Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Činohra Národního divadla Brno 2018/2019

autor: archiv

Soubory Národního divadla představily dramaturgický plán na sezónu 2018/19. V souhrnu jsme o předplatném a stěžejních pilířích nové sezóny psali v článku Národní divadlo Brno: Dynamické vstupné – čím dřív, tím levněji!. Činohra NdB nabízí budoucí polibky múz: „A je to zde po roce opět - tajemství věcí příštích se odhaluje a nastávající divadelní sezona pomalu nabývá obrysů ostrých. Co čeká vážené diváctvo v činohře NdB v období 2018/19? Žánrově i tematicky pestrá smršť premiér českých i světových, toužebně očekávaných návratů, přátelských setkání i čerstvě nalezených lásek. Sugestivní vyvrcholení oslav 100. výročí České státnosti, uzavření jedné významné tvůrčí etapy a samozřejmě devatero exkluzivních premiér, jež zahrnou adaptace legendárních uměleckých děl z oblasti filmu i literatury, dramata klasická, soudobá, i na míru činohry NdB přímo napsaná, i přesahové autorské projekty. Nekompromisní smršť emocí ve filigránsky vyváženém poměru krásy obrazu a slova, vzletné vznešenosti vysokých ideálů, očišťující moci svobody a bezprostředně odzbrojujícího humoru. Račte být okouzleni!“

Jacques Prévert, Marcel Carné: Milenci nebes(Režie Marián Amsler; česká premiéra: 19. října 2018 v Mahenově divadle)
Paříž, 1828. Na Bulváru zločinu potkává mim Jean Baptiste Deburau svou osudovou lásku Garance, ženu nádhernou, odvážnou a svobodomyslnou, jež jako by nepatřila do své doby. Deburau se neodvažuje vyznat jí lásku. Ani nevnímá, že je věrně milován mladičkou Nathalie, dcerou ředitele divadla. Garance se schází s mladým slibným hercem Frédérickem Lemaitrem, ale ve skutečnosti miluje Deburaua. Když je Garance obviněna v případu nechvalně známého Lacenaira, uchýlí se pod ochranu hraběte de Montray.
Věčně fascinující příběh nejen o nekompromisní lásce a velkých intrikách, ale především o pestrých podobách divadla a lidech, kteří mu propadli životem. Hlavní hrdinové jsou inspirováni skutečnými postavami z dějin divadla i zločinu. Divadelní adaptace vychází z Prévertova scénáře slavného filmu Děti ráje režiséra Marcela Carného.

Braňo Holiček a kol.: Roky a kroky (režie Braňo Holiček; světová premiéra: 2. listopadu 2018 v divadle Reduta)
Na scénu divadla Reduta se po divácky oblíbených projektech Černá labuť a Kmeny opětovně vrací autor a režisér Braňo Holiček, aby zde završil volnou inscenační trilogii věnovanou lidské společnosti v proměnách času. Základním inspiračním zdrojem se tentokrát stane odvrácená strana českého show bizáru, jeho přátelské vazby s polosvětem zločinu i businessu, praktiky bulváru a zástup domácích image makerů kulturního pekla. Český vkus optikou kolektivní autorské tvorby, jako zdroj sžíravé ironie a značně nekorektního humoru.

Jiří Mahen: Jánošík (režie Martin Františák; premiéra: 14. prosince 2018 v Mahenově divadle)
Angličané mají svého Robina Hooda, ve Slezsku Ondráše, na Podkarpatské Ukrajině Nikolu Šuhaje, v Čechách Babinského a na Slovensku Jánošíka. Zbojníka, který prý bohatým bral a chudým dával. Než ho pověsili za žebro na hák, stal se legendou. Symbolem cti, odvahy a statečnosti. Národním hrdinou! Počátkem minulého století inspiroval buřiče a jednoho z největších brněnských „zbojníků“ kultury té doby Jiřího Mahena k napsání dramatu Jánošík. Věnoval ho „tomu Slovensku, těm Jánošíkovým regimentům, jež za volnost národa se bijí, za svobodu jeho a pravdu v něm“. Hra byla s úspěchem uvedena v roce 1910 v pražském Národním divadle s Eduardem Vojanem v titulní roli a stala se rovněž předlohou nejslavnějšího československého prvorepublikového filmu Martina Friče z roku 1935. Zbojnická tematika se Mahena osobně dotýkala. Nacházel v ní život v pravdě, touhu po volnosti a svobodě. Jeho Jánošík není však hrdinou s nadpřirozenými schopnostmi, nýbrž mladým anarchistou bojujícím za spravedlnost, toužícím po lásce a po svobodě, ale také člověkem chybujícím, který se nakonec zpronevěří svým zásadám. A především současným dramatem vzdoru a vášně o strastné cestě za spravedlností, svobodou a láskou.

Zemský ráj to na dohled? (režie Zuzana Burianová, Anna Klimešová, Jan Holec; světová premiéra: 26. ledna 2019 v divadle Reduta - Kabaret české budoucnosti.)
Po komponované inscenaci Hoří v sadě rodném květ, přichází činohra NdB s přímo navazujícím projektem, v němž se tentokrát prostoru dočká nejmladší generace služebníků Thálie, divadelní múzy. Trio aktuálně zažehnutých režijních hvězd se v umělecké supervizi Martina Františáka utká s kvartetem scénických miniatur ušitých přímo na míru divadla Reduta, jejichž tématem nebude nic menšího než vyhlídky lvice české na budoucnost. Jaké budou? Zcela jistě originální, scénicky razantní a názorově vyhraněné. Tvůrčí autorské dědictví Čapka, Weisse, Nesvadby, Neffa a dalších velikánů české sci-fi v jedinečném pastiši neortodoxních uměleckých vizí, na půdě jednoho večera, jemuž zavládne konvencemi nespoutaná energie divadelních věštců. Světelné meče brilantního light designu, impozantní futuristická skaliska živé hudby, a žhnoucí erupce jevištní invence. Budoucnost vábivá, mámivá i krutá.

Louis Nowra: Noc bláznů (režie Šimon Dominik; premiéra: 15. února 2019 v Mahenově divadle - Komedie k zbláznění!)
Kdyby Přelet nad kukaččím hnízdem byl komedie, vypadala by asi takhle! Začínající režisér Lewis chystá svůj debut. Má nastudovat hru s herci psychiatrické léčebny v rámci jejich terapie. Jenže! Režijní ambice musí stranou ve chvíli, kdy jeden z pacientů prosadí, že budou hrát jedině Mozartovu operu Cosi fan tutte. A to nehledě na to, že nikdo z nich neumí zpívat, natož italsky. A aby bylo ještě hůř, zkouší se ve starém vyhořelém ústavním divadélku. Pyroman, narkoman závislý na lithiu, který ke všemu nenávidí Mozarta, koktající právník, autistka… to je jen vzorek hereckého souboru, jenž začne do zkoušení projektovat své potřeby a představy a postupně vtahovat režiséra do jejich vlastní hry a životů. Přičemž zdravotní personál nemá pro takovou výstřední terapii pochopení. Nasnadě je tedy otázka: kdo je tady vlastně blázen? Tuto elektrizující, částečně biografickou komedii ze zákulisí vzniku jedné divadelní inscenace ve specifickém prostředí blázince napsal jeden z nejslavnějších australských autorů Louis Nowra, který má na svém kontě kromě třiceti původních her a desítek scénářů rovněž čtyři operní libreta. Podle Noci bláznů byl natočen v roce 1996 také stejnojmenný film.

Rudolf Těsnohlídek, Iva Klestilová, Zoja Mikotová: Mne blesk se dotekl (režie Zoja Mikotová; česká premiéra: 22. března 2019 v divadle Reduta - Polozapomenuté osudy muže, jehož život bolel.)
Kdo by neznal Lišku Bystroušku! Půvabná vyprávění o nezbedných příhodách chytré lišky od Rudolfa Těsnohlídka. Ale co víme o jejím autorovi? Málokdo tuší, že jeho životní příběh je plný tajemství a osobních tragédií. Celý život trpěl pocitem společenské vyděděnosti jako „rasův syn“. Bojoval s depresemi a profesním nedoceněním jako novinář. Jeho první žena zemřela za nevyjasněných okolností na svatební cestě v Norsku. Druhé manželství skončilo krachem. Za svého poměrně krátkého, ale nesmírně činorodého života zanechal nesmazatelnou stopu v mnoha oblastech. Psal básně, prózu i dramata, pro děti i dospělé. Překládal z norštiny. Svými soudničkami pro Lidové noviny povýšil novinařinu na svého druhu umění. Byl vášnivým Sokolem, speleologem a znalcem argotu brněnského podsvětí. Založil tradici vánočních stromů na náměstí Svobody, dětský domov Dagmar, objevil pro Čechy Eskymo Welzla… Polozapomenuté osudy tohoto muže, od jehož smrti loni uplynulo devadesát let, a který fatálně spojil svůj život s Brnem a jeho okolím, připomene nejnovější inscenace v rámci volného cyklu Spílání Brnu.

Marcel Proust, Harold Pinter, Di Trevis: Hledání ztraceného času (režie J. A. Pitínský; česká premiéra: 12. dubna 2019 v Mahenově divadle - Půvab kolemjdoucí ženy je obvykle přímo úměrný rychlosti její chůze.)
Slavný román geniálního francouzského spisovatele a hypochondra Marcela Prousta vznikal s přestávkami čtrnáct let, dokončen nebyl nikdy. Autor se v něm pokusil zobrazit proměny francouzské společnosti na přelomu 19. a 20. století i její životní styl, pořídit velkolepou literární momentku jedné epochy složenou z množství každodenních příběhů těch, kdo ji žili a často bezděky tvořili.
Hledání ztraceného času – to je 7 svazků poeticky přesných záznamů, 4 215 marných a nekonečně krásných pokusů o zachycení uplývajícího času, více než 300 různých postav, které nás dodnes oslovují a vzrušují. Kniha o čase, při jejímž čtení na čas zapomenete. Dílo, které se nedá převést na jeviště. Anebo...?
V Mahenově divadle se o to v Česku vůbec poprvé pokusí básnivý režisér J. A. Pitínský. Opře se přitom nejen o Proustův román, ale také o jeho okouzlující adaptaci, kterou pro londýnské Royal National Theatre v roce 2000 vytvořili dramatik a nositel Nobelovy ceny za literaturu Harold Pinter a režisérka Di Trevis.

Ewald Palmetshofer podle Gerharta Hauptmanna: Před východem slunce (režie Thomas Zielinski; česká premiéra: 17. května 2019 v divadle Reduta - Člověk v provizoriu.)
Naše společnost se čím dál více drobí a propast mezi názorovými skupinami je čím dál hlubší. Proč a jak jsme se dostali do uzavřených bublin, ve kterých neslyšíme toho druhého? Kdo je levičák? Kdo je socialista a kdo fašista? Palmetshofer přebásnil klasické německé sociální drama Gerharta Hauptmanna z roku 1889 a na pozadí rodinné tragédie nechává svoje postavy promlouvat v tragikomických replikách o nepřekonatelných názorových rozdílech. „Jak dlouho myslíš, že se budeme ještě od sebe vzdalovat? Tak dlouho, že už se nebudeme slyšet, když budeme mluvit.“, takto mluví jedna z postav hry ke druhé. Dva hrdinové hry, kdysi bývalí spolubydlící ze studentské koleje a dobří přátelé, dnes názoroví antagonisté. Příběh, ve kterém vystupují tři ženy a čtyři muži, eskaluje právě setkáním bývalých spolužáků – dnes padesátníků. V rodině, kam návštěva přijde, rozvíří bouři, odkryje skryté rodinné peklo a odhalí, že celá generace zoufale hledá nějaký ideál, kterého se může chytit. Jenže se ukazuje, že každý žije sám, všichni přežívají v provizoriu a jistá je pouze smrt.

Alena Mornštajnová: Hana (režie Martin Glaser; česká premiéra: 7. června 2019 v Mahenově divadle - Uhrančivé osudy tří žen a jednoho století.)
Můžeme jedním rozhodnutím nevratně změnit život svůj i těch druhých? Máme život ve svých rukou nebo jsme jen bezmocnými loutkami ve hře osudu? O tom Hana ví své. Žije s břemenem viny, bojuje s vlastní hanou, protože cosi se vymklo a nelze to již vrátit zpět. Jen s tím žít. Ale jak? Přitom vše začíná úplně nevinně. Je zima roku 1954. Devítiletá Mira neuposlechne zákaz svých rodičů a jde s kamarády k řece jezdit na uvolněných ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí. Mira je potrestána: nedostane z oslavy maminčiných narozenin ani jeden žloutkový věneček. Z nepatrných příčin se však vyklubou velké následky, které spojí život Miry s životem podivínské tety Hany. Z podmanivého jobovského příběhu o tom, že ztratit lze v životě vše kromě lásky a vzájemného lidského porozumění, se ve strhujícím tempu vynořují osudy žen tří generací: Miry, její tety Hany a babičky Elsy. Ožívá bolest i utrpení, zrada a nenávist, ale také láska, lidskost a humor.
Příběh vychází ze skutečných událostí odehrávajících se ve Valašském Meziříčí. Hana je třetí knihou jedné z nejčtenějších českých autorek současnosti, vyšla v brněnském nakladatelství Host a stala se záhy literárním objevem roku 2017.

4.6.2018 23:06:08 Redakce | rubrika - Zprávy

TIP!