zvláštní poděkování
Volný.cz

Ten pravý Karel Gott

Karel Gott

autor: Ondřej Pýcha   

zvětšit obrázek

Tucet písní na albu Ta pravá je mixem popové klasiky a standardů, které chtěl Karel Gott natočit již dříve, v průběhu let na ně nezapomínal a nyní přišla pravá chvíle, aby se dostaly na desku vedle titulní písně, kterou mu „na tělo“ napsal zpěvák a skladatel Marek Ztracený. Mezi dvanácti skladbami našly své místo výrazné, nestárnoucí songy, jako You´ll Be In My Heart, Can’t Take My Eyes Off You, When I Need You či Hot Stuff. Českými texty je opatřili osvědčení autoři, kteří s Karlem Gottem už v minulosti úspěšně spolupracovali, jako Eduard Krečmar, Zdeněk Borovec, Pavel Cmíral, Jaroslav Machek, Richard Bergman, Miloš Skalka, Michael Prostějovský nebo Radůza, která přebásnila If Tomorrow Never Comes ze zpěvníku Gartha Brookse. Nechybí ani duet Somewhere Out There s dlouholetou Gottovou sboristkou Dashou.

Nové album Ta pravá právě vychází u vydavatelství Supraphon, který nám poskytl rozhovor s Karlem Gottem.

  • Zdá se, že jste už dosáhl úplně všeho, co si jen zpěvák může vysnít. Existuje vůbec ještě něco, po čem ve své profesní kariéře toužíte?
    Když člověk po něčem moc urputně touží, většinou mu to nevyjde. Prostě, když se moc tlačí na pilu, je to často věci jenom na škodu. Jsem proto příznivcem každodenní, často mravenčí a mnohdy neviditelné práce. Když se ale posléze její výsledky zúročí v úspěchu, mám pokaždé radost jako malý kluk. A hudba, věřte mi, to je věrná milenka i manželka na celý život. Takže vlastně to jediné, po čem opravdu toužím, je zbavit se zdravotních problémů, které mě v poslední době nepříjemně zaskočily.
  • A co říkáte stálé přízni svého věrného publika? Navíc vám přibývají i fanoušci mladších posluchačských generaci, což je vidět zejména na vašich koncertech…
    Řekněme si upřímně, že bez přízně publika by to nešlo. Vlastně všechno, čemu se věnuji, dělám pro své posluchače a diváky. Kdybych z jejich strany doslova fyzicky necítil – a to už vlastně déle než pětapadesát let – příznivou odezvu, nemohl bych svou práci už dávno dělat. Snad jenom jako příjemné a celoživotní hobby, ale pouze sám pro sebe. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl zpívat do svého současného věku. A to ještě nekončím (smích).
  • Co je tím hnacím motorem, který vás i dnes stále žene kupředu?
    Určitě láska k hudbě. Navíc hudba je z onoho druhu lásek, které vás nikdy nezklamou, nepodvedou, nezradí… Hudba je vám prostě věrná v okamžicích radosti, stejně jako v obdobích, kdy vám není zrovna nejlíp a kdy nemáte, na koho byste se obrátil. Jak už jsem říkal, taková ideální a věrná milenka na celý život. A propos, život. Ten musí mít člověk taky rád! Kdo nemá rád život, jenom se někde v koutku užírá, je zapšklý, nepřející, závistivý. K sobě i ke svému okolí. A že takových lidí je! Naštěstí mám v tomhle ohledu hodně šťastnou povahu, takže mi nic takového nehrozí. Ze života se raduji doslova každý den. A po překonání nemoci o to víc. Hned od okamžiku, kdy ráno otevřu oči.
  • Když ráno otevřete oči, co vás čeká jako první?
    Samozřejmě mé dvě nejmladší dcery Charlotte Ella a Nelly Sofie – a manželka Ivanka. To jsou pro mne, vedle profese zpěváka, opravdu velké životní radosti a současně jistoty, které ale patří do oblasti mého soukromí. To ostatní, co se v mém životě odehrává, je už – vedle zdravotních problémů z poslední doby – vlastně spjaté výhradně s mou pěveckou kariérou…
  • Podívejme se blíže na vaše aktuální album Ta pravá. Kde se vzal jeho název?
    Název mu dala skladba, kterou pro mě napsal zpěvák a skladatel Marek Ztracený. Ale zároveň jsme si se spolupracovníky ze Supraphonu říkali, že je skvělé, že ,Ta pravá‘ může být i žena, láska, píseň, chvíle, doba, nálada… prostě každý si může dosadit to, co je pro něj momentálně to pravé!
  • Můžete zavzpomínat, jak album vznikalo?
    Začali jsme natáčet v roce 2013, ale pak přišel nečekaný a hodně velký zdravotní problém. Když jsem byl potom z nejhoršího venku, následovalo delší léčení a už jsem vlastně ani nepočítal s tím, že bych se k natáčení vrátil. Moc jsem totiž nevěřil tomu, že by to ještě šlo. Popravdě řečeno, ani jsem se tím nezabýval, protože myšlenky jsem měl někde úplně jinde. Ale když jsem na tom byl zdravotně mnohem líp, uspořádal jsem pár menších, v podstatě komorních vystoupení. A během nich jsem ke svému příjemnému překvapení zjistil, že to jde. A dokonce bezvadně! Vypravil jsem se tedy znovu do studia ORM a v natáčení pozvolna pokračoval.
  • Jaké písně posluchači na albu najdou?
    Jsou to písničky, které mě zaujaly během let, a vždy z nějakého , objektivního‘ důvodu jsem je zatím nenahrál. Mezitím se z nich stala popová klasika, kterou zpívá po světě už i více interpretů. Těší mne, že českými texty je opatřili nejlepší textaři, jaké máme: Eduard Krečmar, Zdeněk Borovec, Jaroslav Machek, Pavel Cmíral, Richard Bergman, Michael Prostějovský a Miloš Skalka. Překvapením pak může být moje první spolupráce s písničkářkou Radůzou, která přebásnila text k písničce ze zpěvníku Gartha Brookse, velké hvězdy moderní americké country music.
  • Letos v květnu, jako jedna z posledních nahrávek nového alba, vznikal duet s Dashou. Můžete k němu prozradit něco víc?
    Dlouho jsem hledal píseň, kterou bych si zazpíval s Dashou, jež s námi vystupuje už osmnáct let! Jako sboristka i jako sólistka. Podle mě je to jedna z vůbec nejpozoruhodnějších, nejmodernějších a současně nejstylovějších zpěvaček u nás. Tak jsem si říkal: Jak to, že pořád chodíme kolem sebe, spoustu jsme toho společně zažili, jenom nemáme duet. A pak jsem přišel na píseň Somewhere Out There, kterou s věhlasným, dnes už bohužel zesnulým autorem filmové hudby Jamesem Hornerem, napsali hitmakeři Barry Mann a Cynthia Weil. Řekl jsem si: Tak tohle je přesně píseň, kterou bych chtěl s Dashou nazpívat. Navíc mi skladba silně připomíná Beethovenovu Klavírní sonátu, což je její další plus.
  • Jak došlo na spolupráci s Markem Ztraceným?
    S Markem jsem se vlastně neznal. Viděl jsem sice v televizi jeho profil, kde mě zaujal, ale to bylo všechno. A pak se najednou sám ohlásil. Byla to doba, kdy jsem se zrovna vrátil z nemocnice, kde jsem strávil opravdu hodně času. Proto pak do té písně vložil slova ,štěstí se jenom na chvíli unavilo‘. Naštěstí pro mě. Ale hlavně, co do stylu je to velice zajímavá píseň. A Marek mě dokázal dostat do takové hlasové polohy, do pěveckého stylu, který bych si sám neuměl najít. Jsem mu za to vděčný. Proto vůbec ne náhodou se tohle moje album jmenuje Ta pravá.
    Ukázky z alba naleznete na Supraphonline.

    11.6.2018 11:06:08 Redakce | rubrika - Rozhovory
  • Časopis 43 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Moře (MDP)

    Časopis 43 - sekce

    DIVADLO

    Legenda 997 (V+V) v MdMB

    Legenda 997 (V+V)

    První premiérou v sezóně 2018/2019 bude v Městském divadle Mladá Boleslav autorská inscenace Legenda 997 (V+V) celý článek

    další články...

    LITERATURA/ UM?NÍ

    Cesty víry

    Uchem jehly
    Setkání Zbigniewa Czendlika se signatářkou a bývalou mluvčí Charty 77, novinářkou a překladatel celý článek

    další články...