Scéna.cz 

Verdi – Nabucco, MET 7. ledna 2017

Na programu přenosu z Metropolitní opery v New Yorku byla 7. ledna 2017 třetí opera Giuseppe Verdiho Nabucco (1842). Dílo Verdi napsal dle předlohy rutinního libretisty Temistocle Solery. Námět opery – osvobození Židů z babylonského zajetí – vychází z biblických událostí a je vsazen do 6. století před Kristem. Sledujeme vývoj hlavní postavy, babylonského krále Nabuchodonosora (Nabucca), který zaslepen vírou k pohanskému bohu zajme Židy, ale po velkém utrpení, kdy jej domnělá dcera Abigail připraví o trůn a přinutí podepsat rozsudek smrti pro všechny Židy i jeho dceru Fenenu, v zoufalství prosí o pomoc Jehovu, Boha Židů. Silou zázraku je Fenena osvobozena a Nabucco dává zajatým Židům svobodu. Další výrazný posun nastává u Abigail, která touží po moci, ale potom, co neuspěje, sama ukončí svůj život: vypije jed a žádá o odpuštění.

Opera se stala významným příspěvkem k podpoře boje za sjednocení Itálie. Před patnácti lety inscenaci Nabucca režíroval Eliah Moshinsky, o dnešní citlivé oživení jeho ztvárnění se postaral J. Knighten Smit. Sobotní představení bylo výjimečné i připomenutím spolupráce dirigenta Jamese Levina (73) a Plácida Dominga (75). Za dobu svého působení v MET společně odehráli více než 330 představení.

Nabucco je proslaven hlavně sborem Židů Va, pensiero, sull’ali dorate (Leť, myšlenko, na zlatých křídlech). I tentokrát jeho provedení vyvolalo nadšený aplaus diváků, a tak jej James Levine s interprety bezprostředně zopakoval.

Liudmyla Monastyrska v roli Abigail s profesionální samozřejmostí zvládla náročný pěvecký part a vytvořila postavu temperamentní a dravé bojovnice s velkou touhou po moci.

K vrcholům opery patří bezesporu i árie Nabucca Dio di Guida, ve které prochází velkou vnitřní proměnou. Plácido Domingo, který se z tenorových rolí postupně posunul k rolím barytonovým, předvedl slušný výkon. Přesto se vnucuje myšlenka, že spíše než o jedinečnost jeho výkonu v letošní sezóně jde o poctu desetiletím mimořádných zážitků, které tento španělský pěvec publiku připravil.

Jasný a sytý tenor Russela Thomase v roli Ismaela zaujal, méně přesvědčivý byl již jeho herecký projev. Nabucco je opera, která vyžaduje poměrně velký herecký aparát, o to důležitější je důraz na detail. Například, aby každý z účinkujících sboristů, přestože je částí celku, přesvědčil svým výkonem i sám za sebe. Při porovnání se záznamem některých scén z inscenace Nabucca v režii Eliaha Moshinského z roku 2011, který je možno zhlédnout na youtube, mám pocit, že v sobotním provedení tento důraz chyběl.