Scéna.cz 

Hudební tipy 24. týden

Všechnopárty
Dnešními hosty K. Šípa jsou zpěvačky Yvetta Simonová, Heidi Janků a Jitka Zelenková, která nedávno oslavila významné životní jubileum (2010). Režie V. Polesný. Každý host je pro Karla Šípa inspirací. S lehkostí a profesionálním nadhledem hovoří s umělci, sportovci a dalšími osobnostmi kulturního a společenského života. Tentokrát se na téma "Nestárnoucí hlasy" sejdou tři zpěvačky, Yvetta Simonová, Heidi Janků a Jitka Zelenková, která nedávno oslavila 70. narozeniny.
Vysílání: 08.6., 14.00 hod., ČT1

Legendy folku a country 3/13
Šafrán a exulanti (2000). Rozhovory, unikátní archivní ukázky i ze soukromých sbírek, nejznámější písničky a vzpomínání známých osobností F&C hudby v Československu v televizním dokumentárním cyklu. Připravil J. Vondrák. Nezávislá hudební kultura sedmdesátých let 20. století v tehdejším normalizačním Československu byla zastoupena sdružením Šafrán, mezi jehož zakladatele se řadí především Jaroslav Hutka. O pronásledování tajnou policií, neoficiálních koncertech a rekvalifikačních zkouškách Pražského kulturního střediska, které měly nežádoucím vystoupením zabránit, hovoří mj. Vladimír Merta, Zuzana Michnová, Vlastimil Třešňák, Mirek Kovařík a Jiří Černý. Zazní písně Madame Praha, Chór, Cínová armáda, Pasážová revolta a další. Mezi exulanty z oblasti country a folku se především řadí Karel Kryl (1944–1994). Tento skladatel a textař se narodil v Kroměříži, první školní léta prožil v Novém Jičíně, ve čtrnácti nastoupil do internátu na střední keramickou školu v Bechyni. V letech 1963–65 prošel základní vojenskou službou a poté vystupoval s olomouckou beatovou skupinou Bluesmeni. Z této spolupráce vyšla první deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové. Roku 1967 díky pomocné ruce Miloše Zapletala natočil své první rozhlasové nahrávky, které tvořily páteř LP desky Bratříčku, zavírej vrátka. Ústřední píseň se pak stala hymnou protiinvazního odporu po srpnu 1968. O rok později odešel Karel Kryl do Německé spolkové republiky, kde v říjnu požádal o azyl.
Vysílání: 12.6., 20.00 hod., ČT art

Alsa – Koncert hvězd proti bezmoci
Charitativní koncert z prostor Pražské křižovatky z října 2019. Účinkují: D. Kraus, M. Jandová, T. Artway, O. Brzobohatý a další. Moderuje P. Solaříková (Premiéra). Záznam charitativního koncertu z prostor Pražské křižovatky z října 2019. Alsa z.s. je sdružení dobrovolníků z řad lékařů neurologů, rehabilitačních sester, logopedů, sociálních pracovníků, které vzniklo na půdě Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Funguje jako jediná organizace, která se zabývá onemocněním ALS. Chceme, aby nemocní neumírali v nedůstojných podmínkách a bolestech tam, kde je možné nabídnout snesitelnější alternativu.
Vysílání: 12.6., 21.00 hod., ČT art
Opakování: 13.6., ČT art

Sex a hudba (4/4)
Jak písničky formovaly naše uvažování a změnily sexuální chování? Francouzský dokumentární cyklus pokrývá období od druhé poloviny 20. století dodnes (Premiéra). Už více než padesát let popkultura, a především hudba otřásají morálními zásadami a nabízejí určitou volnost v oblasti sexuality. Punk, hardcore, heavy metal, black metal, gotika, industriální rock. Význačnou součástí rockové kultury jsou fetišistické prvky. Praktiky spadající do kategorie BDSM, jež byla po dlouhou dobu považovaná za sexuální úchylku – se vynořily z podzemí a vyšly na světlo prostřednictvím hudby.
Vysílání: 12.6., 22.00 hod., ČT art
Opakování: 15.6., ČT art., 17.6., ČT art

Příběhy českého jazzu (22/22)
Blues ještě neumřelo – vzpomínky hudebních legend v dokumentárním cyklu Martina Kratochvíla (Premiéra). Byla-li česká rocková hudba od svého vzniku až po sametovou revoluci výsostným politikem i katalyzátorem společenských změn, o jazzu to platí ještě ve větší míře. Jeho erozivní funkce začíná totiž o čtvrtstoletí dříve, zasahuje protektorát i druhou světovou válku. Jazz si vysloužil jako „hudba černého pracujícího lidu“ alespoň určitý respekt. Byl sice částečně tolerován komunistickým režimem, ale nakonec významně přispěl k jeho pádu. Čeští muzikanti, hudební skupiny i celé hudební směry zanechali v historii jazzu hlubokou stopu. Každý, kdo poslouchá jazzovou hudbu, asi zná jména Miroslav Vitouš, Jan Hammer, Jiří Mráz, ale i jména reprezentující afiliované hudební proudy: Jaroslav Ježek, Pavel Blatný, Karel Krautgartner, Iva Bittová a další. Jazzové kapely intenzivně cestovaly po zahraničních festivalech, odkud přivážely množství cen a uznání. Zrodila se i odpovědná jazzová publicistika s řadou respektovaných osobností jako např. Lubomír Dorůžka, Stanislav Titzl, Ondřej Konrád a další. Ostatně kde by byla populární i rocková hudba bez jazzu? Tak jako vážná hudba silně ovlivnila podstatu jazzu, byl to naopak jazz, který položil základy rockové a populární hudbě. Česká televize od doby svého založení celkem důkladně mapovala jazzové dění u nás i úspěchy našich muzikantů v zahraničí a její archiv skýtá nepřeberný materiál k dokumentárnímu využití. Základem dvaadvacetidílného cyklu Příběhy českého jazzu se staly rozhovory i komentáře žijících, ale pomalu odcházejících protagonistů jazzové slávy 60. a 70. let minulého století, na druhé straně představuje i novou generaci, která se hlásí "o slovo".
Vysílání: 12.6., 22.50 hod., ČT art
Opakování: 15.6., ČT art