zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Zabiják Joe: Zlo, které už dávno bydlí uvnitř

Zabiják Joe (Divadelní spolek Kašpar)

autor: Bettula Huclová  

zvětšit obrázek

Divadelní spolek Kašpar uvádí inscenaci Tracyho Lettse ZABIJÁK JOE. Po premiéře v Klubovně v Jindřišské ulici, 8. dubna 2026, se další repríza uskutečnila v interiéru v Kochánkách. Režisér Jakub Špalek přizval ke spolupráci Petru Krčmářovou (výprava) a skladatele Daniela Fikejze. Text přeložil Jiří Josek. Rodinu Smithových ztvárňují Václav Jakoubek (otec Ansel), Kateřina Zapletalová (Sharla), Tereza Engelová (Vicky) a Kryštof Kotek (Chris). Titulní roli Joea Coopera ztvárnil Jakub Koudela.

Tracy Letts patří podle režiséra Jakuba Špalka mezi jeho nejoblíbenější současné dramatiky. Spolek Kašpar již uvedl jeho hry Protokol (režie Filip Nuckolls) a Srpen v zemi Indiánů (režie Pavel Lagner). Česká premiéra Zabijáka Joea se uskutečnila v Činoherním klubu v roce 1996.
Hra Zabiják Joe zaujme i přes svůj temný základ. Tracy Letts rozehrává příběh rodiny žijící na okraji společnosti, která řeší existenční situaci radikálním způsobem. Autor přesně kreslí charaktery jednotlivých postav a zároveň otevírá otázky kořenů zla – nikoliv jako výjimečné události, ale jako přirozené součásti prostředí, v němž postavy existují.

Režie a výprava bez iluzí

Režisér Jakub Špalek čte jednotlivé postavy s přesností a vede je k herecké soustředěnosti, která nenechává prostor pro úlevu. Inscenace má přesně vystavěný rytmus, zejména v akčních scénách, které diváka udržují v permanentním napětí.
Výprava Petry Krčmářové pracuje s realistickým interiérem, který je však posunut do vědomé stylizace. Zvýšené dřevěné molo odděluje prostor od reality a vytváří laboratorní podmínky pro jednání postav. Postel s dětským plyšákem, plastový nábytek i rozptýlené odpadky nevytvářejí dekoraci, ale stav – svět, v němž infantilita, rezignace a sociální úpadek existují vedle sebe bez jakékoliv korekce. Právě tato obyčejnost prostředí je znepokojivá: násilí zde nevstupuje zvenčí, ale přirozeně vyrůstá zevnitř.
Práce se světlem v prostoru Kochánek je jedním z klíčových režijních nástrojů. Izolované světelné kužely vyřezávají jednotlivé situace z celku a proměňují realistický interiér v sled fragmentů – střetů, výslechů i tichých selhání. Tma zde není pasivní, ale aktivní složkou inscenace: odděluje, skrývá a zároveň zesiluje napětí.
Hudba Daniela Fikejze vytváří vlastní dramaturgickou linku – od úvodních tvrdších poloh až k jemnějším, téměř lyrickým pasážím, které kontrastují s děním na scéně a postupně přecházejí do pulsujícího rytmu.

Postavy bez úniku

Herecké výkony stojí na přesném čtení charakterů a jejich vzájemných vztahů. Kryštof Kotek jako Chris odhaluje zranitelnost postavy především ve vztahu k sestře – moment, kdy jí navrhuje odchod z domova, patří k nejčitelnějším a zároveň nejlidštějším situacím inscenace. Kateřina Zapletalová buduje Sharlinu manipulativní sílu s chladnou jistotou, kterou dokáže narušit pouze ve chvílích osobní nejistoty, například v telefonátu s milencem. Ani v závěru však postava neztrácí kontrolu a zůstává pevná ve své schopnosti fabulačně překrývat vlastní motivy.
Tereza Engelová pojímá Vicky Smith na hraně mentální nedostatečnosti, aniž by sklouzla k prvoplánové stylizaci. Její vyprávění o osobních traumatech působí o to silněji, že je podáváno s odzbrojující samozřejmostí. Václav Jakoubek jako Ansel kombinuje zdánlivou tvrdost s vnitřní submisivitou; jeho „hlava rodiny“ je ve skutečnosti figurou ovládanou partnerkou. Jakub Koudela v titulní roli pracuje s přesnou, analytickou kresbou postavy – jeho Joe je chladně vypočítavý, přesto dokáže znepokojit ve chvílích zdánlivé citlivosti vůči Vicky.

Zabiják Joe tak není jen postavou, ale principem. V prostoru, který působí důvěrně a banálně, se rodí rozhodnutí, jež překračují hranice morálky. A právě v této nenápadnosti tkví největší síla inscenace – zlo zde nepřichází, ono už dávno bydlí uvnitř.
Domov by měl být kotvou. Místem, kam se vracíme, když selžeme, když nemáme kam jít, když potřebujeme být vyslyšeni. Prostorem, kde nejbližší neodsuzují, ale drží. Inscenace Zabiják Joe však ukazuje pravý opak – domov jako prostředí, v němž se nerozpadá jen jistota, ale i základní důvěra mezi lidmi. A právě v této nenápadnosti je její největší síla: zlo sem nepřichází zvenčí. Ono už tu dávno bydlí uvnitř.

🎭 Tracy Letts: Zabiják Joe
Překlad Jiří Josek; režie Jakub Špalek, dramaturgie Lenka Bočková; výprava Petra Krčmářová a kolektiv; kostýmy Petra Krčmářová a hudba Daniel Fikejz.
Osoby a obsazení: Chris Smith (Kryštof Kotek); Vicky Smith (Tereza Engelová); Sharla Smith (Kateřina Zapletalová); Ansel Smith (Václav Jakoubek) a Joe Cooper (Jakub Koudela). Divadelní spolek Kašpar, premiéra 8. dubna 2026 na scéně Klubovna, Jindřišská ulice.
Psáno z reprízy 26. dubna 2026, Kochánky.

📘 www.divadlovceletne.cz

27.4.2026 10:04:52 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel ČR

Články v rubrice - Recenze

Nora: Odchod z klece

Marek Příkazký a Markéta Holcmanová (Nora)

Městské divadlo Zlín uvádí od září 2025 inscenaci Henrika Ibsena NORA. V minulosti existovala dnes již zaniklá ...celý článek


Pan Theodor Mundstock: Šifra, kterou nechceme číst

Petr Mikeska (Pan Theodor Mundstock)

Městské divadlo Mladá Boleslav uvedlo v premiéře dramatizaci románu Ladislava Fukse – PAN THEODOR MUNDST ...celý článek


Božena Němcová - Čtyři doby: Žena, která sestoupila z pomníku

Božena Němcová - Čtyři doby (vizuál HDK)

Hudební divadlo Karlín uvedlo čtvrtou inscenaci ze své dramaturgické řady věnované významným osobnostem české ...celý článek



Časopis 20 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Pixely a poetika: AI ve fotografii míří do Prahy

Pixely a poetika

Po úspěšném uvedení v Londýně a Paříži se mezinárodní výstavní projekt Pixely a poetika: Sudek, Funke a vliv n celý článek

další články...