Sławomir Mrożek: KOUZELNÁ NOC / LETNÍ DEN
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekNárodní divadlo v Brně uvedlo v premiéře 2. října 2011 v Divadle Reduta inscenaci Sławomir Mrożek: KOUZELNÁ NOC / LETNÍ DEN. Překlad Helena Stachová (Kouzelná noc) a Roman Mecnarowski (Letní den), režie Zdeněk Kaloč, výprava Marta Roszkopfová a hudba David Rotter. Hrají: Igor Bareš; Zdeněk Černín a Henrieta Hornáčková. Inscenace vznikla v koprodukci Divadla Reduta s T. A. Agency. Nejbližší reprízy: 3., 13. a 14. 10., 2. a 30. 11., 17. a 18. 12. 2011.
Sławomir Mrożek je významný polský spisovatel, dramatik, publicista a kreslíř. Narodil se 29. června 1930 v Borzęcině u Krakova, po ukončení gymnázia v Krakově začal studovat výtvarné umění, architekturu a orientalistiku. Počátkem padesátých let opustil „nudnou akademickou výuku" a stal se novinářem a karikaturistou. Krátce koketoval s komunistickým režimem, kdy jako dvacetiletý mladík, který přežil válku, napsal oslavné texty na Stalina a kolektivizaci vesnice. Později se zaměřil na krátké satirické povídky. První výbor Mrożkových satirických próz „Praktické kyrysy" vyšel v roce 1953. První divadelní hru „Policajti" napsal v roce 1958.
V roce 1959 se přestěhoval do Varšavy. Zde pracoval pro časopis Nowa Kultura. Nové zaměstnání mu umožnilo cestovat (mj. do Sovětského svazu, Jugoslávie či do Francie a Velké Británie) a konfrontace s cizinou i osobní zkušenosti ze života v totalitní diktatuře vedly k jeho rychlému vystřízlivění z původního komunistického přesvědčení, o čemž svědčí i jeho první literární díla publikovaná na konci 50. let. Na uměleckou scénu vstoupil podobně jako další velcí polští tvůrci jeho generace (mj. Andrzej Wajda, Stanislaw Lem) v období dočasného politického a kulturního uvolnění („tání") ve druhé polovině 50. let. Tehdy, v roce 1957, vyšla jeho povídková sbírka „Slon", považovaná za první vyzrálé dílo rodícího se velikána světové absurdní literatury. Následovaly další sbírky groteskních povídek „Svatba v Atomicích" (1959) a „Déšť" (1962) a především Mrożkovy první divadelní jednoaktovky „Policajti" (1958), „Mučednictví Petra Oheye" (1959) nebo „Na širém moři" a „Striptýz" (obě 1961), které po okamžitém uvedení na prknech polských ale i zahraničních divadel („Policajti" byli uvedeni v New Yorku již v roce 1961) vyvolaly obrovský ohlas a zájem o další tvorbu polského dramatického talentu.
Již v exilu vydal Mrożek svou první celovečerní tříaktovou hru „Tango“ (1964), která se na motivu generačního střetu vyrovnává s dědictvím stalinismu v Polsku. V dalších letech píše hry „Emigranti“ (1974) a „Velvyslanec“ (1982), tematicky rovněž těžící z politického a společenského dění za železnou oponou. Po pádu komunismu začíná nová fáze Mrożkovy dramatické tvorby, do níž vstupují nová témata, inspirovaná složitým vývojem transformujícího se východu Evropy. „Láska na Krymu“ (1993) reflektuje zánik Ruského impéria, „Krásná vyhlídka“ (2000) vypráví příběh turistů, kterým náhle vypuknuvší válka na Balkáně zkazila dovolenou.
Již v roce 1963 Mrożek s manželkou Marií Obrembovou-Mrożkovou emigrovali z Polska do Itálie, několik let cestovali po USA a Jižní Americe, až se nakonec usadili ve Francii, jejíž občanství získal v roce 1978 (v roce 2003 byl vyznamenán řádem Čestné legie). Ráno 21. srpna 1968 se Mrożek dozvěděl ze zpravodajství francouzského rozhlasu o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Do té doby striktně apolitický Mrożek mění svůj postoj a sepisuje známé politické prohlášení odsuzující agresi, které hned další den otiskly mnohé významné světové deníky a některé exilové časopisy. Hned poté je jeho dílo v zemích socialistického bloku zakázáno. Dnes žije v Krakově a jeho články a karikatury se objevují v novinách Gazeta Wyborcza.Díla Sławomira Mrożka se často vyznačují překvapující pointou, neočekávaným vtipem či absurditou, takže se v polštině ještě za časů komunistické PLR vžilo rčení komentující něco absurdního a odporujícího zdravému rozumu: „Něco takového by nevymyslel ani sám Mrożek“ (Tego by nawet sam Mrożek nie wymyślił). Mrożkovy absurdně laděné prózy a dramata v tragikomické rovině zpracovávají téma manipulace jedince nějakou „vyšší“ mocí či ideou.
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Články v rubrice - Zveme ...
MdZ uvádí v české premiéře komedii Matěje Randára
Na narozeninové oslavě vás přivítají herečky Městského divadla Zlín v novince Ženy pod tónem v hudebním a diva ...celý článek
Gravity & Other Myths spojí nový cirkus s technologiemi
Po úspěšném únorovém hostování Australanek A Good Catch s představením Casting Off uvidí diváci na konci dubna ...celý článek
Hráči v Městském divadle Mladá Boleslav
V mladoboleslavském divadle soubor propadl hazardu. Netřeba se bát, naštěstí jen v rámci chystané nové inscena ...celý článek
Štíři z února na jevišti Studia DVA
Autorský divadelní projekt Miroslava Krobota a Mariky Šoposké představilo divadlo Studio DVA poprvé divákům v ...celý článek
Ježíš je na Tinderu poprvé v Česku
Městská divadla pražská uvedou v Komedii konceptuální dílo, které zvědavě zkoumá naši paralelní přítomnost ve ...celý článek
MdZ a FBM spojuje nový společný projekt EGBDF
Dvě významné zlínské kulturní instituce, Městské divadlo Zlín a Filharmonie Bohuslava Martinů představí jedine ...celý článek
Divadlo LETÍ představí příběh Olive Oylové
Nekompromisní text izraelské autorky Sivan Ben Yishai LÁSKA/Argumentační cvičení, bourá veškerá tabu týkající ...celý článek
Mefisto nepřestává dodnes fascinovat
Činohra Národního divadla vstupuje po mnoha letech znovu na jeviště Státní opery, a to slavnostní premiérou ...celý článek
Nová hudební love story Bestiář
Bestií se žena nerodí, bestií se žena stává! Tak zní podtitul příběhu BESTIÁŘ z pera Báry Nesvadbové. Na lege ...celý článek
Tři mušketýři klasika v komediálním hávu
Poslední premiérou v rámci sezóny 2023/2024 Městského divadla Zlín bude světová klasika z pera Alexandera Duma ...celý článek
Hádka o umění v divadle Reduta
Slavná komedie Yasminy Rezy Obraz slaví 30 let. A nemohla si dopřát lepší oslavu než premiéru26. 4. 2024 od 19 ...celý článek
Maso Krůtí chystá inscenaci Recyclus Coitus
Soubor Maso Krůtí, královny něžného punku, chystá na květen v Divadle NoD premiéru svého doposud největšího di ...celý článek
Časopis 17 - sekce
HUDBA
Zemřel Dušan Grúň
Zemřel slovenský legendární zpěvák Dušan Grúň (*26. 5 1942 - †22. 4. 2024). Narodil se v Žilině, ale jeh celý článek
OPERA/ TANEC
Den otevřených dveří Tanečního centra Praha
Konzervatoř Taneční centrum Praha pořádá v pondělí 29. dubna 2024 od 14 do 17 hodin ve svém sídle v branickém celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Festival umění a kreativity ve vzdělávání
Už počtvrté se pedagogové, rodiče, odborná i širší veřejnost či profesionálové z oblasti kultury a umění mohou celý článek