zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Stabat Mater v choreografii P. Šmoka

A. Dvořák: Stabat mater
Pražský komorní balet tančí na úvodní část kantáty Jacopona da Todiho v choreografii P. Šmoka (1997). Účinkují: M. Plzáková, P. Kolář, P. Dvorský, G. Beňačková, Pražský filharmonický sbor a Česká filharmonie pod taktovkou W. Sawallische. Kamera J. Hruša. Režie J. Bonaventura. Český světově oceňovaný choreograf Pavel Šmok (1927–2016) vytvořil za dobu své činnosti v Pražském komorním baletu řadu vynikajících prací, které mimo jiné ovlivnily například i Jiřího Kiliána. Šmokova choreografie Stabat mater vznikla na geniální hudbu Antonína Dvořáka.

Televizního zpracování úvodní části Dvořákova Stabat mater se ujal režisér Jan Bonaventura, který pro natáčení zvolil kostel sv. Šimona a Judy v Praze. Vznik Dvořákovy kantáty „Stabat mater“ spadá do let 1876–1877, tedy do doby, kdy v důsledku postupné ztráty svých tří dětí Dvořák prožíval nejtragičtější období svého života. Inspirací, ze které čerpal ve své bolesti, byla báseň středověkého františkánského poety Jacopona da Todi ze 13. století, která líčí utrpení matky Kristovy, stojící pod křížem, na němž umírá její syn. Úvodní latinské verše v překladu znamenají „Stála matka přebolestná v slzách nedaleko kříže, na kterém tam visel Syn“. Dvořák rozložil text do deseti částí, v nichž k instrumentálnímu základu střídavě a v různých kombinacích použil sólový pěvecký kvartet a smíšený sbor. Po několika uvedeních díla v našich zemích následoval pronikavý úspěch v Anglii, kde bylo provedeno v březnu roku 1883 v několika velkých městech a především v londýnské Royal Albert Hall. V dalších letech byla kantáta s podobným ohlasem prezentována v New Yorku, Pittsburghu a ve Vídni.
Vysílání: 14.4., 00.25 hod., ČT art

2.4.2017 11:04:58 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Z éteru

Rok české hudby – Smetana 200

Bedřich Smetana

Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek


Z první řady: Rusalka z Toulouse

Rusalka z Toulouse

A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Luboš Pospíšil má nový singl

Luboš Pospíšil

Po úspěšném albovém projektu Poesis Beat (2021) a loňských oslavách 40 let od prvního vydání dnes již legendár celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Fotografie Miloše Budíka v Praze

Vila Tugendhat ve fotografii Miloše Budíka

Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním celý článek

další články...