinského také jeho přítel, neméně významný skladatel Claude Debussy. Glen Tetley vytvořil své Svěcení v roce 1974 pro Bavorský státní balet. S velkou pokorou a obdivem k náročnému choreografickému zpracování vzpomíná na Tetleyho Svěcení jara například Michail Baryšnikov, který hlavní roli tančil v American Ballet Theatre v roce 1976. Od té doby trvá nepřetržitá linie uvádění tohoto díla na světových scénách.
Timeless má premiérový slavnostní nádech nejen díky prvnímu uvedení Tetleyho Svěcení jara v České republice, ale také kvůli světové premiéře Separate Knots Emanuela Gata. Uznávaný izraelský choreograf spolupracuje s význačnými baletními tělesy, jako je např. Balet pařížské Opery, Sydney Dance Company, Ballet de Marseille, Královský švédský balet, Polský národní balet, Ballet de Lorraine a nyní poprvé také s Baletem Národního divadla.

Baletní duet Separate Knots provází podmanivá hudba Fryderyka Chopina. Sám Emanuel Gat označil hudbu za jeden ze zdrojů inspirace. „Rozhodně netvořím choreografie s úmyslem znázornit hudbu. Choreografie je nezávislá forma myšlení a výrazu, zahrnující mnohem více než hudební inspiraci,“ vysvětlil Emanuel Gat a dodal: „Řekl bych, že je mi bližší choreografie založená na strukturálním aspektu než tvorba zaměřená na efekt nebo koncepci. Dávám přednost choreografickému postupu, který poskytuje tanečníkům jistý prostor, v němž se mohou plně vyjádřit a projevit svou osobnost.“

Termíny + vstupenky na www.narodni-divadlo.cz.

16.10.2017 15:10:19 Redakce | rubrika - Zveme ...

Časopis 47 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Louskáček

Články v rubrice - Zveme ...

Její pastorkyňa v Hradci Králové

Její pastorkyňa

Slezské divadlo Opava hostuje v sále Filharmonie Hradec Králové v neděli 26. listopadu 2017 od 19:00 h s opero ...celý článek


Česká premiéra baletu Kráska a zvíře

Kráska a zvíře

První ze dvou baletních premiér, které pro letošní divadelní sezónu připravuje soubor baletu Jihočeského divad ...celý článek



Časopis 47 - sekce

HUDBA

Marika Gombitová představí v Praze svůj sen

Marika Gombitová si na farmě užívá přírodu a zvířátka

Je jednou z nejslavnějších slovenských zpěvaček všech dob. Zároveň získala prestiž i jako vynikající skladatel celý článek

další články...

LITERATURA/ UMĚNÍ

Nikdy na kolenou - příběh malíře

Jiří Kovařík

Nikdy na kolenou
Životní příběh malíře Jiřího Kovaříka. K nedožitým 85. narozeninám připravila Hana Boříkov celý článek

další články...